Č. 1339.

Školství: * Schválení presentace na místo učitelské při škole národní zemskou školní radou jest proti jmenovanému účinno teprve doručením dekretu.
(Nález ze dne 5. května 1922 č. 6082.)
Věc: Otakar R. na K. V. (adv. Dr. K. Motejl z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty v Praze o zrušení jeho jmenování odborným učitelem při měšťanské chlapecké škole v S. S. a nevydání jmenovacího dekretu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: O vypsané místo odborného učitele II. odb. při občanské škole chlapecké v S. S. ucházeli se mezi jinými uchazeči té st-l a Alois V. Místní školní rada v S. S. sestavila ternální návrh: R. (stěžovatel), S., V.
Okresní školní rada v Ž. 18. června 1920 presentovala st-le. Zemská školní rada v zasedání dne 10. června 1920 konaném ustanovila st-le definitivním odborným učitelem při uvedené škole a výměrem ze dne 15. června 1920 č. — zaslala okresní školní radě dekret pro st-le. Ve věstníku vládním pro školství obecné ročník 1920 část XVIII. vydaném dne 30. září 1920 bylo jmenování toto uveřejněno a to jako provedené ve schůzi českého odboru zemské školní rady konané dne 14. září 1920. Výnosem ze dne 9. července 1920 č. — uložila zemská školní rada okresní školní radě v Ž., aby okamžitě vrátila veškeré presentační spisy i s dekretem. Rozhodnutím ze dne 27. července 1920 č. — zrušila zemská školní rada výnos z 15. června 1920 a nepotvrdila presentaci st-le, jelikož odporuje výslovnému znění čl. IV. zák. z 9. dubna 1920 č. 306 sb. z. a n., a uložila okresní školní radě, aby šetříc cit. zák. ve smyslu § 12 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z., pokud se týče § 12 osnovy zák. uvedené v platnost výnosem zemské školní rady ze dne 24. července 1918 č. II A-3622 úřad konala.
Ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 3. února 1921 č. — rozhodlo o odvolání okresní školní rady, že zemská školní rada nepotvrdivši presentaci jednala zcela správně a po zákonu, jelikož st-l, jenž byl okresní školní radou na toto místo presentován, jest službou mladší než druzí spolužadatelé a tudíž jeho volba odporuje ustanovením čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 306 sb. z. a n. a vynesení ministerstva ze dne 31. prosince 1920 č. 40897 (věstník 1921 č. 2), jímž byl uvedený článek proveden. Intimujíc toto ministerské rozhodnutí, uložila zemská školní rada výnosem ze dne 25. února 1921 č. — okresnímu školnímu úřadu, aby na uvedené místo vykonal podle ustanovení čl. IV. zákona č. 306/20 novou presentaci. Dne 12. března 1921 presentoval pak předseda okresního školního výboru na toto místo Aloise V.
Rozhodnutím ze dne 6. dubna 1921 č. — sdělila zemská školní rada okresnímu školnímu výboru, že ve smyslu § 13 zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z. a čl. IV. zákona z 9. dubna 1920 č. 306 sb z. a n. nečiní námitek proti této presentaci.
O tom zpraven též st-l, jenž podal rozklad k zemské školní radě a stížnost k ministerstvu, dovolávaje se toho, že jeho jmenování bylo pravoplatně provedeno.
Žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodl, že zemská školní rada potvrdivši presentaci Aloise V. jednala zcela správně a po zákonu, jelikož tento jest při velmi dobré kvalifikaci z uchazečů nejstarší službou a tudíž jeho volba odpovídá ustanovením čl. IV. zákona z 9. dubna 1920 č. 306 sb. z. a n. a vynesení min. z 31. prosince 1920 č. 40897.
