Č. 1399

.
Obecní pozemky: 1. Předpisy § 9 zák. ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. vztahují se jen na ono kmenové jmění obce, které až do účinnosti tohoto zákona bylo obecním statkem, zatíženým účastenskými právy podílníků. — 2. I po vydání zák. ze 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. jest pronájem obecních rolí a luk z volné ruky bez výslovného souhlasu okresního zastupitelstva nepřípustný. — 3. K výkladu § 2 zák. o správ. s. (porušení subjektivního práva).
(Nález ze dne 7. června 1922 č. 8044.)
Věc: Obec S. a spol. proti zemskému správnímu výboru v Praze o propachtování obecních pozemků.
Výrok: Stížnost, pokud jest podána Josefou L., odmítá se jako nepřípustná; jinak se zamítá jako bezdůvodná.
Okresní správní výbor v P. nálezem ze dne 9. dubna 1920 č. -- usnesl se k námitkám několika občanů s., podaným proti propachtování obecních pozemků z volné ruky, provedenému po předchozím svolení okresního správního výboru, seznav ze spisů, že si obecní rada ani obecní zastupitelstvo nepočínaly při uvedeném úkonu ve smyslu zákonných ustanovení, zejména § 97, odst. 4 čes. zříz. obecního, uložiti obecní radě, aby pacht obecních pozemků znovu provedla, šetříc při tom pravidel, že sluší pacht provésti veřejnou dražbou, nikoli připisováním, že dále jest připustiti k dražbě toliko osoby svéprávné a bezúhonné; majitelé rolnických usedlostí a pachtýři pozemků, kteří obhospodařují více než 9 ha půdy, buďte vyloučeni; za pachtýře buďte připuštěni dražitelé v přední řadě nemajetní, bezzemci, kteří obci poskytují záruku, že pozemek pachtovaný pro svou a své rodiny výživu budou řádně obhospodařovati; pachtýřem se stane, komu pozemek při dražbě po trojím vyvolání bude přiklepnut, a změna po dražbě připsáním pozemku není přípustná; stalo-li by se, že obecní zastupitelstvo některého vydražitele za pachtýře nepřijme (neschválí), buďte pozemky jeho znovu vydraženy za stejných podmínek. Proti tomuto rozhodnutí okresního správního výboru, nebylo vzneseno opravného prostředku a obecní rada vykonávajíc je vypracovala podmínky k veřejné dražbě, které obsahují mezi jiným i tato ustanovení: »2. K pachtu připustí se jen osoba svéprávná a v občanském povolání v každém ohledu řádná. V prvé řadě připuštěni budou k pachtu nemajetní bezzemci, nemající stálého zaměstnání, poskytující však obci záruku, že pachtovaný pozemek budou řádně obdělávati. Z pachtu jsou vyloučeni, kdož obdělávají přes 9 ha vlastní neb jiné najaté půdy. 11. Kdyby obec pro stavbu neb jiné účely potřebovala propachtovaného pozemku, nemá pachtýř žádného práva na odškodnění pro nedodržení lhůty pachtovní, ale jest povinen potřebný pozemek obci přenechati, začež by se část nájemného odpočetla. 13. Každý pachtýř jest svým podpisem vázán k dodržení smlouvy hned po podepsání protokolu, obecní rada však až po schválení obecního zastupitelstva, jakmile toto vejde v moc práva. Obecnímu zastupitelstvu jest vyhrazeno zadati pacht pozemků i jinému pachtýři bez ohledu na vydraženou cenu pachtu, v kterémž případě vydá vydražiteli písemné vyrozumění s náležitým odůvodněním.«
Po té obecní rada v S. podle uvedených dražebních podmínek dala provésti dne 9. srpna 1920 veřejnou dražbu pronájmu dotyčných pozemků. Dražba byla provedena tím způsobem, že dražitelé byli rozděleni na tři kategorie, takže nejprve dražili ti, kteří vůbec nemají pozemků aneb nejvýše 5 měr, po té ti, kteří mají neb obdělávají pozemků od 5 do 15 měr, a teprve na konec ti, jichž hospodářství obsahuje více než 15 měr. Když se na obec obrátili Václav L., obecní sluha v S., Josefa L., domkářka č. p. — v S., společně se svou nájemnicí Marií Š., Jan K., domkář č. p. — v S. a Josef Š., domkář č. p. — v S. se žádostí, aby jim různé pozemky, jichž pacht byl dne 9. srpna 1920 jinými občany vydražen, byly z volné ruky dáno do pachtu, usneslo se zastupitelstvo obce S. ve své schůzi odbývané dne 19. září 1920 takto:
a) Z pozemků vydražených Jaroslavem K., domkářem č. p. — v S., role č. kat. 384 (s použitím ustanovení bodu 13 dražebních podmínek) dává se do pachtu Marii Š., která jsouc méně majetnou než Jaroslav K., nutně potřebuje výtěžku z role toho.
