Č. 1122.

Školství: Samosprávné úřady nejsou povolány rozhodovati o opravných prostředcích proti volbám zástupců obce v místní školní radě ani proti návrhu obecního zastupitelstva na jmenování zástupců občanstva v městském školním výboru.
(Nález ze dne 17. ledna 1922 č. 16014/21.)
Věc: Městská obec Opavská (zast. mag. komisařem Drem. G. Steilwag-Carionem) proti zemské správní komisi pro Slezsko v Opavě (zast. zem. radou Lvem Palyzou) stran voleb do místní školní rady a návrhu pro městský školní výbor.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zastupitelstvo města Opavy se dne 10. ledna 1921 přes protest české menšiny usneslo jednak zvoliti 10 členů a 3 náhradníky do místní školní rady (dle § 21 zák. z 9. dubna 1910 č. 292 sb. z. a n.) jednak navrhnouti 8 členů a tolikéž náhradníků do městského školního výboru (podle vl. nař. ze dne 6. listoadu 1920 č. 608 sb. z. a n.) jen z příslušníků německé většiny. Rozdělilo proto zastupitelstvo mandáty dle výsledku posledních obecních voleb resp. voleb do poslanecké sněmovny mezi čtyry německé strany. V téže schůzi dle tohoto, klíče pak vykonány volba a návrh členů a náhradníků do obou uvedených sborů.
Žal. zemský správní výbor považoval jak volbu zástupců obce Opavy v místní školní radě, tak i návrh na jmenování zástupců občanstva v městském výboru školním, na němž městské zastupitelstvo Opavské se bylo usneslo, za usnesení obecního zastupitelstva naříkatelná v pořadí stolic samosprávných, a řídě se tímto náhledem, zrušil k odvolání několika členů obecního zastupitelstva jak řečenou volbu, tak i návrh na jmenování členů v městském výboru školském. I. Pokud se týče volby zástupců obce v místní školní radě uvažoval nss o stížnosti takto:
Podle § 21 zák. ze dne 9. dubna 1920 č. 292 sb. z. a n. má obec volbu těchto zástupců vykonati podle ustanovení § 63 resp. 64 řádu voleni v obcích z 30. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. V těchto předpisech řádu volení je ustanoveno, že volba se koná buď dle zásady nadpoloviční většiny nebo dle zásad poměrného zastoupení v tomto zákoně provedených, a to dle toho, zdali obecní zastupitelstvo samo bylo zvoleno podle zásady relativní většiny, či podle zásady poměrného zastoupení. Ustanovení obecního řádu volení, jež upravují opravné řízení v příčině volby, v § 21 zákona, jímž se upravuje správa školství, citována nejsou. Leč ani v zákonu posléz dotčeném ani v nařízeních vlády ze 6. listopadu 1920 č. 605 a č. 608 sb. z. a n., na základě onoho zákona vydaných, nelze nalézti žádného ustanovení, které by upravovalo řízení opravné v příčině volby zástupců obce v místní školní řadě. Nicméně ustanovení § 8 prv jmenovaného nařízení předpokládá, že volba do místní školní rady nabyla právní platnosti a že tedy akt volební nějakým způsobem musí býti formálně finalisován, aniž však řečené nařízení o tomto předmětu dalo, bližší ustanovení. Hledíc k tomuto mlčení nového zákonodárství, nutno za to míti, že zákonodárce nechtěl kompetenci co do voleb zástupců obce do místní školní rady nově upraviti, nýbrž že dosavadní předpisy v té příčině platné chtěl i nadále zachovati v platnosti, a to tím spíše, ježto ani v cit. novém zákoně erganisačním ani ve zmíněných nařízeních vládních není žádného ustanovení, které by mohlo v tomto směru, byť i jen nepřímo, přivoditi nějakou změnu ustanovení dosavadních. Ano v § 11 listopadového nařízení č. 608 ustanovuje se právě naopak, že na okresní výbory školní, které prozatím (t. j. až do úplného provedení nové organisace správy školské) mají se zříditi, přechází působnost dosavadních okresních rad školních.
