Č. 1356.

Úředníci státní: T. zv. »slovenská výhoda« přiznaná státnímu zaměstnanci, který byl trvale přikázán službou na Slovensko (usn. vlády z 27. července 1920 a výnosy pres. min. vnitra z 3. června 1921 č. 13351 a z 22. července 1921 č. 17260), nezaniká, když zaměstnanec ten byl později přesazen na jiné místo mimo Slovensko.
(Nález ze dne 11. května 1922 č. 6449.)
Věc: Otta E. v D. (adv. Dr. A. Straka z Prahy) proti ministerské radě a ministerstvu zemědělství v Praze stran zřeknutí se pořadí a služebních požitků se slovenskou výhodou.
Výrok: Naříkané rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 6. října 1921 č. — zrušuje se pro nezákonnost; stížnost do usnesení ministerské rady ze dne 23. června 1921 č. — zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Dle dekretu ministra s plnou mocí pro správu Slovenska č. — byl st-l, jenž byl od 30. listopadu 1918 ministerským tajemníkem a přidělen ministru s plnou mocí pro správu Slovenska k organisaci politických úřadů na Slovensku, rozhodnutím presidenta republiky z 3. září 1919 jmenován ministerským radou ve státu konceptních úředníků politické správy na Slovensku v V. hodn. třídě 1. stupeň platový s platností od 31. července 1919. V roce 1921 bylo stanoveno, že má býti přeložen ze Slovenska k ministerstvu zemědělství do Prahy. Při jednání o tom st-l mimo jiné protokolárně 9. června 1921 prohlásil, že pro případ převzetí do služeb ministerstva zemědělství vzdává se svého pořadí ve státu tohoto ministerstva ve prospěch několika jménem uvedených úředníků tam slon- žících s podmínkou, že bude mu zachována výhoda, plynoucí z propočtení služební doby ve smyslu zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku, jak výhoda ta z provedeného propočtení bude resultovati. Ministerská rada v sezení dne 23. června 1921 schválila na to návrh presidia ministerstva zemědělství, aby st-l jmenován byl ministerským radou extra statum v ministerstvu zemědělství v V. hodn. třídě 1. stupeň platový, vzala na vědomí, že se st-l vzdal pořadí ve prospěch svrchu zmíněných úředníků tohoto ministerstva, neschválila však návrh, aby mu zachovány byly výhody plynoucí z propočtení služební doby dle zásad platných pro Slovensko, a doporučila, aby st-li udělen byl event. dočasný přídavek. Usnesení to bylo ústně sděleno st-li dne 5. září 1921, načež on prohlásil, že jest ochoten nastoupiti službu v ministerstvu zemědělství s požitky V. hodn. třídy 1. stupně platového a s osobním do pense nezapočítatelným přídavkem 3000 K, který se zkrátí, případně odpadne při dosažení vyššího platu, že však trvá na svém nároku na zachování výhody přiznané mu dekretem ministra s plnou mocí pro správu Slovenska z 19. srpna 1921 č. — a chce se domáhati jeho uznání. Cit. dekretem propočetl totiž ministr s plnou mocí st-li služební dobu podle zákona z 9. dubna 1920 č. 222 sb. z. a n., připočetl mu ve smyslu všeobecného výnosu presidia ministerstva vnitra č. 13351/21 a 17260/21 o zachování výhody upravené usnesením ministerské rady z 27. července 1920 II. lit. B pro zaměstnance na Slovensku, k výsledku propočtení jednu hodnostní třídu a dva platové stupně, a zařadil jej dnem 1. ledna 1921 do třetího platového stupně V. hodn. třídy s dodatkem, že mu nad třetí stupeň vybývají ještě 2 roky, 2 měsíce a 5 dní. Dekretem presidia ministerstva zemědělství ze 6. října 1921 č. — byl st-l vyrozuměn, že president republiky rozhodnutím z 27. září 1921 jmenoval ho ministerským radou extra statum ve stavu konceptních úředníků ministerstva zemědělství, a že mu budou poukázány požitky V. hodn. třídy prvého platového stupně.
Stížností podanou na nss st-l béře v odpor 1. usnesení min. rady z 23. června 1921, a to jednak proto, že ministerská rada vzala jeho vzdání se pořadí na vědomí, ačkoliv se st-l vzdal pořadí jenom s podmínkou, že mu bude zachována t. zv. slovenská výhoda, jednak že nebyl schválen návrh, aby st-li zachovány byly výhody plynoucí mu z propočtení služební doby dle zásad stanovených pro zaměstnance na Slovensku; 2. dekret min. zemědělství ze 6. října 1921 potud, pokud jím poukázány st-li služební požitky V. hodn. třídy prvého stupně platového, z důvodu, že odporuje jeho právům nabytým z dekretu ministra pro Slovensko z 19. srpna 1921, kterým byl od 1. ledna 1921 zařaděn do V. hodn. třídy 3. plat. stupeň.
Nss uvažoval o stížnosti takto:
Dekret presidia min. zemědělství ze 6. října 1921 obsahuje dvojí: jednak sdělení, že president republiky jmenoval st-le ministerským radou extra statum ve stavu konceptních úředníků min. zemědělství, jednak vyrozumění, že mu budou poukázány služební požitky V. hodn. třídy 1. platového stupně. Toto stanovení služebních požitků jeví se i formálně nikoli jako pouhý intimát rozhodnutí jiného orgánu, nýbrž jako vlastní disposice ministerstva zemědělství. Poněvadž pak st-l v jednání, jež vydání tohoto dekretu předcházelo, uplatňoval nároky na přiznání požitků V. hodn. třídy 3. platového stupně, dlužno v oné disposici ministerstva zemědělství spa- třovati rozhodnutí tohoto úřadu o nárocích st-lem co do jeho služebních požitků uplatňovaných, které ovšem podléhá stížnosti na nss.
St-l namítá, že rozhodnutí to ruší jeho práva nabytá z dekretu ministra s plnou mocí pro správu Slovenska z 19. srpna 1921.
Nss shledal námitku tuto důvodnou.
Cit. dekretem z 19. srpna 1921 přiznány byly st-li počínajíc 1. lednem 1921 požitky V. hodn. třídy 3. stupně platového beze všech výhrad a omezení, zejm. také beze všeho omezení na dobu služebního přidělení jeho na Slovensku. Dekret odvolává se při tom arciť na zásady stanovené pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku usnesením vlády z 27. července 1920 a doplněné výnosy presidia min. vnitra z 3. června 1921 č. j. 13351 a z 22. července 1921 č. j. 17260. Usnesení vlády z 27. července 1920 praví sub II B, že zaměstnancům, kteří jsou ve státní službě, může býti při trvalém ustanovení na Slovensku přiznán co do požitků postup až o jednu hodnostní třídu a 2 stupně služného, bud ve formě povýšení, buď ve formě poskytnutí požitků vyšší hodnostní třídy, nebo stupnice platové. Cit. výnosy presidia min. vnitra pak stanoveno, že při propočítání služební doby dle zákona z 9. dubna 1920 č. 222 sb. z. a n. dlužno tuto výhodu zachovati a to tím způsobem, že se připočte k započítatelné služební době. Z těchto zásad — které ostatně stanoveny byly jenom interně a nemají povahy právní normy — je sice patrno, že výhoda sub II B uvedená, — t. j. určitý postup a nikoli pouze nějaký dočasný přídavek — měla býti poskytnuta jenom tomu zaměstnanci, který a když přikázán byl službou na Slovensko trvale (t. j. na systemisované místo, v. II. úvod). Avšak není v nich žádného ustanovení, že se postup ten má poskytnouti jenom na odvolání a dobu skutečného přidělení na Slovensku s výhradou, že zanikne, jestliže zaměstnanec takový bude později přesazen na jiné místo mimo Slovensko; a výhrada taková byla by přece nutná vzhledem k tomu, že jde o postup, tedy bud o jmenování do vyšší hodnostní třídy neb aspoň o postup do vyšších požitků. Nelze tedy ani z toho, že v dekretu min. s plnou mocí z 19. srpna 1921 jest se dovoláváno oněch zásad, vyvozovati, že by přiznání požitků V. hodn. třídy 3. platového stupně st-li bylo omezeno na dobu, pokud bude konati službu na Slovensku.
Že by ministr s plnou mocí nebyl býval kompetentním požitky ty st-li přiznati, nebo že by přiznání to odporovalo nějaké právní normě, ani nař. rozhodnutí ani odvodní spis žal. úřadu netvrdí.
Za tohoto stavu dlužno tedy uznati, že st-l z dekretu ministra s plnou mocí z 19. srpna 1921 nabyl počínajíc 1. lednem 1921 práva na požitky V. hodn. třídy 3. platového stupně, a toto právo nemůže mu býti proti jeho vůli odňato ani při ustanovení jeho na jiné služební místo, leč z důvodů a za podmínek stanovených služební pragmatikou. Že by tu nějaký takový důvod byl, žal. úřad netvrdí. Bylo proto nař. rozhodnutí presidia min. zemědělství, jímž bez zákonného důvodu porušena byla nabytá práva st-lova na požitky 3. stupně V. hodnostní třídy, jako nezákonné zrušiti.
Naproti tomu nebylo lze shledati důvodnou stížnost, pokud směřuje proti usnesení ministerské rady z 23. června 1921. Neboť pokud bylo jím vysloveno, že se neschvaluje návrh na zachování t. zv. slovenské výhody plynoucí z propočtení služební doby, nemá výrok tento povahy rozhodnutí o nároku st-lově, nýbrž je pouze interním pokynem pro ministerstvo zemědělství, jak má postupovati při dalším jednání o úpravě poměrů st-lových. Pokud však stížnost směřuje proti výroku, že béře se na vědomí resignace st-lova na pořadí jeho v státu úřednictva ministerstva zemědělství, jeví se bezpředmětnou vzhledem k tomu, že stížnosti jeho do rozhodnutí min. zemědělství o uznání t. zv. slovenské výhody bylo vyhověno.

Citace:

Č. 1356. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 703-706.