Čís. 6404.

S hlediska skutkové podstaty podle § 13, č. 1, odst. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. nezáleží na době, po kterou je přechováván předmět tam uvedený, ani na podnětu a účelu přechovávání.
Není však přechováváním, přijal-li někdo od jiného ruční granát, aby jej zničil, a měl-li jej u sebe jen po dobu k tomu potřebnou.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1939, Zm II 241/39.)
Nalézací soud zjistil, že byl obžalovaný A. dne 8. října 1938 propuštěn ze služeb stráže obrany státu, že dostal od neznámého četníka ruční granát, aby si jej zatím nechal, že granát přechovával ve svém bytě asi do 5. prosince 1938, kdy jej odevzdal obžalovanému B., který měl granát u sebe asi tři týdny, načež jej odevzdal obžalovanému C., který jej ještě téhož dne vypálil na odlehlém místě v lese.
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu, pokud jim byl obžalovaný C. zproštěn podle § 259, č. 2 tr. ř. obžaloby pro zločin podle § 13, č. 1, odst. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek v tomto zprošťujícím výroku a vrátil věc soudu první stolice, aby ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl. Z důvodů:
Zmateční stížnosti, uplatňující co do obžalovaného C. důvod zmatečnosti podle § 281, č. 9, písm. a) tr. ř. nelze upříti oprávnění.
Zmateční stížnost právem uplatňuje s hlediska tohoto důvodu zmatečnosti, že nalézací soud nesprávně vykládá pojem »přechovávání«, jakého vyžaduje skutková podstata zločinu podle § 13, č. 1, odst. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., vyslovuje-li názor, že obžalovaný C., který převzal ruční granát od B., tento granát nepřechovával, když si jej neponechal celý den a pak jej zničil, a že tedy u něho není splněna skutková podstata zažalovaného zločinu po stránce objektivní, již podle slov zákona nezáleží na době, po kterou pachatel přechovává některý z předmětu, které má na mysli uvedené ustanovení zákona. Stačí, když má pachatel vědomě takový předmět u sebe, doma nebo na místě jemu přístupném. Nezáleží ani na podnětu, z něhož k tomu došlo, ani na účelu tohoto skutkového stavu (rozh. č. 3676 Sb. n. s.).
O přechovávání by však nešlo, kdyby byl obžalovaný C. převzal ruční granát od B. jen za tím účelem, aby jej zničil, a měl jej u sebe jen po dobu, které potřeboval k tomu, aby se odebral na místo vhodné ke zničení ručního granátu. Nalézací soud se v tomto směru věcí neobíral a neučinil zjištění, potřebných pro správné rozhodnutí věci.
Zmateční stížnosti bylo proto vyhověno, rozsudek v napadeném rozsahu zrušen, a ježto se nelze obejíti bez nového hlavního přelíčení, byla věc vrácena soudu první stolice, aby ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Citace:

Čís. 6404. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 206-207.