Č. 1186.

Schvalování prodeje nemovitostí na Slovensku: Schválením prodeje nemovitosti, vysloveným na žádost kupců, není prejudikováno právu prodávajícího domáhati se před soudem uznání neplatnosti příslušné smlouvy.
(Nález ze dne 22. února 1922 č. 2405.)
Věc: Zikmund M. v Ž. proti exposituře ministerstva zemědělství pro Slovensko stran schválení zcizení nemovitosti.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Štěpán K. a spol. domáhali se u správní komise pro zcizení nemovitostí v T. schválení kupních smluv stran nemovitostí, ležících v M., které jim vlastník Zikmund M. prodal.
Užší výbor župní správní komise župy trenčanské v Trenčíně schválil podle § 4 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 sb. z. a n. a nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska pod č. 11/1919 a č. 136/1919 kupní smlouvy ty, poněvadž kupující jsou spolehliví rolníci.
Expositura ministerstva zemědělství resp. čsl. pro Slovensko zamítla stížnost Zikmunda M. s odůvodněním, že dle spisů je prokázáno, že žádost za schválení kupní smlouvy byla k župní správní komisi podána. Námitky Zikmunda M., že smlouvu nepodepsal, ač dle tvrzení protistrany závdavek přijal, byly odkázány na pořad práva soukromého.
Rozhoduje o stížnosti Zikmundem M. podané řídil se nss těmito úvahami:
Ve stížnosti se namítá, že předmět úředního schválení ve smyslu § 4 zákona z 10. prosince 1918 č. 64 sb. z. a n. nemůže tvořiti písemná kupní smlouva, kterou Zikmund M. jako prodávající nepodepsal a která dohodou stran smluvních byla zrušena.
Podnět k rozhodnutí napadenému dalo předložení listin označených jako kupní smlouva a obsahujících smluvní podmínky. Z listin těchto jedna vůbec žádnou ze smlouvajících se stran není podepsána a druhá podepsána jest pouze kupujícími, tak že po této stránce postrádají obě listiny podstatných náležitostí perfektní písemné kupní smlouvy, totiž souhlasného projevu smluvních stran, jemuž výraz dán jest zejména tím, že listina obsahuje podpisy obou smluvních stran. Když tedy žal. úřad akt právní obsahem předložených listin dokumentovaný na základě cit. § 4 schválil, neschválil ve skutečnosti kupní smlouvu, listinou osvědčenou, nýbrž vyslovil pouze, že souhlasí se zcizením nemovitostí v předložených listinách označených za podmínek tam uvedených.
Tím dal úřad na jevo, že nepokládá oznámeným mu zcizením zájmy státu ohroženými. Schválené zcizení jest platné — stalo-li se platně. Z toho plyne, že projevené schválení práv a závazků stran nijak se nedotýká, že toto schválení samo o sobě nezakládá perfektnost smlouvy zcizovací a stranám nepřekáží, aby před soudem provedly, zda zcizení se stalo platně, nebo zla bylo platně zrušeno. St-l nebyl tedy schvalujícím výrokem žal. úřadu nijak na svých subjektivních právech zkrácen. Proto schází zde podmínka § 2 zák. o ss, za které by se mohl domáhati ochrany nss.
Stížnost byla tudíž jako nepřípustná odmítnuta.

Citace:

č. 1186. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 332-332.