Č. 1277.

Vyvlastnění: * Podle posl. odst. § 3 zák. z 11. března 1921 č. 100 sb. z. a n. může se obec brániti vyvlastnění svých pozemků průkazem, že pozemků těch potřebuje sama pro vlastní domácnost a hospodářství, nikoli však tvrzením, že pozemků těch potřebují k naznačeným účelům její občané.
(Nález ze dne 1. dubna 1922 č. 4497.)
Věc: Obec H. proti zemské správě politické v Brně stran vyvlastnění pozemku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro T. a okolí podalo u okresní politické správy v T. žádost za vyvlastnění pozemku č. kat. 6 v H. pro své dva členy Aloise K. a Antonína B. pro stavbu obytných domů. O žádosti té bylo provedeno komisionální šetření, při němž bylo konstatováno, že výkup pozemku dohodou se nezdařil, a že tedy nutno provésti vyvlastňovací řízení. Obec prý nemá jiných způsobilých pozemků, jež by poskytnouti mohla žadatelům k stavbě, takže pouze parcela č. 6 jako jedině vhodný pozemek pro stavbu přichází v úvahu. Obcí nabízený pozemek t. zv. »močály« jest prý porostlý vzrostlými stromy a mimo to jest k stavbě nezpůsobilý, ježto příjezdní cesta k němu od okresní silnice má nejméně 12 proc. stoupání, cesta pak s druhé strany jest neschůdná, úzká a zejména pro povozy s nákladem sena a slámy nesjízdná. Na parcele č. 6, o jejíž vyvlastnění jde, bylo by prý sice možno ve hloubce asi 25 cm pod povrchem dobývati písek, avšak obec dobývání písku po živnostensku neprovozovala. Na cenu od znalců vyšetřenou přistoupili stavebníci i starosta obce.
Výměrem z — prohlásila nejprve okresní politická správa, že pokračování ve vyvlastňovacím řízení odpadá, ježto mezi obcí a exproprianty došlo k dohodě: avšak když obecní zastupitelstvo v H. se usneslo odepříti odprodej pozemku z důvodu, že jest to pole úrodné a že obec pískoviště nezbytně potřebuje, vyvlastnila okresní politická správa výměrem z — pro žadatele požadované části parcely č. kat 6 za cenu při komisi určenou, při čemž vycházela ze zjištění, že v obci H. není půdy neúrodné, kterou by bylo předem vyvlastniti, neboť pozemek »močály« obcí nabízený jest porostlý vzrostlými stromy ovocnými a jest pro nepřístupnost a vysoké stoupání k stavbě úplně nezpůsobilý. Námitka, že na pozemku dobýván byl písek, byla prý vyvrácena konaným šetřením.
Do tohoto rozhodnutí podala obec H. stížnost uvádějíc, že Antonín B. nechce stavěti na vyvlastněné parcele obytné stavení, nýbrž, stavení hospodářské, že sám v nedávné době prodal opodál vyvlastněného pozemku vhodný pozemek k stavbě a že vyvlastněný pozemek jest pro obec nepostradatelný, neboť jest jednak velmi úrodným polem, jednak jest v něm velké ložisko písku, a jest jediným místem v obci, kde se písek nachází i kope. Mimo to jest pozemek ten mimo stavební obvod obce a obec nabízí místo tohoto úrodného pozemku pozemek neúrodný. Dále vytýkala obec, že byla vyvlastněna větší výměra, než dle zákona jest dovoleno.
Starosta obce, byv o stížnosti vyslechnut, uvedl, že nesouhlasil s jejím obsahem, ježto žadatel Antonín B. chce stavěti též obytné stavení, a majetek, o němž ve stížnosti řeč, prodal žadatel již v roce 1916, dále že na vyvlastněném pozemku písek se nikdy nedoloval, a pozemek »močály« že jest nepřípustný u není neúrodný, ježto jest na něm vzrostlé stromoví.
