Č. 1405.Zábor budovy pro školu menšinovou: 1. Objektem nuceného nájmu podle § 7 zák. z 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. mohou býti jakékoli budovy a místnosti, ať slouží účelům veřejným či soukromým (na př. místnosti mateřské školky) s výhradou, že nesmí býti ohroženo vlastní bydlení nebo živnost (tedy na př. existence řečené školky). — 2. Mateřská školka, zřízená a vydržovaná spolkem, zaniká, byl-li spolek zrušen. 3. Neškodné formální vady intimátu. — 4. Spravený nedostatek doručení. — V. Odpověď na otázku, znal-li stěžovatel určitou okolnost, žalovaným úřadem kladně danou, může nejv. spr. soud přezkoumati jen podle § 6 zák. o ss.(Nález ze dne 8. června 1922 č. 7975.) Prejudikatura: K I. Boh. č. 841 adm.Věc: Dr. Alois S. jako kurátor rozpuštěného spolku Nordmark v Opavě a spolek Deutscher Kulturverband v Praze (adv. Dr. L. Krieg z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran nuceného nájmu budovy pro účely školské.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Podle zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 292 sb. z. a n. byla německá obecná škola v P. (Slezsko) od 1. ledna 1921 převzata do správy ministerstva školství a národní osvěty. Aby se zabezpečilo umístění školy této a bydlení jejího správce, zabralo ministerstvo školství a národní osvěty nař. rozhodnutím v dohodě s ministerstvem vnitra nuceným nájmem podle § 7 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. a z 9. dubna 1920 č. 295 sb. z. a n. budovu čp. — v P. Při tom prohlásil žal. úřad, že pěstounce německé mateřské školy, jež obývala dosud místnosti zabrané, dán bude náhradní byt, po správci německé školy obecné M., kterýžto byt jí jako svobodné plně dostačí.Stížnost vytýká vadnost řízení a nezákonnost v těchto směrech:1. Nař. rozhodnutí je nejasné, mluvíc jednak o nuceném nájmu, vedle toho však též o vyvlastnění, které by nucený nájem vylučovalo.2. Rozhodnutí bylo doručeno toliko kurátoru spolku Nordmark, nikoliv též spolustěžujícímu si spolku Deutscher Kulturverein, ačkoliv již 30. září 1921 bylo školským úřadům převzetí školky tímto spolkem oznámeno.3. Podle § 7 zákona ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. nelze zabrati místnosti, ve kterých veřejná škola, pro kterou zábor se děje, je již umístěna. Předmětem záboru nemohou býti místnosti, které veřejnému účelu již slouží. I kdyby to však bylo možné, byl by zábor nezákonný, poněvadž znemožňuje existenci německé školky.4. Zábor je možný toliko, je-li nedostatek místností vhodných k umístění školy menšinové. Takový nedostatek zde není, neboť pro německou školu menšinovou byla zabrána již jiná budova, t. zv. »prádelna« majitele panství L. Dvě budovy pro týž účel však zabrati nelze.5. Ani z pozvání Dra S. ke komisi ani ze sdělení, která jemu — češtiny neznalému — byla učiněna při komisi samotné, nebylo patrno, že se komise koná za účelem záboru celé budovy, takže v tom směru nemohl zaujmouti stanovisko.O stížnosti uvážil nss takto:ad 1. Námitka stížnosti uvedená sub 1. není důvodnou; neboť jak koncept tak čistopis nař. rozhodnutí mluví výslovně o tom, že budova se zabírá nuceným nájmem, dále mluví o »místnostech zabraných« a o »části budovy, která je zabrána«, nikde však neužívá výrazu vyvlastnění; pokud tedy po případě intimát straně doručený tento výraz obsahoval, šlo by toliko o nepřesnou intimaci, která se práv stran tím méně dotýká, jelikož jednak i nucený nájem podle § 7 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. jest částečným vyvlastněním ve smyslu principu § 365 o. z. o., jednak jest ze stížnosti patrno, že st-lé nař. opatření zcela správně chápou jako nucený nájem a