Čís. 6420.

Předpis § 25 tr. z. byl zrušen § 14 nařízení o zacházení s cizinci ze dne 5. září 1939, říšský zák. I, str. 1667, s platností od 6. září 1939 a nebyl nahrazen obdobným předpisem.
Je zmatkem podle § 281, č. 11 tr. ř. vyslovil-li soud trest vypovědění z území Protektorátu Čechy a Morava po dni 5. září 1939.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1939, Zm II 295/39.)
Nejvyšší soud uznal jako soud zrušovací o zmateční stížnosti generální prokuratury k zachování zákona do rozsudku krajského soudu v N., jímž byli obžalovaní A. a B. uznáni vinnými zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. z., přečinem podle § 14 d) zák. č. 50/1923 Sb. z. a n., přečinem shluknutí podle § 279 tr. z. a přestupkem podle § 312 tr. z., a obžalovaný B. též zločinem podle § 99 tr. z., takto právem:
Rozsudkem krajského soudu v N., pokud jím bylo u obžalovaných A. a B. podle § 25 tr. z. vysloveno vypovědění navždy z území Protektorátu Čechy a Morava, byl v neprospěch obžalovaných porušen zákon v ustanovení §§ 32, 25 tr. z. (§ 14 nařízení o zacházení s cizinci ze dne 5. září 1939, říšský zák. 1, str. 1667); tento výrok se jako zmatečný zrušuje a z rozsudku vylučuje.
Důvody:
Pravoplatným rozsudkem krajského soudu v N. bylo u obžalovaných A. a B., příslušníků slovenského státu, při odsouzení pro zločin podle § 81 tr. z. a další trestné činy vysloveno podle § 25 tr. z. vypovědění navždy z území Protektorátu Cechy a Morava. Tímto výrokem byl porušen zákon. Zákonný předpis § 25 tr. z. byl zrušen § 14 nařízení o zacházení s cizinci ze dne 5. září 1939, říšský zák. I, str. 1667 (Věstník nařízení Reichsprotektora in Bohmen und Mahren, ročník 1939, číslo 19, strana 130 a násl.) a to s platností od 6. září 1939. Krajský soud v N., vysloviv dne 27. října 1939 vypovědění obžalovaných A. a B. z území Protektorátu Čechy a Morava podle § 25 tr. z., který v té době již pozbyl účinnosti a nebyl nahrazen žádným obdobným předpisem, který by takovéto vypovědění připouštěl, nestanovil trest přesně podle zákona (§ 32 tr. z.), nýbrž uložil obžalovaným trest, jaký pro ně, jako cizince, není v trestním zákoně stanoven a vykročil tak ze své moci trestní (§ 281, č. 11 tr. ř.). Tím porušil zákon v ustanovení §§ 32, 25 tr. z. (§ 14 uved. nař.) v neprospěch obžalovaných, kteří mají na území Protektorátu Čechy a Morava své bydliště.
Bylo proto vyhověno zmateční stížnosti generální prokuratury k zachování zákona, vznesené podle § 33 tr. ř. a podle § 292 tr. ř. uznáno právem, jak uvedeno.

Citace:

Čís. 6420. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 233-234.