Zemská správa politická v Brně k odvolání obce výnosem z — změnila vyvlastňovací nález první stolice, pokud se týkal výměry vyvlastňované plochy, v ostatním však stížnost zamítla z důvodu, že nárok Antonína B. nevylučuje okolnost, že má obytné a hospodářské stavení v H., ani že hodlá vyvlastněného pozemku použíti též k stavbě hospodářských budov. Šetřením prý zjištěno, že pozemek není nepostradatelným pro svoji úrodnost a ložisko písku, naopak bylo prý konstatováno, že pozemek onen jest jedině vhodným, kdežto pozemek obcí nabízený jest k stavbě nezpůsobilý a není též neúrodný, ježto jest porostlý vzrostlými stromy.
O stížnosti obce uvážil nss takto:
Nss nemohl uznati důvodnou námitku obce uvádějící, že na vyvlastněném pozemku jest ložisko říčního písku, jejž obec počala již dobývati a prodávati před komisionelním řízením, a že tudíž pozemek ten, ježto jest pro obec nepostradatelným, vyvlastněn být nemůže. Námitkou touto dovolává se dojista obec k odvrácení vyvlastnění uvedeného pozemku důvodu uvedeného v posl. odst. § 3 zák. z 11. března 1921 č. 100 sb. z. a n. Dle tohoto ustanovení nelze vyvlastniti pozemky, o nichž vlastník jich prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost. Uplatňujíc tento důvod však obec netvrdí, že by měla sama vlastní živnost, hospodářství nebo domácnost, a proto již z toho důvodu není zde nutných předpokladů pro vznik zmíněného vylučovacího důvodu.
Chce-li se snad obec námitkou tou domáhati vyloučení pozemku z vyvlastnění s ohledem na živnost, domácnost a hospodářství svých občanů, pak třeba připomenouti, že tito nejsou vlastníky uvedeného pozemku, a nelze tedy na ně vztahovati ochranu, již zákon propůjčuje jen živnosti, hospodářství a domácnosti vlastníkově.
Dále vytýká stížnost, že úřad měl odepříti vyvlastnění tohoto pozemku st-lky, poněvadž obec nabídla jiný k stavbě rovněž se hodící pozemek »močály«, jenž jest půdou neplodnou, na kterou dle § 3 cit. zák. o stavebním ruchu nutno sáhnouti dříve, než se přikročí k vyvlastňování půdy plodné.
Žal. úřad rozhoduje o této námitce ve správním řízení vznesené opíral se pouze o zjištění komisionelního řízení vyvlastňovacího, dle kterého pozemek »močály« obcí nabízený rovněž není neplodný a mimo to k zastavění se nehodí. St-lka ovšem při komisionelním řízení samém správnost tohoto zjištění nepopřela, avšak v odvolání svém k druhé stolici tvrdila opak, uvádějíc zejména, že nejlepším důkazem zastavitelnosti pozemku »močály« jest okolnost, že na pozemku tom jest již zbudováno 36 stavení. Ačkoliv okolnost ta mohla býti závažnou pro posouzení otázky, zda se pozemek »močály« pro stavbu žadatelů hodí, nevyšetřil úřad druhé stolice dosah tohoto tvrzení st-lčina pro řešení uvedené námitky, a také v rozhodnutí svém k němu žádného stanoviska nezaujal. Opomenutí to má za následek, že řízení zůstalo v podstatné části neúplným a tudíž vadným.
Ve své stížnosti brání se obec dále, majíc patrně na zřeteli ustanovení § 3 bod 1 cit. zák. vyvlastnění pozemku č. kat. 6 námitkou, že pozemek ten, ježto leží daleko za stavebním obvodem, nemůže býti vyvlastněn. Námitku tu vznesla obec již ve svém odvolání, úřad se jí však vůbec nezabýval.
Také toto opomenutí úřadu zakládá podstatnou vadu řízení, neboť nař. rozhodnutí nepodává žádného vysvětlení o tom, jaký význam úřad vůbec této obraně st-lky přikládá, a tím znemožňuje nss-u přezkoumání zákonnosti nař. rozhodnutí po této stránce.
Z důvodů těch bylo nař. rozhodnutí — aniž bylo třeba zabývati se ještě dalšími námitkami stížnosti — zrušiti pro vadné řízení dle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 1277. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 522-524.