Č. 1321.

Úředníci státní: * Posuzuje-li se podle § 15 nař. z 22. prosince 1920 č. 666 sb. z. a n. rovnocenost mimostátní veřejné služby co do vzdělání předepsaného pro civilní státní službu konceptní, nemůže býti přihlédáno k tomu, že do této služby dočasně byly přijímány síly pouze se dvěma státními zkouškami.
(Nález ze dne 24. dubna 1922 č. 17668/21.)
Věc: Dr. Hugo A. v B. proti ministerstvu financí v Praze o započtení služby obecního tajemníka.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím žal. úřadu z — nebylo vyhověno žádosti st-lově, aby mu jako finančnímu radovi provedením zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 222 sb. z. a n. započtena byla služební doba, kterou, maje prvou a druhou státní zkoušku, ztrávil jako obecní tajemník od 13. června 1903 do 1. února 1904, jelikož nelze tuto službu považovati za rovnocennou co do vzdělání a poněvadž i kdyby se propočítala v nižší skupině, nebylo by dosaženo X. hodnostní třídy.
Stížnost podána do rozhodnutí tohoto, pokud se jím oduznává rovnocennost zmíněné služby co do vzdělání. Nss nemohl ji však uznati za důvodnou. Podle zmocnění obsaženého v § 4 zák. ze dne 9. dubna 1920 č. 222 sb. z. a n. ustanovil § 15 nařízení ze dne 22. prosince 1920 č. 666 sb. z. a n., že je veřejnou službu započítati plně, pokud je rovnocenná co do výkonu i vzdělání, předepsaného pro civilní státní službu, o niž jde.
Pro st-le, který nastoupil konceptní službu finanční dne 29. července 1905, pokud se týče před tím soudní praxi dnem 27. února 1904, obsažen jest předpis o předběžném vzdělání v zákoně ze dne 20. dubna 1893 č. 68 ř. z., který v § 1 ustanovuje, že výsledek studií předepsaných pro přijetí do státní služby na základě vzdělání právnického jest vykázati výkonem tří státních zkoušek. Výkon jejich tvoří teprve úplné vysokoškolské vzdělání ve smyslu § 52 služ. pragm. požadované pro zařadění do skupiny A.
Není sporno, že veřejnou službu samosprávnou, o kterou jde, konal st-l s neúplným tímto předběžným vzděláním, stížnost však tvrdí, že podle výnosu presidia min. fin. ze dne 20. března 1919 č. 6849 pres. a ze dne 13. června 1921 č. 5774 pres. přijímáni byli do konceptní služby finanční i ti, kdož vykonali pouze dvě státní zkoušky, ovšem s podmínkou, že bude třetí vykonána dodatečně. Podle § 1 cís. nař. ze dne 6. dubna 1859 č. 91 ř. z. mohou ovšem do konceptní služby státní přijímáni býti i ti, kdož vykonali pouze státní zkoušku historickou a judicielní, avšak jen tehdy, je-li nedostatek sil plně kvalifikovaných. Nutno tedy míti na zřeteli, že jde o výjimku z pravidla, a je-li jí tudíž připuštěno, aby do služební doby započítatelné pro postup i výslužné byla včítatelnou služba konaná s neúplnou kvalifikací, lze z tohoto výjimečného předpisu pouze usuzovati, že tím — ovšem dojde-li řádného splnění podmínka o výkonu třetí státní zkoušky — pokládá se co do vzdělání za rovnocennou pouze státní služba těch zaměstnanců, kteří s touto úlevou byli přijati.
Není proto správný názor st-lův, že by podobnými opatřeními vůbec se snižovalo předepsané předběžné vzdělání a zejména, že by — nehledíc k tomu, že st-l uvádí opatření vydaná v době daleko pozdější, než kdy byl ve službě, o niž jde — bylo lze dovolávati se jich při posuzování, je-li jiná než státní veřejná služba se službou státní co do předepsaného vzdělání rovnocenna.
Bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

Č. 1321. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 621-622.