Č. 1299.

Pozemková reforma: I. * Korporace a ústavy mohou podle čl. II. bod 1 zák. ze dne 1. dubna 1921 č. 166 sb. z. a n. uplatniti přednostní nárok v tomto zákoně uvedený až do té doby, dokud pozemek nebyl drobnému pachtýři v pozemkových knihách do vlastnictví připsán. — II. Přednostní nárok obce podle § 1, posl. odst. zák. z 1. dubna 1921 č. 166 sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům předpokládá, že na pozemek, o nějž jde, uplatňuje nebo by mohl uplatňovati nárok dle § 1 odst. 1 cit. zák. dlouhodobý jeho pachtýř. — III. Provedení stavby nových rodinných domků a zlepšení stavu dosavadních rodinných domků tím, že se jim přikáží vhodné dvorky, jichž dosud postrádají, může býti požadavkem stavebního rozvoje obce podle zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům.
(Nález ze dne 13. dubna 1922 č. 5235.)
Věc: Obec Trhové Sviny (adv. Dr. A. Klouda z Prahy) proti Státnímu pozemkovému úřadu v Praze stran přednostního nároku obce na pozemky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím stěžovatelce bylo odepřeno uznání přednostního nároku na pozemky nacházející se v drobném pachtu Viktorina W., Josefa Z. a Rosalie T., se zrušuje pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Městská rada v T. S. ohlásila okresnímu soudu tamtéž, že uplatňuje přednostní nárok na pozemky dlouhodobých pachtýřů, a to na farské pozemky č. kat. —, ježto jich město potřebuje nutně k stavbě rodinných domků a zřízení dvorků pro zřízené již domky v Hlinné. —
Výnosem z — nevyhověl stpú žádosti města a odůvodnil rozhodnutí své takto:
a) Pozemky č. kat. — byly již usnesením okresního soudu v T. S. ze dne — pravoplatně do výkupu přiřknuty dlouholetému pachtýři Viktorinu W. a nemůže tudíž obec přednostní nárok na tyto pozemky již uplatňovati (čl. II. odst. 1 zák. ze dne 1. dubna 1921 č. 166 sb. z. a n.).
b) Pozemky č. kat. — nejsou vůbec v drobném pachtu a nelze tudíž přednostní nárok obce na ně uplatňovati a také stpú není oprávněn o nároku tom rozhodovati.
c) Ohledně ostatních požadovaných parcel nalézajících se v drobném pachtu Josefa Z. a Rosalie T. neuvádí obec, že by je potřebovala k svému vlastnímu stavebnímu rozvoji a pro zajištění svých komunálních podniků, nýbrž udává v žádosti, že pozemků těch potřebuje nutně k stavbě rodinných domků a dvorků pro stávající domky v Hlinné, jež nemajíce svých dvorků jsou k obývání se stanoviska zdravotního nezpůsobilé, což však dle zákona není přípustným, neboť by takte byl zmařen příděl půdy dlouhodobým drobným pachtýřům, a byli by tito zkráceni o dobrodiní poskytnuté jim citovaným zákonem. —
O námitkách stížnosti uvážil nss takto:
1. V daném případě jde o přednostní nárok, ohlášený u okresního soudu před působností 3. novely k zákonu o zajištění půdy drobným pachtýřům, vztahuje se tudíž na nárok ten ustanovení čl. II. bod 1 cit. nov., dle něhož se přednostní nárok netýká pozemků, které byly již pachtýřům do vlastnictví přiřčeny (připsány).
Zákon úmyslně na tomto místě na vysvětlení toho, co rozumí se výrazem »do vlastnictví přiřčeny« připojuje v závorce slovo »připsány«, čímž nemůže míněno býti nic jiného než knihovní zápis vlastnického práva nového nabyvatele. Nestačí tedy pouze výrok soudní ve smyslu § 17, odst. 1 zák. o zajištění půdy drobným pachtýřům, nýbrž jest třeba k vyloučení přednostního nároku korporací a ústavů, aby soudní usnesení provedeno bylo v pozemkových knihách dle § 22 cit. zák. Nař. rozhodnutí opírajíc se o sdělení okresního soudu v T. S., že řečené pozemky byly již pravoplatným usnesením soudním dlouhodobému pachtýři do výkupu přiřknuty, zamítlo přednostní nárok obce na tyto pozemky, nevyšetřivši, zda pozemky ty dlouholetému pachtýři byly také již knihovně připsány.
