Čís. 6414.

Souhlasil-li obžalovaný s tím, aby bylo hlavní přelíčení provedeno v jeho nepřítomnosti, nemá právo odporu proti kontumačnímu rozsudku.
Ve třídenní lhůtě, stanovené v § 427, odst. 3 tr. ř. (§ 284, odst. 1 tr. ř.), musí býti odpor též odůvodněn.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1939, Zm II 263/39.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl odpor obžalovaného proti rozsudku krajského soudu, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 199, písm. a) tr. zák.
Důvody:
V přípise, došlém k nalézacímu soudu před hlavním líčením, žádal obžalovaný za jeho odročení z důvodu, že je svědek A. v Německu na práci; oznámil, že se k líčení nedostaví, poněvadž má za to, že se konati nebude, a podotkl na konci, že »jestli se tak stane, je jist, že zákonitě se věc rozřeší i bez jeho přítomnosti«. Tím obžalovaný projevil souhlas, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomností a nepřísluší mu proto právo odporu proti kontumačnímu rozsudku (rozh. č. 2408 Sb. n. s.). Nad to není okolnost, uplatněná v odporu obžalovaného, že prý obžalovaný měl za to, že bude líčení vzhledem k onomu přípisu odročeno, neodvratnou překážkou, která obžalovanému zabránila dostaviti se k hlavnímu líčení (§ 427, odst. 3 tr. z.). Nebylo proto odporu vyhověno.
Zrušovací soud nepřihlížel k odůvodnění odporu obhájcem chudých, poněvadž bylo podáno až po uplynutí třídenní lhůty od doručení kontumačního rozsudku obžalovanému; jeť odpor v této lhůtě též odůvodniti (rozh. č. 2512 Sb. n. s.).

Citace:

Čís. 6414. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 222-223.