Č. 1330.

Ústavní práva politická: * Soudním okresem po rozumu § 2 zák. ze dne 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n. rozuměti jest obvod okresního soudu, nikoli obvod sborového soudu, před nímž se spor v I. instanci projednává, a jest lhostejno, zda obvod tohoto sborového soudu tvoří také soudní okresy s kvalifikovanou národnostní menšinou.
Nález ze dne 27. dubna 1922 č. 5179.)
Věc: Florian M. v I. proti ministerstvu spravedlnosti (odb. předn. Ant. Hartmann) o užívání maďarského jazyka u soudu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V právní věci Floriána M. proti obci P. o 60000 K s přísl. podal Dr. Moritz K. v Nitře v zastoupení žalobcově u sedrie tamtéž žalobu a žádost o udělení práva chudých, sepsané jazykem maďarským. Sedrie vrátila žalobu, aby podána byla v jazyku státním.
Stížnosti proti tomuto postupu zamítnuty byly presidiem sedrie i presidiem soudní tabule v Bratislavě, jakož i žal. úřadem rozhodnutím v odpor vzatým a to z důvodů, že v daném případě nejsou splněny podmínky § 2 zákona z 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n., za kterých sedrie v Nitře byla by oprávněna a povinna přijmouti i podání v jiném než státním jazyku. Stížnost do rozhodnutí toho podanou shledal nss bezdůvodnou.
St-li nutno předem uvésti na paměť, že nss přezkoumává nař. rozhodnutí — leč by šlo o absolutní zmatek, jehož však stížnost netvrdí a nss neshledal — pouze v mezích stižných bodů po rozumu § 18 zák. o ss jednotlivě a přesně uvedených. Jest tedy pro činnost soudu toho směrodatným pouze obsah stížnosti, nikoli též jiného právního prostředku ve věci, o niž jde, dříve již podaného, neboť odvolání se na prostředek ten nenahrazuje zmíněné a §em 18 předepsané náležitosti.
Žal. úřad právem vytýká ve svém odvodním spise, že stížnost brojí proti názorům, jichž úřad ten nevyslovil, a proti důvodům, kterých nepoužil. To platí o vývodech st-lových o tom, že není směrodatno bydliště obou stran a že zákon nestanoví jako podmínku pro ochranu jazyka národnostní menšiny, aby bydliště obou stran bylo v obci, v níž je 20 proc. menšina. Odpadá tudíž pro nss potřeba, vývody těmi se zabývati. Potom se však námitky stížnosti omezují pouze na tvrzení, že nitranská sedrie byla proto povinna přijati žalobu sepsanou v maďarském jazyku, protože se obvod její působnosti vztahuje také na smíšené okresy s kvalifikovanou maďarskou menšinou a rozumí st-l, pokud z jeho stížnosti souditi lze, soudním okresem obvod toho kterého soudu vůbec, tudíž při soudu sborovém i několik obvodů okresních soudů, na něž se patřičná sedrie vztahuje.
Názor ten však nenalézá v zákoně opory, a jak patrno z jeho znění, přímo mu odporuje; neboť z ustanovení § 2 zák. ze dne 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n. je nade vši pochybnost patrno, že soudním okresem rozuměti jest pouze obvod okresního soudu krom jediné výjimky v poslední větě 2. odst. cit. § 2 uvedené a v daném případě v úvahu nepřicházející, že totiž — je-li v území jedné obce zřízeno několik okresních soudů — pokládá se celá obec za jediný soudní okres. Potom však pro řešení otázky, zda v konkrétním případě jsou podmínky pro uplatnění práv jazykové menšiny, jest při sedrii jakožto sborovém soudu, jehož kompetence se vztahuje na několik okresů, jedině směrodatno, zda v obvodu určitého soudního okresu čili obvodu okresního soudu, na nějž se vztahuje působnost sedrie vzhledem k momentům její kompetenci právě v případě tom zakládajícím, jest kvalifikovaná menšina, nikoli však, zda vedle okresu toho spadají do obvodu téhož sborového soudu také okresy jiné, menšinu takovou vykazující.
Jak z nař. rozhodnutí a ze stížnosti patrno, vycházel žal. úřad i st-l z téhož právního názoru, odpovídajícího zákonu, že v daném případě je lhostejno, kde bydlí strana právo hledající. Kompetence sedrie pak dána byla dle vývodů žal. úřadu, proti nimž v tomto směru st-l vůbec nebrojí, nespornou okolností, že žalovaná strana (obec P.) má své sídlo v okresu hlohovském, náležejícím k jejímu obvodu (§ 24 zák. čl. I. z r. 1911). St-l však nebéře v odpor ani zjištění žal. úřadu, že soudní okres hlohovský kvalifikované maďarské menšiny nevykazuje.
Jestliže za tohoto stavu žal. úřad shledal, že zde není podmínek předpokládaných §em 2 cit. zák. pro povinnost sedrie přijati a vyříditi maďarsky podanou st-lovu žalobu, a potvrdil-li proto výrok nižších správních stolic, schválivších postup sedrie, jež žalobu tu vrátila st-li, aby ji podal jazykem státním, neodporuje jeho výrok zákonu.
Uvádí-li st-l posléze, že tu bylo tím spíše uznati právo menšiny, poněvadž jeho bydliště je v L., okresu nitranského, kvalifikovanou menšinu vykazujícího, stačí odkázati ho ke správnému právnímu názoru, jak uvedeno, jím sdílenému, že bydliště žalobcovo, jakožto moment příslušnost sedrie neurčující, v úvahu vůbec nepřichází.
Bylo proto zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou.

Citace:

Č. 1330. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 641-642.