Opomenutí úřadu vyšetřiti tuto podstatnou část skutkové podstaty přivedeno bylo nesprávným právním názorem žal. úřadu, že k vyloučení nároku korporace neb ústavu stačí již pravoplatný výrok o přiřknutí pozemků do vlastnictví. Názor ten odporuje zákonu, a proto bylo nař. rozhodnutí v tomto bodě zrušiti jako nezákonné.
2. Stížnost nepopírá správnost skutkového zjištění žal. úřadu, že pozemky sub b) uvedené nejsou vůbec v drobném pachtu, nýbrž tvrdí, že tato okolnost není zákonným předpokladem pro vznik přednostního nároku obce. Dle § 1, posl. odst. zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům jest však pro vznik přednostního nároku obce předpokladem okolnost, že na dotyčný pozemek uplatňuje nebo by mohl uplatňovati nárok dle § 1, odst. 1 cit. zák. dlouhodobý jeho pachtýř (s výjimkou druhé věty odst. 1 § a) cit. zák.). Zákon chtěl totiž na pozemky patřící určitým kategoriím vlastníků a nacházející se po dobu uvedenou v § 1, odst. 3 v pachtu, poskytnouti nárok dlouhodobému pachtýři, vyhradil však zároveň na pozemky takové přednostní nárok korporacím uvedeným v § 1 a) zák. z 1. dubna 1921 č. 166 sb. z. a n. Jest tedy pacht kvalifikovaný dle cit. zákona skutečně předpokladem pro uplatnění nároků těchto korporací. Že tomu skutečně tak, vysvítá jasně i z § 1 d) cit. zák., který ustanovuje, že korporace a ústavy, jichž přednostní nárok byl uznán, vstupují (s výjimkou druhé věty odst. 1 § 1 d) cit. zák.) v požadovací právo pachtýřovo, a tudíž předpokládají kvalifikovaný poměr pachtovní. Opak nelze dovoditi z posl. odst. § 1 zák. ze dne 27. května 1919 č. 318 a contrario. Slušelo tudíž tuto námitku odmítnouti jako bezdůvodnou.
3. Přednostní nárok obce na pozemky sub c) uvedené zamítá nař. rozhodnutí z důvodu, že stavbu rodinných domků a opatření dvorků pro domky bez dvorků, ležící při těchže pozemcích, nelze zahrnouti pod pojem stavebního rozvoje obce a zajištění jejích komunálních podniků. K názoru tomu se nss přikloniti nemohl. Provedení stavby nových rodinných domků a zlepšení stavu dosavadních obytných domků tím, že přikáží se jim vhodné dvorky, jichž dosud postrádají, může dojista býti požadavkem stavebního rozvoje obce a může tak tvořiti důvod pro uznání zákonného nároku obce, takže netřeba ani zkoumati, zda uvedená opatření směřují též k zajištění komunálních podniků.
Zda v daném případě skutečně stavební rozvoj obce toho vyžaduje, aby na uvedeném místě zřízeny byly rodinné domky a aby získány byly dvorky pro stávající domky, úřad nevyšetřil, vycházeje z mylného právního názoru, že stavba rodinných domků a opatření dvorků pro zřízené již domky nemůže vůbec padati pod pojem stavebního rozvoje, jak jej má na mysli zákon.
Názor ten však, jak svrchu uvedeno, nemá v zákoně opory.
Z důvodů těchto bylo nař. rozhodnutí, pokud jím bylo st-lce odepřeno uznání přednostního nároku na pozemky nacházející se v drobném pachtu Viktorina P., Josefa Z. a Rosalie T. zrušiti pro nezákonnost, jinak však zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou.

Citace:

Č. 1299. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 575-577.