b) Z pozemků vydražených Františkem C, domkářem č. p. — v S., 1. louka č. kat. 735 dává se do pachtu Janu K., 2. dílec role č. kat. 391 dává se do užívání Václavu L. jakožto náhrada k jeho platu obecního sluhy, jednak proto, že František C. dopustil se proti Boženě L. trestného skutku, (lehkého zranění), který bude soudně projednáván, kdežto podle bodu č. 2 dražebních podmínek má k pachtu býti připuštěna jen osoba v každém ohledu řádná, pročež František Č. neschvaluje se za pachtýře, jednak ad 1., že Jan K. potřebuje sena z louky pro své hospodářství, kdežto existence Františka C. odnětím louky nijak není ohrožena, ad 2. protože Václav L. službu obecního sluhy za ročních 70 K konati nemůže, protože dále též potřebuje pole pro svou hospodářskou živnost a ježto jeho příjmy po názoru zastupitelstva jsou menší příjmů Františka Č.
c) Z pozemků vydražených Františkem K., obuvníkem č. p. — v S., druhý dílec role č. kat. 391 dává se do pachtu Josefou ;Š. vzhledem k jeho menší majetnosti oproti Františku K.
K stížnostem Jaroslava K., Františka Č. a Františka K. do tohoto usnesení zastupitelstva vydal okresní správní výbor v P. nález zrušující usnesení zastupitelstva, pokud jím dražbou propachtované pozemky zadány byly z volné ruky, a uznávající pacht pozemků, jak byl proveden při dražbě v plné platnosti bez jakékoli změny z důvodů, že při dražbě, již slušelo provésti, rozhodným jest příklep, změna po dražbě připsáním pozemku jiné osobě jest nepřípustnou a právo vyhrazené obecnímu zastupitelstvu dražebními podmínkami, zadati pacht i jiné osobě bez ohledu na výsledek dražební, může podle smyslu podmínek míti místo jedině v případě, že by vydražitel nevyhovoval dražebním podmínkám; obecní zastupitelstvo jednalo proti podmínkám a výsledek dražby porušilo, když odebírajíc vydražené pozemky Jaroslavu K., Františku K. i Františku Č., změnilo výsledek dražby.
K dalším stížnostem obce S., Josefa Š., Jana K., Václava L. a Josefy L. (její nájemnice Marie Š., jíž byl obecním zastupitelstvem pacht pozemku zadán, zatím zemřela) zemský správní výbor rozhodnutím ze dne 7. dubna 1921 č. — přihlížeje k stížnosti Josefy L., jakoby byla stížností Marie Š., potvrdil rozhodnutí okresní správní komise z jeho důvodů.
Nss rozhoduje o stížnosti podané k němu do rozhodnutí zemského správního výboru obcí S., Janem K., Josefem Š., Václavem L. a Josefou L., řídil se těmito úvahami:
A. Pokud si stěžuje Josefa L., sluší míti na zřeteli, že role č. kat. 384 bylo po dražbě obecním zastupitelstvem z volné ruky dáno do pachtu nikoli jí, nýbrž její, později — jak již vytčeno — zemřelé nájemnici Marii Š., na čemž do doby zásahu vyšších instancí samosprávných nebylo pro- S1
vedeno změny. Rozhodnutí žalované třetí instance v souhlasu s rozhodnutím druhé instance, odnímajíc zmíněné role za účelem uplatnění výsledku dražby Marii Š. resp. její pozůstalosti, nemohlo se tím zřejmě dotknouti nějakého práva stěžující si Josefy L., kteráž vůbec netvrdí, že by nájemní nárok Marie Š. byl na ni přešel dědictvím nebo z jiného právního jednání, i bylo její stížnost odmítnouti po rozumu §§ 2 a 21 zák. o ss jako nepřípustnou.
