Č. 1429

.
Školství: I v městech tvořících zvláštní okres školní (§ 14 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 sb. z. a n.) jsou organisace politických stran legitimovány k rozkladu proti jmenování zástupců občanstva v městském výboru školním (§§ 10 a 16 cit. nař.), které provedl předseda zemské školní rady.
(Nález ze dne 20. června 1922 č. 7671.)
Věc: Zastupitelstvo města Opavy a »Deutsche national-sozialisitische Partei, Ortspartei Troppau« proti ministerstvu školství a národní osvěty o složení městského školního výboru v Opavě.
Výrok: Stížnost zastupitelstva města Opavy odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti německé národní socialistické strany v Opavě se naříkané rozhodnutí zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Městské zastupitelstvo v Opavě navrhlo v sezení ze dne —osm členů a osm náhradníků pro městský výbor školní podle vlád. nař. ze dne 6. listopadu 1920 č. 608 sb. z. a n., a to tři členy a náhradníky za stranu národhě-socialistickou, 2 za stranu sociálně-demokratickou, 2 za stranu národní a 1 za stranu křesťansko-sociální a setrvalo i v sezení ze dne — na tomto návrhu.
Starosta města navrhl pak tyto osoby podle § 16 vlád. nař. č. 608/20 zemské školní radě, při čemž uvedl, že návrh se děje se zřením k zásadě poměrného zastoupení podle výsledku posledních voleb do poslanecké sněmovny N. S.
Podle další zprávy ze dne — odůvodněn tento návrh, při kterém nebyl vzat zřetel na strany české, tím, že české školy v Opavě nepodléhají ani místní školní radě ani okresnímu školnímu výboru. I pokud jde o české školy mateřské zastává většina obecního zastupitelstva stanovisko, že i tyto mateřské školy mají podle §§ 2, odst. 3 a 35 zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 292 sb. z. a n. býti vydržovány státem a proto do pravomoci uvedených dvou sborů nespadají.
Členové obecního zastupitelstva Otakar F. a Jan K. podali dne — předsedovi zemské školní rady proti způsobu provedení návrhu na jmenování členů městského školního výboru stížnost.
Zemská školní rada vyzvala pak dne — výkonné výbory české strany sociálně-demokratické a čsl. strany socialistické, aby ve smyslu § 7 vlád. nař. č. 608/20 navrhly jednoho člena a jednoho náhradníka do městského školního výboru. Když tyto návrhy došly, jmenoval předseda zemské školní rady výměrem z — ve smyslu §§ 6, 7 a 16 nař. vlád. č. 608/20 členy městského školního výboru pro obvod dosavadní okresní školní rady pro městský okres opavský, a to zástupce občanstva dle zásady poměrného zastoupení podle výsledku posledních voleb do poslanecké sněmovny N. S., totiž: 1. za německou národní socialistickou stranu a za t. zv. »Deutsche Wahlgemeinschaft« čtyry členy a 4 náhradníky, 2. za německou stranu sociálně-demokratickou jednoho člena a jednoho náhradníka, 3. za německou stranu křesťansko-sociální jednoho člena a jednoho náhradníka, 4. za stranu čes. sociální demokracie jednoho člena a jednoho náhradníka a 5. za stranu čsl. socialistů jednoho člena a jednoho náhradníka.
K tomu připojeno, že jmenování nabývá ve smyslu § 10 uved. nař. účinnosti 14 dnů po jeho sdělení jednotlivým stranám, které během této lhůty mohou podati proti tomu rozklad na ministerstvo školství a národní osvěty.
Německá národní sociální strana dělnická v Opavě podala dne — proti tomuto jmenování stížnost k ministerstvu školství a národní osvěty, žádajíc, aby jmenování bylo odvoláno a povolán byl další (třetí) za stranu navržený člen a náhradník.
Nař. rozhodnutím byl rozklad zamítnut pro nedostatek legitimace stěžující si strany k jeho podání. Při tom přihlíženo k tomu, že vzhledem k ustanovení § 16 a dle anal. předpisu § 10, odst. 2 nař. č. 608/20 přísluší toliko obecnímu zastupitelstvu města právo podati rozklad proti jmenování členů městského výboru školního, nikoliv jednotlivým stranám politickým.
Proti tomu podaly stížnosti k nss jednak město Opava, jednak německá národně-sociální strana v Opavě.
1. Pokud především jde o stížnost obce města Opavy, dospěl soud k jejímu odmítnutí jako nepřípustné.
Neboť obec proti rozhodnutí předsedy zemské školní rady ze dne — opravného prostředku nepodala, tento výrok vešel tudíž proti obci v právní moc a obec nemůže se nyní podle zásad § 5 zák. o ss dovolávati rozhodnutí tohoto soudu proti výroku, kterým žal. úřad k rekursu jiného účastníka (německé národní sociální strany v Opavě) rozhodnutí předsedy zemské školní rady potvrdil.
2. Pokud pak jde o stížnost německé národně-sociální strany v Opavě uvážil soud toto:
Podle § 7—II. odst. vlád. nař. č. 608/20 jmenuje předseda zemské školní rady zástupce občanstva v okresním výboru školním; přednosta okres- ního úřadu politického podává návrhy, slyšev organisace politických stran v okrese a přihlížeje k zásadě poměrného zastoupení dle výsledku posledních voleb do poslanecké sněmovny N. S. v okresu správním.