že obrana jejich nepřesnou snad dikcí intimátu stížena nebyla.ad 2. Ani druhá námitka není důvodnou; ze spisů jest toliko patrno, že kurátor spolku Nordmark Dr. S. oznámil podáním ze dne 27. září 1921, že výbor likvidační, podle stanov rozpuštěného spolku Nordmark ústa- noveny, usnesl se odevzdati budovu německé školy v P. spolku Deutscher Kulturverband do vlastnictví s podmínkou, že převezme břemena na ní váznoucí a zejména že bude svým nákladem dále vydržovati německou školku v P.Ze spisů není však patrno, že v době vydání nař. rozhodnutí, které bylo výslovně učiněno na základě komisionelních šetření ze dne 14. a 26. září 1921, by žal. úřad byl měl již vědomost o tom, že podmínky tyto spolkem Deutscher Kulturverband byly přijaty, ani že by byl věděl o podání, které v příčině převzetí školky mateřské spolek Deutscher Kulturverband podle jeho přípisu ze dne 17. ledna 1922, ke stížnosti přiloženého, učinil dne 30. září 1921 zemské správní komisi a okresní školní radě v O. Mimo to jest již z té skutečnosti, že též spolek Deutscher Kulturverband stížnost podává, patrno, že o nař. rozhodnutí nabyl vědomosti a že jeho obrana nebyla stížena.ad 5. Stejně není důvodná námitka sub 5 uvedená:Námitka tato v podstatě tvrdí, že st-l Dr. S. neznal předmět komisionelního šetření ze dne 26. září 1921. Otázka, zda Dr. S. předmět jednání znal či neznal, jest otázkou skutkovou, kterou nss podle § 6 svého zákona zkoumati může toliko s hlediska formálního. Žal. úřad vycházel v tom směru patrně ze skutkového zjištění, že Dr. S. předmět jednání znal.Podle protokolu ze dne 26. září 1921 prohlásil Dr. S., že protestuje proti jakékoliv disposici si uvedenou budovou, leč za souhlasu bývalého představenstva spolku Nordmark; v uvedeném podání ze dne 27. září 1921 pak setrval při svém protestu a prohlásil, že by návrh komise obětoval školku a že by »použití domu komisí navržené nebylo na prospěch školy a výchovy a hovělo by jenom přechodné potřebě osobní, otázce ubytování učitele«. Z toho je patrno, že jmenovanému st-li bylo známo, že jde o úmysl zabrati místnosti pro školu a byt správce.Ostatně v záhlaví protokolu o komisi ze dne 26. září 1921 bylo výslovně uvedeno jako předmět komise místní šetření za účelem opatření místností pro německou menšinovou školu a byl při komisi 26. září pře- čten protokol o komisi ze dne 14. září 1921, ze kterého předmět řízení rovněž je patrný.Dospěl-li tudíž žal. úřad ke shora zmíněnému skutkovému zjištění na tomto podkladu, nelze tomu vytknouti ani porušení podstatných forem řízení ani neúplnost ani odpor se spisy a jest tedy i soud na toto skutkové zjištění vázán; jest proto námitka ad 5 bezdůvodnou.ad 4. Jak podrobně odůvodněno bylo již v četných nálezech tohoto soudu, na př. v nálezu ze dne 13. května 1921 č. 5381 (Boh. č. 841 adm.), na který se podle § 44 jedn. řádu poukazuje, mohou býti objektem nuceného nájmu podle § 7 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a. n. jakékoliv budovy a místnosti, bez ohledu na to, slouží-li účelům soukromým nebo veřejným, ovšem s výhradou, že »vlastní bydlení nebo živnost« není ohroženo; není tedy důvodným, má-li stížnost za to, že místnost sloužící veřejnému vyučování nemůže býti předmětem nuceného nájmu, nehledě ani k tomu. že v době vydání nař. rozhodnutí podle toho, co dovoděno níže, místnosti zabrané již vůbec ani veřejnému účelu po právu nesloužily. Podle § 7 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. je nucený nájem možný, aby bylo zabezpečeno umístění školy menšinové a bydlení správce nebo učitelů.Je-li k tomu konci nutno opatřiti místnost nuceným nájmem a je-li k tomu třeba právě zabraných místností, jest