Č. 1272.


Řízení před nejv. správ. soudem: K důvodům ekvity nemůže nejv. správní soud při svém rozhodování přihlížeti.
(Nález ze dne 31. března 1922 č. 4317.)
Prejudikatura: nál. č. 307, 482 a j.
Věc: Vojtěch A. v L. proti generálnímu finančnímu ředitelství pro Slovensko v Bratislavě stran pohřebného.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Generální finanční ředitelství v Bratislavě poukázalo rozhodnutím z — Vojtěchu A. pohřebné po jeho otci Juliu A., pensionovaném finančním hlavním komisaři, částkou 600 K s připomenutím, že nelze poslední plat Julia A. zjistiti, ze kteréhožto důvodu bylo stanoveno pohřebné na základě pense ročních 2 600 K a že v případě, že Vojtěch A. dokáže, že plat jeho otce byl vyšší než 2 600 K, že se pohřebné zvýší.
Dne — podal Vojtěch A. k ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska žádost za zvýšení pohřebného na částku rovnající se skutečným výlohám pohřbu. Žádost ta odstoupena byla generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, které rozhodnutím z — vyslovilo, že zvýšení úmrtného nad obnos zákonem ustanovený jest vyloučeno.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Ve smyslu §§ 2 a 7 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 náleží nss-u pouze zkoumati, zda napadené rozhodnutí v mezích stížnosti odpovídá zákonu. Nař. rozhodnutí opírá se o ustanovení § 78 zák. čl. 65: 1912, který předpisuje, že se pohřebné určuje u úředníků, kteří zemřeli v činné službě a v pensi na základě započítatelného platu, kterého posléze v činné službě požívali, a uvádí pak jednotlivé stupnice platové a vypadající na ně částku pohřebného. Na započítatelné platy ve výši od 2 000 K do 3 000 K připadá pohřebné 600 K. Žal. úřad vzal v nař. rozhodnutí za základ pro vyměření pohřebného částku 2 600 K a určil pohřebné částkou 600 K.
St-l proti výši částky, na základě které bylo pohřebné vyměřeno, jakož i proti tomu, že částce této odpovídá pohřebné 600 K, ničeho nenamítá. St-l domáhá se zvýšení pense z důvodu, že se od doby, kdy shora uvedený zákon v činnost vstoupil, drahotní poměry podstatně změnily, že intencí zákona bylo opatřiti bývalým úředníkům slušný pohřeb, na jehož vystrojení přiznaná částka nyní nestačí, a dovozuje z toho, že pohřebné sluší vyměřiti částkou poměrům odpovídajícím.
St-l snaží se takto docíliti zvýšení pohřebného z důvodů ekvity. Než vzhledem k znění cit. § 78, který jest pro spornou otázku jedině významný, jsou důvody, o něž se opírá stížnost pro zodpovědění otázky, zda nař. rozhodnutím stanovená výše pohřebného odpovídá zákonu, zcela nerozhodny. Stížnost na těchto důvodech založená nemá proto opory v zákoně a jest tudíž bezdůvodná.
Citace:
č. 1272. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 515-516.