Čís. 6362.

Zcizení dlužníkova majetku netvoří skutkovou podstatu podle § 205 a) tr. zák., dostala-li se do dlužníkova majetku rovnocenná protihodnota zcizených věcí.
V tom, že někdo koupil dlužníkův majetek a zaplatil mu jej, nelze ještě spatřovati spoluvinu (§ 5 tr. zák.) na zločinu podle § 205 a) tr. zák., leda by to učinil, aby tím dlužníka podporoval (navedl) v činnosti, jíž mělo býti zmařeno uspokojení věřitelů.
(Rozh. ze dne 15. září 1939, Zm II 167/39.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného A. do rozsudku krajského soudu, jímž byl tento obžalovaný uznán vinným zločinem podle §§ 5, 205 a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině stěžovatelově, jakož i ve výroku o trestu a ve výrocích s tím souvisících a uložil nalézacímu soudu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
Skutkovou podstatu zločinu podle § 205 a) tr. zák. shledal nalézací soud v tom, že obžalovaný B. zcizil svůj nemovitý a movitý majetek stěžovateli A. (a jeho manželce) a že odstranil (zatajil) kupní peníz, který mu byl ve výši přes 20 000 Kč hotově vyplacen.
Uvažuje o spoluvině stěžovatelově, uznal ho nalézací soud vinným podle §§ 5, 205 a) tr. zák., poněvadž stěžovatel koupil od obžalovaného B. jeho nemovitý a movitý majetek a vyplatil mu kupní cenu, ač věděl o jeho mimoknihovních dluzích, a to vůči M. a N.
Zmateční stížnost napadá uvedený závěr s hlediska zmatku podle § 281, čís. 9 a) tr. ř. namítajíc, že k naplnění skutkové podstaty podle §§ 5, 205 a) tr. zák. nestačí pouhý kup nemovitosti a svršků obžalovaného B. a pouhá výplata kupní ceny, nýbrž že je k tomu ještě třeba, aby byl stěžovatel navedl obžalovaného B. k odstranění kupní ceny nebo mu při tom pomáhal.
Zmateční stížnost je důvodná.
Zcizení věcí dlužníkových, při němž se jeho majetek nezmenšuje, nýbrž při němž se dlužníku za prodané věci dostává přiměřené protihodnoty (náhrady), nestačí k naplnění skutkové podstaty podle § 205 a) tr. zák. Chráněným právním statkem je tu právo věřitelů na uspokojení z dlužníkova jmění; poškození tohoto práva záleží ve zmaření nebo ztenčení uspokojení věřitelů; ježto zcizení je jen prostředkem, jímž toho lze dosáhnouti, nestačí k poškození věřitelů pouhé zcizení — na straně pomocníkově pouhé koupení — dlužníkova majetku, jestliže se zcizovacím úkonem dostala do jmění dlužníkova za zcizený majetek rovnocenná protihodnota (rozh. čís. 2123, 4639 Sb. n. s.).
Záleží-li v souzeném případě trestná činnost obžalovaného B. v tom, že zcizil svůj majetek a odstranil kupní peníz, pak ke spoluvině stěžovatelově podle § 5 tr. zák. bylo třeba zjistiti okolnosti, z nichž by bylo lze souditi, že obžalovaný koupil nemovitosti od B., aby ho podporoval (navedl) v činnosti, jíž mělo býti zmařeno uspokojení věřitelů B.
V tomto směru se však nalézací soud dosud nezabýval stěžovatelovou vinou; nelze tudíž rozhodnouti ve věci samé a je třeba provésti nové hlavní přelíčení. Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti vyhověno podle § 5, odst. 1 zákona čís. 3/1878 ř. z. již z uvedeného důvodu, aniž se bylo třeba zabývati dalšími jejími vývody činěnými s hlediska zmatků podle § 281, čís. 4, 5 tr. ř. — — —
Nebude-li zjištěna spoluvina stěžovatele ve smyslu §§ 5, 205 a) tr. zák. v tom směru, že obžalovaný věděl, že jde o zmaření nebo ztenčení uspokojení věřitelů obžalovaného B., bude na nalézacím soudu, aby uvažoval, zda v jednání obžalovaného nelze spatřovati skutkovou podstatu podle § 5 tr. zák. a § 1 zák. o mař. ex.

Citace:

Čís. 6362. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 123-124.