Č. 1100.

Školství: 1. Vykonávaje právo zrušovací podle § 9, věty 2. zák. z 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n., předseda zem. školní rady může zrušiti třídy na jakýchkoli školách národních, nejen na t. zv. menšinových školách, při čemž není vázán jiným předpisem, než že smí na jednu třídu připadnouti nejvýš 80 žáků. Ohledy pedagogické a zdravotní mohou přijíti v úvahu teprve při nové organisaci školy, která je snad po provedené redukci nutná. — 2. Postup na školu měšťanskou je volný i dětem, které navštěvovaly školu obecnou s menším počtem tříd postupných než pěti (§ 18 zák. ze 14. května 1869 č. 62 ř. z. ve znění zák. z 2. května 1883 č. 53 ř. z. a § 162 def. řádu škol. a vyučov. z 29. září 1905 č. 159 ř. z.).
(Nález ze dne 5. ledna 1922 č. 38.)
Prejudikatura: k 1. nál. č. 805.
Věc: Místní školní rada a obecní zastupitelstvo v H. S. M. adv. Dr. K. Schreitter z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty v Praze o zrušení jedné třídy na chlapecké a na dívčí škole v H. S. M. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Místopředseda zšr zrušil výměrem z — k návrhu zemského správního výboru podle § 9 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. na chlapecké a na dívčí škole v H. S. M., z nichž každá měla 4 třídy postupné a 2 pobočky, po jedné třídě postupné. Odvolání místní školní rady a obecního zastupitelstva bylo nař. rozhodnutím zamítnuto jako neodůvodněné, poněvadž v odpor vzaté rozhodnutí bylo učiněno v mezích oprávnění, které předsedovi zšr dávají zákony z 3. dubna 1919 č. 189 a 9. dubna 1920 č. 295 sb. z. a n.
O stížnosti uvážil nss takto:
Již v opětných svých rozhodnutích — tak zejména v rozhodnutí ze dne 9. dubna 1921 č. 4063 (Boh. č. 805) — vyslovil soud právní názor, že předseda zšr, ruše podle § 9 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 třídy na školách obecných, není vázán jiným předpisem, než tím, že po redukci nesmí na jednu ze zbylých tříd připadnouti průměrně více než 80 žáků, a že dále ohledy pedagogické a zdravotní mohou přijíti v úvahu teprve při nové organisaci školy, která po provedené redukci po případě je nutnou.
Setrvávaje na tomto názoru, neuznal soud důvodnými námitky stížnosti, že redukce je možná jenom, neohrožuje-li blaho školy a pokrok dítek a není-li ve třídě ani 40 žáků a že proti redukci mluví ohledy pedagogické a hygienické; co zejména počtu dítek se do týče, je patrno již z údajů stížnosti a ze šetření, které místopředseda zšr provedl prve, než přikročil k redukci, že ani po redukci nepřipadne na zbývající třídy průměrně z daleka 80 dítek, jelikož obě školy měly před redukcí, jak uvedeno, po 4 třídách postupných a 2 třídách pobočných a byly podle výkazů ze dne — sdělených správou školy a stvrzených okresním školním inspektorem a předsedou místní školní rady navštěvovány v školním roce 1916/17: 276, 1917/18: 275, 1818/19: 245 a 1919/20: 237, pokud se týče 268, 260, 236 a 225 dítkami.
Stejně bezdůvodnou jest se stanoviska právního námitka stížnosti, že městys H. S. M. má ve smyslu výnosu min. školsví a národní osvěty ze dne 2. března 1919 č. 11147 a zákona z 3. dubna 1919 nárok na zřízení měšťanské školy.
Neboť jednak ani uvedený zákon ani výnos min. neposkytují právního nároku na zřízení školy měšťanské, jednak není vůbec právní souvislosti mezi zřízením školy měšťanské na jedné a počtem tříd při obecné škole v témže místě na straně druhé; v tom směru jest zejména uvésti, že podle § 18 zák. ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. ve znění zák. ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z. škola měšťanská se připojuje k pátému ročníku (nikoliv třídě) školy obecné; stejně stanoví § 162 def. řádu školního a vyučovacího z 29. září 1905 č. 159 ř. z., že do prvé třídy školy měšťanské přijímají se děti dosvědčující školní zprávou, že navštěvovaly pátý ročník školy obecné, kdežto jiné dítky skládají zkoušku přijímací (§ 163), takže postup na školu měšťanskou jest ovšem volný i dětem, které navštěvovaly školu obecnou s menším počtem tříd postupných než pěti.
Při ústním líčení přednesl zástupce stížnosti další námitku právní toho obsahu, že redukce podle § 9 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. může nastati toliko u škol menšinových, nikoliv však ú škol, které — jak tomu jest při obou školách v H. S. M. — zřízeny byly podle starších zákonů o zřizování škol. V tomto směru soud setrvává rovněž na právním názoru vysloveném a podrobně odůvodněném již v uvedeném nálezu ze dne 9. dubna 1921 č. 4063, že totiž redukce počtu tříd podle § 9 uved. zákona je možná na všech obecných školách národních, nikoliv pouze na školách t. zv. menšinových.
Dle toho není tudíž ani posléze uvedená námitka důvodnou a bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

Č. 1100. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 141-143.