rovněž otázkou skutkovou.Jak ze znění nař. rozhodnutí, tak zejména ze spisů správních je patrno, že místnosti zabírají se jednak pro umístění učebny německé školy menšinové, jednak za účelem opatření bytu pro správce školy. Ze spisů jest dále zřejmo, že místnost, ve které učebna německé školy byla a jest umístěna, byla k tomuto účelu propůjčena jenom dočasně a že svou rozlohou nevyhovovala; dále jest zřejmo ze spisů, že řídící učitel této školy neměl vhodného bytu, t. j. bytu takového rozsahu, na který má dle § 29 zákona ze dne 6. listopadu 1901 č. 42 pro Slezsko nárok (2 pokoje s příslušenstvím).Konečně jde ze spisů, že sice byla dříve pro umístění německé školy zabrána již budova jiná (t. zv. prádelna), která však byla a jest obsazena vojenskými institucemi, takže jí pro školu tu nemůže býti užito, konečně že snahy školských úřadů dosáhnouti vyprázdnění této budovy vojskem neměly výsledku.Jestliže žal. úřad za tohoto stavu věci dospěl k závěru, že je třeba zabezpečiti jednak umístění německé školy menšinové záborem učebny jen dočasně dobrovolně propůjčené a rozšířením této učebny, jednak zabezpečiti bydlení správce školy záborem dalších místností, nelze tomu vytknouti ani odpor se spisy ani neúplnost skutkového zjištění ani porušení podstatných forem řízení a jest proto i nss podle I. odst. § 6 zák. o ss na toto skutkové zjištění vázán; proto jest i obsah námitky uvedené ad 4. bezdůvodný.ad 3. Jest ovšem správno, že nucený nájem místnosti sloužící veřejné škole je možný jenom tehdy, když škola, které místnost ta byla věnována a dosud skutečně sloužila, jest zrušena nebo se souhlasem úřadů školských jinde umístěna, po případě, když místnosti nepotřebuje.Ze spisů jest patrno, že německá školka mateřská byla vydržována spolkem Nordmark. Úředním rozpuštěním spolku Nordmark zrušena byla právní existence tohoto spolku jako osobnosti právnické a odpadl tudíž majitel a vydržovatel školky.Uvádí-li stížnost proti názoru, ze kterého žal. úřad patrně vycházel, že totiž školka zrušením spolku rovněž pozbyla existence, toliko, že školka bude vedena dále spolkem Deutscher Kulturverband, jest uvésti toto:Podle min. nař. ze dne 22. června 1872 č. 108 ř. z., které na základě §§ 10, 27, 29 a 30 zákona o školách národních ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. upravuje poměry mateřských škol, jest ke zřízení mateřských škol zapotřebí schválení zemské školní rady (§ 4). Podle téhož §u mohou pak mateřské školy býti zřizovány zeměmi, okresy, obcemi, spolky nebo i soukromými osobami, a zovou se školky zřízené spolky — školkami soukromými.Z toho patrno, že — zanikla-li (rozpuštěním spolku Nordmark) právnická osobnost, která školku zřídila a ji vydržovala, zanikla tím po právu i školka sama; k tomu pak, aby školka byla převzata nebo správně nově založena jinou osobností, totiž spolkem Deutscher Kulturverband, je třeba schválení zemské školní rady; dokud schválení to není dáno, nelze mluviti po právu o existenci mateřské školy spolku Deutscher Kulturverband, a nestačí k založení právní existence této, nové školky pouhé oznámení, které podle přípisu spolku Deutscher Kulturverband ze dne 17. ledna 1922, dne 30. září 1921 učinil zemské správní komisi a okresní školní radě v O. o tom, že převzal mateřskou školu v P.V době vydání nař. rozhodnutí tudíž dřívější mateřská školka spolku Nordmark byla zrušena, mateřská škola spolku Deutscher Kulturverband po právu nebyla zřízena a nemohlo proto v době vydání nař. rozhodnutí záborem býti ohroženo »vlastní bydlení nebo živnost« školky dosud neexistující.Je tudíž i námitka ad 3 uvedená bezdůvodnou.Z těchto úvah dospěl nss k zamítnutí stížnosti.