Stejným způsobem jmenuje se za každého zástupce občanstva po jednom náhradníku.
Podle § 10 téhož nařízení jest jmenování zástupců občanstva sděliti organisacím politických stran v okresu. Podá-li některá z organisací politických stran v okrese proti jmenování zástupců občanstva rozklad do 14 dnů ..., nabude toto jmenování účinnosti teprve po schválení ministrem školství a národní osvěty.
Ze znění a výstavby vl. nařízení č. 608/20 plyne, že nařízení vyhradilo politickým stranám »rozklad« netoliko vzhledem k součinnosti těchto politických organisací při sestavení okresních školních výborů, kterážto součinnost se podle § 7 omezuje na to, že organisace ty musí býti slyšeny, — nýbrž též za tím účelem, aby poskytnuta byla zvýšená ochrana zásadě, aby přihlíženo bylo k poměrnému zastoupení, kterýžto princip jest základnou v celém řízení volebním, novými zákony republiky čsl. upraveném.
Konečně stanoví § 6 nařízení, že pro městský školní výbor (t. j. pro orgán, který podle § 14 nař. nastupuje v městech tvořících zvláštní okres školní na místo dosavadních okresních radí školních) platí obdobně předpisy §§ 4 až 13 nařízení s tou obměnou, že zástupce občanstva jmenuje předseda zemské školní rady po slyšení starosty města k návrhu obecního zastupitelstva města.
Z těchto ustanovení jde především, že i pro městské výbory školní platí předpisy platné pro okresní výbor školní, a to jednak obdobně, jednak pokud v § 16 není stanovena obměna.
Postup při jmenování okresních školních výborů, t. j. a) slyšení organisací politických stran přednostou okresní politické správy, b) návrh přednosty okresní politické správy — nahrazen je při městských výborech školních a) návrhem obecního zastupitelstva, b) slyšením starosty města, načež při obou druzích sborů nastupuje jmenování předsedou zemské školní rady.
Jest tedy patrno, že nařízení nepředpisuje při městském výboru školním, aby slyšeny byly organisace politických stran.
Úchylky tyto odůvodněny jsou jednak odlišným postavením přednosty Okresní politické správy a starosty, kteří jsou oba podle § 3a), pokud se týče § 15 a) předsedy školních výborů, jednak zvláštním postavením, které podle ustanovení některých zákonů zemských v t. zv. městských okresech školních přísluší obci a jejímu representantu, jednak konečně úvahou, že obecní zastupitelstvo města tvořícího zvláštní okres školní vyšlo z voleb občanstva a tvoří tak již ve svém složení obraz politického rozvrstvení občanstva. Z toho však též plyne, že ostatní, uvedenými úchylkami § 16 nezměněné předpisy §§ 4 až 13 platí též pro městský školní výbor, a to obdobně.
Bude tedy nutno, aby při jmenování obou těchto sborů (jak okresních, tak městských výborů školních) šetřena byla důležitá zásada § 7, odst. II. na konci, aby totiž se přihlíželo k zásadě poměrného zastoupení dle výsledků posledních voleb do sněmovny poslanecké; stejně bude nutno, aby i při městských výborech školních šetřeno bylo předpisu 2. věty I. odst. § 10, neméně platí pak i pro městské výbory školní předpis § 10, 2. odst. o rozkladech organisací politických stran proti jmenování, neboť obměnami § 16 pro městské výbory školní nařízenými tento předpis vyloučen nebo změněn nebyl; jelikož pak předpis tento při okresních výborech školních dán jest — jak již shora uvedeno — též na ochranu zachování zásady poměrného zastoupení, jest patrno, že — kdyby uvedené nařízení onen předpis bylo chtělo vyloučiti — bylo by tak musilo učiniti výslovným předpisem.
Že pak § 16 nař. nevyhradil právo rozkladu také ještě obecnímu zastupitelstvu, má svůj důvod v tom, že za účelem zachování hlavní směrnice, t. j. principu poměrného zastoupení — tvořícího v našem řízení volebním vůbec základ — nebylo třeba v tomto směru činiti rozdílu mezi okresy »městskými« a jinými, obzvláště když obecní zastupitelstva — jak již shora naznačeno — beztak jsou obrazem politického rozvrstvení občanstva; konečně jest též uvážiti, že kdyby právo rozkladu bylo vyhrazeno jen obecním zastupitelstvům, nebyla by shora zmíněná zvýšená ochrana principu poměrného zastoupení dostatečně zaručena, poněvadž by v lůně obecního zastupitelstva o tom, má-li rozklad býti podán či ne, rozhodovala vůle většiny obecního zastupitelstva, nikoliv však vůle oné politické strany, v jejíž neprospěch po př. provedeným jmenováním zásada poměrného zastoupení byla porušena.
Vycházeje z tohoto výkladu nařízení č. 608/20 dospěl pak soud k tomu, že názor žal. úřadů, upírající politickým organisacím při jmenování městských výborů školních legitimaci k rozkladu, jest mylný; naopak přísluší zúčastněným politickým organisacím právo podávati rozklad; odepřením legitimace k rozkladu bylo tedy právo stěžující si politické organisace porušeno a jest proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 1429. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 861-864.