Č. 1473

.
Správní poplatky: Na otázku, kdy byla zásilka vyclena, může si úřad vyměřující poplatek dovozní zavedený vl. nař. ze dne 27. ledna 1921 č. 38 sb. z. a n., dáti odpověď na podkladě úředního výkazu celního úřadu. Straně, která nemohla nesprávnost výkazu toho uplatniti protidůkazem v admin. řízení, zbývá jen možnost žádati u úřadu za obnovu řízení.
(Nález ze dne 5. září 1922 č. 12131.)
Věc: Stowarzyszeme spozywcze dla robotników i rolników v S., zaps. spol. s r. o. (adv. Dr. R. Aron z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací (min. taj. Dr. K. Vancl) stran dovozných poplatků z petroleje.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. výnosem uložilo ministerstvo veřejných prací stěžujícímu si společenstvu, poukazujíc na to, že bylo pro ně u hlavního celního úřadu 2. třídy v Petrovicích (nádraží) dne 4. února 1921 vycleno 0,725 kg petroleje, aby zaplatilo jednak poplatek z povolení dovozu za 1 kg 1 Kč, který byl zaveden vládním nařízením z 27. ledna 1921 č. 38 sb. z. a n., jednak manipulační poplatek 1 Kč za 100 kg.
Stížnost k tomuto soudu podaná opírá se jediné o tvrzení, že petrolej byl vyclen nikoli 4. února 1921, jak uvádí naříkaný výnos, nýbrž již 3. února tohoto roku; z toho dovozuje, že předpisů uvedeného vlád. nař. z 27. ledna 1921 č. 38 sb. z. a n., zejména jeho § 5 na onen petrolej použíti nelze, ježto nařízení to vyhlášené dnem 4. února 1921 podle § 9 nabylo teprve tímto dnem účinnosti; byl-li petrolej odbaven celním úřadem již 3. února 1921, nebylo potřebí pro petrolej nového dovozního povolení po rozumu § 5 nař. a nemůže ani dovozní poplatek zavedený cit. nařízením a ovšem ani manipulační poplatek důvodně býti požadován.
Podle obsahu stížnosti jest tedy na sporu jen otázka skutková, kdy dovezený petrolej byl odbaven, t. j. podle §§ 98 a 99 celního a monopolního řádu z r. 1835, kdy po splnění všech náležitostí dáno bylo úřadem povolení, aby zboží bylo odebráno.
Nss rozhoduje o stížnosti mohl se podle § 18 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 zabývati toliko uvedenou námitkou, která jediné jest ve stížnosti přesně formulována.
Pokud námitkou touto odporuje stížnost předpisu poplatku za povolení dovozu, zavedeného nařízením ze dne 27. ledna 1921 č. 38 sb. z. a n., bylo tedy nss-u toliko uvažovati, zdali žal. úřad právem vzal za prokázáno, že dovezený petrolej byl celním úřadem odbaven teprve 4. února 1921, t. j. již za platnosti právě cit. nařízení.
Pro tento předpoklad měl však úřad podle názoru soudu dostatečnou oporu v »Seznamu« jemu předloženém hlavním celním úřadem 2. tř. v Petrovicích, tedy v úředním dokladu, v němž jmenovaný úřad, odvolávaje se na »rejstřík příjmů«, označuje jako den, kdy onen petrolej byl vyclen, 4. únor 1921.
Založil-li žal. úřad své rozhodnutí na tomto úředním údaji, nelze v jeho postupu shledávati nějaké porušení zásad správního řízení, i jest námitka stížnosti v tomto směru neodůvodněna.
Při tom podotknouti jest ještě toto:
Není ovšem v zásadě vyloučeno, aby správnost i takového úředního dokladu byla vyvrácena protidůkazem. To by se mohlo v daném případě státi jen v té formě, že by se strana, předkládajíc důkazy o nesprávnosti onoho úředního dokladu, domáhala u příslušného úřadu správního obnovy řízení.
Věcí úřadu o obnově rozhodujícího by pak bylo, aby posoudil, zdali doklad, jehož se strana dovolává, skutečně k vyvrácení onoho potvrzení úředního postačí, čili nic.
Pokud pak stížnost, a to opět jen z důvodu svrchu uvedeného, obrací se proti uložení poplatku manipulačního, jest zřejmě neodůvodněna, ježto poplatek manipulační nebyl zaveden teprve nařízením z 27. ledna 1921 č. 38 sb. z. a n., a jest tedy okolnost, zdali petrolej byl odbaven již za platnosti tohoto nařízení či dříve, pro otázku, byl-li poplatek manipulační předepsán stěžujícímu si společenstvu právem, zcela bez významu.

Citace:

č. 1473. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 949-950.