Podle dosavadního stavu zákonodárství byla to však okresní rada školní, která byla povolána vydávati nařízení za účelem konstituování místních rad školních (ve Slezsku § 22 č. 11 z. z. z 28. února 1870 č. 18 sb. z. a n.) a před vydáním nového zákona organisačního byl ustálen právní náhled, že posléz dotčené ustanovení sluší ve spojitosti se zásadou vyslovenou v zákoně z 25. května 1868 č. 48 ř. z., dle níž nejvyšší řízení veškerého vyučování a vychovávání, jakož i dohled nad ním přísluší státu, vykládati v ten smysl, že rozhodovati o zákonnosti volby zástupců obce v místní školní radě, obecním zastupitelstvem vykonané, povolány jsou státní úřady školní, nikoliv však úřady samosprávné (srov. nálezy byv. c. k. správního soudu Budw. č. 14936, 7111 A a j.).
Ježto pak zákon z 9. dubna 1920 č. 292 sb. z. a n. zachoval v § 1 zásadu, že nejvyšší správa veškerého vyučování a vychovávání a dozor k němu přísluší státu, a ježto dále, jak již bylo vzpomenuto, i kompetence v příčině konstituování místních rad školních, kteráž příslušela okresní radě školní a nyní ovšem okresním školním výborem vykonávána býti má, zůstala beze změny zachována, nelze dospěti k jinému závěru nežli že nové předpisy o správě školní převzaly v příčině kompetence o sporných volbách zástupců obce v místní radě školní, dosavadní stav zákonodárství, pročež i za nynějšího stavu právního sluší pokládati zemský výbor za nepříslušný, aby v řečených záležitostech volebních konal úřad jako stolice odvolací. Pro správnost tohoto právního náhledu mluví ostatně i úvaha, že bylo-li i v obecních věcech volebních zákonem z 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. (§ 67) opravné řízení přikázáno úřadům státním, sotva lze se domnívati, že zákonodárce byl by chtěl podříditi instančnímu zkoumáni úřadů autonomních volby do místních rad školních, kteréž jsou článkem organismu státní správy školské, aneb aspoň k němu těsně jsou přičleněny, zvláště když dáno je positivní ustanovení, totiž ustanovení § 10 listopadového nařízení č. 608 sb. z. a n., jímž se. vyhrazuje státnímu úřadu školnímu přezkoumávati jmenování členů okresních výborů školních, tedy záležitost, která svou podstatou volbě členů místní školní rady tak blízko se podobá.
II. Než i pokud jde o návrh obecního zastupitelstva na jmenování zástupců občanstva v městském výboru školním, nemohl nss dospěti k výsledku jinému. Neboť i v tomto případě jde o složení úřadu školního, a jediný rozdíl mezi návrhem tímto, na němž se obecní zastupitelstvo usnáší, a volbou členů místní školní rady, kterou obecní zastupitelstvo vykonává, spočívá v tom, že v případě prv uvedeném vliv obce je značně seslaben, ježto obec sama volbu nekoná, nýbrž činí pouhý návrh na jmenováni, kterýžto návrh nad to předsedu zemské školní rady, jemuž přísluší zástupce občanstva do, městského výboru školního jmenovati, nikterak neváže. Podle ustanovení § 16 svrchu citovaného listopadového nařízení č. 608 sb. z. a n., v němž se upravuje jmenování městských výborů školních, náleží zřejmě předsedovi zemské školní rady, aby zkoumal zákonnost návrhu obcí podaného, a nelze pochybovati, že funkcionář tento je také oprávněn, shledá-li návrh tento (na př. pro porušení práva menšiny obecního zastupitelstva) nezákonným, závadný návrh obci vrátiti, aby se usnesla o návrhu novém.
Menšina obecního zastupitelstva, která pokládá se usneseným návrhem za zkrácenou, má však plnou volnost předsedovi zemské školní rady své případné námitky přednésti. Jest to tedy nejen obdobné použití právního náhledu, který svrchu v příčině volby do místní rady školní byl rozvinut, nýbrž i positivní ustanovení, přikazující úřední jednání v příčině návrhu obcí podaného výslovně předsedovi zemské školní rady, jež odůvodňuje závěr, že ani právo nyní platné nechtělo přiznati úřadům samosprávným instanční kompetence v příčině zřízení orgánů správy školské.
Z těchto důvodů bylo nutno uznati, že zemský správní výbor v obou bodech naříkaného rozhodnutí překročil svůj zákonný obor působnosti, pročež slušelo rozhodnutí jeho zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

Č. 1122. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 185-187.