B. Pokud běží o stížné body uplatňované ostatními st-li, uvážil nss toto:
1. Stížnost vytýká, že nař. rozhodnutím, pokud váže obec S. na výsledek pachtu obecních pozemků docílený dražbou — ačkoli občané s obcí si spolustěžující v pravdě nemajetní resp. takoví, že pozemků z důvodů hospodářských potřebují, nemohli jich pachtu při dražbě nabýti, nejsouce s to, aby za ně nabídli tak vysoké pachtovné, jak mohli učiniti finančně silnější vydražitelé — byla porušena zásada vytčená předpisem posl. odstavce §u 9 zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n., podle níž role a luka obecní sluší pronajímati především uchazečům nemajetným a těm, kteří toho z důvodů hospodářských potřebují.
Stížnost v tomto bodu jest bezdůvodná.
Předpisy cit. § 9 vztahují se jen na ono kmenové jmění obce, které až do účinnosti zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. bylo obecním statkem, zatíženým účastenskými právy podílníků, kterýžto právní názor tento soud vyslovil a podrobně odůvodnil ve svém nálezu ze dne 6. dubna 1922 č. 1008 (Boh. č. 1283 adm.), a na kterýž se tuto podle § 44 jedn. řádu odkazuje. Že by však v daném případě šlo o takovéto pozemky bývalého veřejného statku, pro to nelze ve spisech správních nalézti opory. Běží-li však o obecní pozemky, které byly součástí kmenového jmění obce již před působností zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n., pro kteréž tudíž není směrodatným předpis jeho §u 9, nemohla nař. nálezem, i pokud nepřihlížel k normě posl. odstavce tohoto §u, býti porušena zásada v ní vyslovená, zračící se ve zřeteli na nemajetné a hospodářsky potřebné, kterážto zásada ohledně správy kmenového jmění obce v jedině směrodatných tu předpisech §u 69 a odst. 4 §u 97 čes. zříz. obecního naprosto nedochází zřetele, z nichž naopak jakožto jediné vodítko vyplývá zásada, aby nabylo se ze jmění trvale co možná největšího důchodu pro obec. Ale i kdyby v daném případě běželo o pozemky, kteréž z někdejšího obecního statku staly se kmenovým jměním obce teprv na základě zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n., nebylo by lze mluviti o tom, že nař. rozhodnutím byla porušena zásada §u 9. Předpis posl. odstavce tohoto §u by totiž mohl rušiti normu odstavce č. 4 § 97 čes. zříz. obecního, podle níž jest k platnosti usnesení obecního zastupitelstva na pronájem vlastnictví obce bez veřejné dražby zapotřebí schválení okresního zastupitelstva, jen tehdy, kdyby onen novější předpis buď výslovně stanovil zrušení předpisu staršího nebo kdyby z obsahu pozdějšího předpisu logicky nutně plynulo zrušení nesnášejícího se s ním předpisu staršího. Není tu však žádné z obou tuto vytčených eventualit, nýbrž předpis posl. odstavce § 9 ani výslovně nezrušuje normy odst. č. 4 §u 97 čes. zříz. obecního ani z obsahu §u 9 nevyplývá, že by zásadám jeho posl. odst. nemohlo býti zjednáno průchodu i při propachtování prováděném veřejnou dražbou, nutném podle normy cit. odst. č. 4 §u 97, nebylo-li docíleno souhlasu okresního zastupitelstva k propachtování bez dražby, a to tím způsobem, že by se dala dražebním podmínkám úprava toho rázu, aby hověly zásadám vysloveným ve svrchu citovaném posl. odstavci § 9. Jest tudíž i po vydání zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. pokládati za nepřípustný pronájem obecních rolí a luk z volné ruky, nedalo-li příslušné okresní zastupitelstvo výslovného souhlasu k pronájmu takovému. V daném případě jest nesporno, že nebyl takový souhlas udělen, i slušelo po zákonu podříditi pronájem jen a jedině výsledkům veřejné dražby a právě nějaké pozdější za dání pachtu z ruky a bez ohledu na výsledek dražby, byť i usnášeno bylo k uplatnění zřetele na uchazeče nemajetnější a hospodářsky potřebnější, než jsou faktičtí vydražitelé, by bylo v přímém rozporu se zákonem.
