Č. 1451

.
Nemocenské pojišťování dělnictva: Jmění rozpuštěné závodní pokladny, jejíž likvidace se provádí podle čl. XXIV. zák. ze dne 15. května 1919 č. 268 sb. z. a n., připadá toliko okresním nemocenským pokladnám, jejichž členy se stali ze zákona (čl. XXIII) členové rozpuštěné pokladny.
(Nález ze dne 27. června 1922 č. 6375.)
Prejudikatura: srovn. Boh. č. 978 adm.
Věc: Okresní nemocenská pokladna v Náchodě proti ministerstvu sociální péče v Praze (min. taj. Dr. Fr. Janoštík) stran likvidace zrušené závodní nemocenské pokladny.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: O jmění závodní nemocenské pokladny prádelny na vavlnu, akc. spol. textilních závodů firmy M. v N., po jejímž zrušení přešly osoby podléhající pensijnímu pojištění (úředníci a mistři) k nemocenské pokladně soukromých úředníků a zřízenců, místní odbočka Náchod, vznikl spor mezi touto pokladnou a mezi okresní nemocenskou pokladnou v Náchodě.
Opírajíc svoje rozhodnutí o změnu § 49, posl. odst. nemocenského zákona ze dne 30. března 1888 č. 33 ř. z., vyjsilovila okresní správa poli- tická v Náchodě výměrem z —, že bylo dlužno okresní nemocenské pokladně přikázati pouze část reservního fondu zrušené závodní nemocenské pokladny poměrnou k pojištěncům okresní nemocenskou pokladnou převzatým. Zemská správa politická rozhodnutím ze dne — vyslovila, že celý reservní fond zrušené závodní nemocenské pokladny připadnouti má okresní nemocenské pokladně v Náchodě z následujících důvodů: »Dotyčná závodní pokladna nebyla zrušena snad dle § 49 (nařízením politického úřadu), nýbrž na základě ustanovení čl. VII. zákona z 15. května 1919 č. 268 sb. z. a n. Ježto pak čl. XXIV. téhož zákona výslovně stanoví, že likvidace pokladen zrušených (dle tohoto zákona) provede se podle obdoby § 40 a) zákona z 30. března 1888 č. 33 ř. z. ve znění zákona z 20. listopadu 1917 č. 457 ř. z., nelze na tyto pokladny vztáhnouti ustanovení § 49 nem. zákona ve znění zákona z 20. listopadu 1917 č. 457 ř. z., jehož možno použíti pouze na pokladny závodní, které byly nebo budou zřízeny podle § 43 zákona. Vzhledem k tomu, že cit. § 40 a) nezná při provádění likvidace jiného řešení, nežli přikázání reservního fondu jedné pokladně, a to oné, která se jeví k tomu nejvhodnější, vidí se zemská politická správa nucena, nalézti právem, že reservní fond rozpuštěné závodní nemocenské pokladny připadá okresní nemocenské pokladně v Náchodě.«
Vyhovujíc odvolání nemocenské pokladny soukromých úředníků a zřízenců, zapsané pokladny pomocné v Praze, zrušilo však ministerstvo sociální péče rozhodnutím ze dne — rozhodnutí zemské politické správy v Praze, uznavši právem, že uvedený reservní fond má býti rozdělen mezi okresní nemocenskou pokladnu v Náchodě a nemocenskou pokladnu soukromých úředníků a zřízenců v Praze, podle poměru počtu jimi převzatých členů rozpuštěné pokladny, z těchto důvodů:
»V odpor vzaté rozhodnutí ve svém odůvodnění správně uvádí, že likvidace pokladen zrušených podle zákona z 15. května 1919 č. 268 sb. z. a n. provede se dle obdoby v § 40 a), — přehlíží však, že odevzdání celého jmění jediné pokladně předpisuje zákon jen za tím účelem, aby dojednání záležitostí rozpuštěné pokladny bylo jednotně provedeno.V daném případě jde však o dvě pokladny, k nimž připadli členové zrušené pokladny závodní a tu po provedení likvidace musí podle druhé věty odst. 3. cit. paragrafu případný přebytek býti rozvržen na zúčastněné pokladny podle poměru počtu jimi převzatých členů rozpuštěné pokladny.«
O stížnosti okresní nemocenské pokladny v Náchodě uvážil nss toto:
Není sporu o tom, že v daném případě jde o likvidaci pokladny podle čl. XXIV. zákona ze dne 15. května 1919 č. 268 sb. z. a n. Jest tudíž na likvidaci tu podle ustanovení cit. čl. XXIV. použíti obdobně § 40 a) zákona o nemocenském pojištění ve znění zákona z 20. listopadu 1917 č. 457 ř. z. Jak v náleze tohoto soudu ze dne 17. října 1921 č. 5966 (Boh. č. 978 adm.) a ze dne 3. listopadu 1921 č. 6733 bylo vyloženo a odůvodněno, jest onomu ustanovení rozuměti tak, že byly pro likvidaci pokladen dle citovaného zákona z r. 1919 zrušených za závazné prohlášeny nejen formální, nýbrž i materielní předpisy cit. § 40 a) zákona o pojištění. V materielních předpisech tohoto paragrafu o tom, jak naložiti jest s eventuelními schodky nebo přebytky jmění zrušené okresní nemocenské pokladny, projevuje se dvojí zásada: na schodcích i přebytcích mohou míti podíl jen okresní nemocenské pokladny; rozdělí-li se obvod zrušené okresní nemocenské pokladny mezi několik okresních pokladen, určuje se podíl každé z nich počtem »přejatých členů zrušené pokladny«. Zákon tedy nepřipouští, aby části jmění rozpuštěné okresní nemocenské pokladny dostalo se pokladně jiné kategorie, než nemocenským pokladnám okresním přes to, že pojištění podle nemocenského zákona mohou resp. v době, kdy § 40 a) dostalo se jeho nynější formulace, mohly po rozumu § 11 nem. zák. obstarávati také ostatní v tomto paragrafu vyjmenované pokladny. Mluví-li pak §40 a) o přejatých členech zrušené pokladny, ne>lze tomu rozuměti jinak, než že má na mysli, že členové zrušené nemocenské pokladny okresní stali se již ze zákona, tedy automaticky, po rozumu § 13 nem. zákona členy té okresní nemocenské pokladny, která v důsledku nového territoriálního vymezení obvodů nemocenských okresních pokladen stala se pro ně místně příslušnou. Okolnosti, zda pak někteří členové rozpuštěné pokladny mohli použíti a skutečně snad použili práva pojištěním u některé pokladny náhradní zbaviti se povinného členství u příslušné okresní nemocenské pokladny, nepřiznal tedy zákon pro likvidaci majetku rozpuštěné pokladny okresní nijakého významu.
Poněvadž pak — jak již bylo řečeno — předpisů § 40 a) a to i jeho předpisů materielních, užíti jest dle obdoby při likvidaci pokladen prováděné podle čl. XXIV zákona z r. 1919 t. j. pokladen zrušených po rozumu čl. XXI., dlužno i na likvidaci pokladen těch použíti uvedených zásad, na nichž jsou založeny materielní předpisy § 40 a), a tudíž přikázati veškeré přebytky jmění pokladen na základě zákona ze dne 15. května 1919 zrušených výlučně okresním nemocenským pokladnám, jež jsou pro dosavadní členy zrušených pokladen místně příslušny, a jejichž členy tito se také ze zákona stali, a to i tehdy, když by snad část členů nebo i všichni přistoupili, — pokud to zákon vůbec dopouští. — k některé pokladně náhradní.
Že jediné tento výklad čl. XXIV. novely z r. 1919 v souvislosti s § 40 a) zák. nem. (v znění zákona z r. 1917) jest ve shodě s úmyslem zákona, vysvítá z patrné tendence novely, zejména pak nasvědčuje tomu i tato úvaha: Čl. XXIII. novely z r. 1919 praví, že členové nemocenských pokladen zrušených podle čl. XXIV. »stanou se členy místně příslušných okresních nemocenských pokladen«. Má tedy článek tento (podobně jako § 40 a) nem. zák.) zjevně na zřeteli, že členové pokladen zrušených tsltanou se členy okresní nemocenské pokladny již ze zákona, automaticky, tím okamžikem, kdy členství u pokladen dosud pro ně příslušných přestane. Tento ze zákona nastupující právní stav musí podle povahy věcí býti vzat za základ i pro likvidaci pokladen zrušených, pokud zákon výslovně neustanoví jinak. Nějakého zvláštního předpisu, jenž by stanovil, že při likvidaci pokladen zrušených dle čl. XXI. musí nebo smí býti brán zřetel také na změny, jež později nastanou v pojištění disposicí pojištěnců, totiž tím, že v mezích zákonem připuštěných stanou se členy některého ústavu náhradního, není ani v novele z r. 1919 ani v pozdějších zákonných předpisech nemocenské pojištění upravujících.
Těmito úvahami dospěl nss k závěru, že žal. úřad vysloviv, že jmění zrušené závodní pokladny má býti rozděleno mezi okresní nemocenskou pokladnu v Náchodě a nemocenskou pokladnu soukromých úředníků a zřízenců v Praze, porušil zákon, a zrušil proto nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 1451. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 904-907.