Č. 1453

.
Pozemková reforma: Záboru podléhá zásadně za předpokladů uvedených v § 2 zák. zábor. také půda sloužící účelům jiným než zemědělským (na př. průmyslové podniky dolové a železářské).
(Nález ze dne 27. června 1922 č. 9168.)
Prejudikatura: Boh. č. 1127 adm.
Věc: Pražská železářská společnost v Praze (adv. Dr. F. Zvoníček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze stran záboru nemovitého majetku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
St-lka žádala, aby bylo uznáno, že její velký pozemkový majetek ve svém celku jest ze záboru vyloučen, protože neslouží podnikání zemědělskému, nýbrž výlučně podnikání průmyslovému. Při tom neuplatňovala st-lka, že by tu byla kriteria v § 3 a) záb. zák. požadovaná, tím méně uvedla faktické okolnosti k jich odůvodnění, takže žádost její se jeví jen jako návrh na rozhodnutí, zda v soupise uvedený majetek pozemkový ve svém celku dle § 2 zábor. zák. záboru podléhá či nikoliv. Žal. úřaď vyslovil, že majetek ten záboru podléhá, a to právem.
Majetkem pozemkovým, který jest dle § 1 zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 215 sb. z. a n. státem zabrán, rozumí se dle § 2 téhož zákona sou- bory nemovitostí patřící vlastnicky jediné osobě nebo týmž spoluvlast-níkům a mající výměru větší nežli 150 ha půdy zemědělské nebo 250 ha půdy vůbec. Že tyto podmínky v daném případě jsou splněny, st-lka nejen v pochybnost nebéře, nýbrž přímo přiznává. Odporuje záboru jedině z toho důvodu, že pozemky její ve svém celku neslouží trvale zemědělskému hospodaření, nýbrž jsou jednak již nyní součástí průmyslových podniků dolových a železářských, jednak byly za tím účelem opatřeny, aby se součástí tou v budoucnosti staly, až potřeba k tomu nastane. Zákon záborový nikde neustanovuje, že by zábor vztahoval se jen na pozemky, které slouží účelům zemědělským a že by pozemky jiným účelům sloužící záboru nepodléhaly. Naopak, soudíc dle ustanovení § 2, kde se půda zemědělská uvádí podle půdy jiné, a dle § 13 zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 sb. z. a n., kde se jedná o přidělování podniků průmyslových, dlužno dojíti k úsudku, že zákon přímo s tím počítá, že záboru podléhá také půda sloužící účelům jiným, nežli zemědělským.
Zamítl-li žal. úřad žádost st-lčinu z důvodu, že veškerá půda bez ohledu, jakým účelům slouží, jest podrobena záboru, nejednal proti zákonu. —

Citace:

č. 1453. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 909-910.