Úřad tedy, nepřipouštěje propachtování z ruky, v žádném z obou případů zákona neporušil.
2. Pokud by stížnost zdůrazňujíc proti nař. nálezu, vážícímu obec na výsledek dražby, že obecnímu zastupitelstvu druhou větou bodu 13 dražebních podmínek bylo vyhrazeno právo zadati pacht i jinému pachtýři bez ohledu na výsledek dražby, tudíž přes provedenou dražbu z volné ruky, spatřovala nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že porušilo nárok obce plynoucí z uvedené veřejnoprávní stránky smlouvy, obsažené v dražebních podmínkách, jest rovněž bezdůvodná. Neboť i kdyby byl smysl dražebních podmínek ten, jejž jim po této stránce přikládá stížnost, pak by obsahovaly zřejmě stipulaci příčící se kogentnímu předpisu zákonnému, podle něhož, jak dovodil tento soud výše pod 1., slušelo v daném případě uskutečniti pronájem jedině cestou veřejné dražby, tato stipulace nemohla tohoto zákonného předpisu v ničem změniti, nemohla obci zjednati tvrzeného právního nároku a žal. úřad tohoto nároku neuznávaje rozhodl v souhlasu se zákonem. Ve skutečnosti však nemůže se stěžující si obec v tomto bodě na své dražební podmínky ani odvolávati, neboť oprávnění, které si v nich vyhrazuje, t. j. zadati pacht po provedené dražbě z volné ruky jinému než vydražiteli, sluší na roven postaviti oprávnění zadati tyto pozemky jinak než dražbou, totiž pachtem z volné ruky. To však najisto jest v přímém rozporu s direktivou, kterou dal obci vydaný ve věci konkrétního zpeněžení užitků dotyčných pozemků nález okresního správního výboru ze dne 9. dubna 1920 č. —, jenž svrchu byl reprodukován, a rozhodl, že sluší zadati pacht pozemků veřejnou dražbou. Tohoto nálezu obec v pořadu instančním v odpor nevzala, stal se pravoplatným rozhodnutím ve věci i byla by stížnost po této stránce i nepřípustnou po rozumu § 21 zák. o ss.
3. Posléze stížnost ještě i z toho důvodu bere v odpor nař. rozhodnutí, že úřad nevzal v úvahu ustanovení bodu 11. dražebních podmínek, podle něhož má obec právo, když by pozemku potřebovala pro stavbu neb jiné účely, pozemek pachtýři odebrati, kterýmžto ustanovením ospravedlňuje opatření obecního zastupitelstva, jímž dílec role č. kat. 391 byl odňat vydražiteli Františku Č. a dán k užívání obecnímu sluhovi Václavu L. na doplnění jeho služného. Stížnost v tomto směru, pokud jí obec S. vytýká neúplnost nař. nálezu po té stránce, že žal. úřad opomenul v něm vyříditi vytčenou námitku, opíranou o bod 11. dražebních podmínek, jest bezdůvodná, neboť obec S. v rekursu podaném na zemský správní výbor této námitky vůbec nevznesla. Pokud by tento stížný bod byl uplatňován i stěžovatelem Václavem L., jest stížnost nepřípustná (§§ 2 a 21 zák. o ss), neboť napadá nález zemského správního výboru z důvodu, že se dotkl resultujícího z dražebních podmínek oprávnění obce S., tudíž nikoli nějakého subjektivního práva Václava L.
Slušelo tudíž stížnost, pokud byla podána obci S., Janem K., Josefem Š. a Václavem L. zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1399. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 794-799.