Stížnost vytýká:
1. že st-l nabyl materielního práva z jmenování, které na základě konkursu z března 1920, presentace okresní školní radou, potvrzení presentace zemskou školní radou, vydáním výnosu o tom a vyhlášením ve vládním věstníku a úředním listě »Československá republika« bylo provedeno;
2. že výnos zemské školní rady z 9. července 1920 č. —, aby dekret nebyl st-li vydán, nemohl na tom ničeho měniti; ostatně nebyl výnos ten st-li sdělen a jeho presentace podle vyhlášení ve vládním věstníku schválena po té v sezení zemské školní rady ze dne 14. září 1920;
3. v jiných případech se zemská školní rada předpisy zákona č. 306/20 neřídila.
Stížnost neuznal nss důvodnou:
1. Rozhodnutí neb opatření správního úřadu mohou zásadně založiti práva zúčastněných osob teprve, byla-li osobám těm sdělena způsobem pro ten který případ předepsaným.
Jelikož pak podle § 50 zák. o školách národních ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. učitele na veřejných školách národních ustanovuje zemský úřad školní a podle § 15 zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z. zemská školní rada, nečiní-li námitek proti presentaci, vyhotoví dekret o jmenování, byl by st-l ze schválení presentace zemskou školní radou mohl nabýti práv teprve, když by mu podle zásady § 110, odst. 2. def. řádu školního a vyučovacího (min. nař. ze dne 29. září 1905 č. 159 ř. z.) doručen byl dekret o jmenování. Dokud dekret ten jmenované osobě nebyl dodán, jde o pouhý vnitřní postup úřadu školských, z kterého osobě presentované ještě nevzešla subjektivní práva, proto mohl žal. úřad svoje rozhodnutí také změniti nebo odvolati.
Dekret st-li doručen nebyl, a nemůže proto pro sebe odvozovati práv z onoho rozhodnutí zemské školní rady. Na tom nemění ničeho skutečnost, že schválení presentace st-le bylo uveřejněno ve vládním věstníku a — jak st-l tvrdí — i v úředním listě; neboť není právního předpisu — a st-l sám ani existenci jeho netvrdí — že pouhé uveřejnění jmenování v uvedených listech samo o sobě má právní význam ohledně účinnosti jmenování určité osoby; není-li však takového předpisu positivního, nemůže obvyklé uveřejnění v úředních listech mající význam toliko evidenčně-promulgační nahraditi doručení dekretu. Takový předpis zejména neobsahuje ani vyhláška vlády ze dne 30. prosince 1919 č. 4 o Úředních listech československého státu.
Na tom nemění také ničeho okolnost, že shora uvedený výnos zemské školní rady ze dne 9. července 1920 nebyl st-li doručen; neboť nestalo-li potvrzení presentace zemskou školní radou st-li dodáním dekretu ještě účinným, nebylo také třeba, aby s ním bylo sděleno rozhodnutí zemské školní rady, ono potvrzení odvolávající.
Ze spisů správních je toliko patrno, že zemská školní rada presentaci st-lovu dne 15. června 1920 č. — potvrdila, a že pak později — a to jak shora dolíčeno oprávněně — toto svoje rozhodnutí odvolala (rozhodnutím ze dne 27. července 1920 č. —). Ze spisů není však patrno, že zemská školní rada v sezení ze dne 14. září 1920 onu presentaci znovu potvrdila; to zejména neplyne ani z toho, že — jak uvedeno — ve Vládním věstníku ze dne 30. září 1920 mezi »zprávami ze schůzí zemské školní rady« jest udáno, že »ve schůzi českého odboru zemské školní rady dne 14. září byla učiněna tato usnesení, po případě schválena tato rozhodnutí a opatření«, kde pak v celé řadě jiných opatření jest uvedeno také jmenování st-lovo. Naopak jde tu patrně toliko o pouhé nedopatření.
2. Pokud pak st-l uvádí, že v jiných případech postupovala zemská školní rada jinak, jest námitka tato bezdůvodná, poněvadž v konkrétním případě st-lově může býti rozhodujícím jenom postup úřadů v tomto případě.
Vzhledem k tomu bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

Č. 1339. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 659-661.