Čís. 6364.K § 8, odst. 3 zák. čís. 31/1929 Sb. z. a n.: Doba náhradního trestu na svobodě za nedobytný trest peněžitý, uložený za přečin, nesmí přesahovati šest týdnů. K § 7 zákona čís. 108/1873 ř. z. a k § 21 zákona čís. 29/1938 Sb. z. a n.: Trestní soud vyřkne jen propustnost policejního dohledu nad odsouzeným; dáti ho pod policejní dohled přísluší úřadům politickým. (Rozh. ze dne 19. září 1939, Zm I 429/39.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 19, čís. 1 zák. čís. 29/1938 Sb. z. a n., podle § 290, odst. 1 tr. ř. zrušil však z úřadu výrok o náhradním trestu obžalovanému uloženém jakož i výrok, že se obžalovaný dává pod policejní dozor, a uložil obžalovanému v případě nedobytnosti peněžitého trestu 5 000 Kč náhradní trest tuhého vězení šesti týdnů a zároveň vyslovil, že odsouzeného lze dáti pod policejní dohled. Z důvodů: Zrušovací soud shledal, že nalézací soud tím, že uložil obžalovanému pro přečin podle § 19, čís. 1 zákona čís. 29/1938 Sb. z. a n. za nedobytný peněžitý trest 5 000 Kč náhradní trest dalšího, zřejmě tuhého vězení dvou měsíců a že spolu vyslovil, že se obžalovaný dává pod policejní dozor, překročil meze svého trestního oprávnění a zatížil tak rozsudek důvodem zmatečnosti podle § 281, čís. 11 tr. ř., zmateční stížností nevytýkaným. Podle druhé věty třetího odstavce § 8 zákona čís. 31/1929 Sb. z. a n. nesmí totiž při odsouzení za přečin býti uložen vyšší náhradní trest než šest týdnů; podle § 21 zák. čís. 29/1938 Sb. z. a n. vysloví pak soud, odsuzuje-li pro trestný čin uvedený v § 19, že lze odsouzeného dáti pod policejní dohled. Dáti někoho pod policejní dohled, když trestní soud přípustnost toho vyřkl, přísluší pak politickým úřadům prvé stolice a úřadům policejním v některých městech zřízeným (§ 7 zák. čís. 108/1873 ř. z.). Byl proto podle § 290, odst. 1 tr. ř. z moci úřední rozsudek ve výroku o době náhradního trestu a ve výroku, že se obžalovaný dává pod policejní dozor zrušen jako zmatečný; obžalovanému byl pak znova uložen zákonem přípustný náhradní trest, při čemž bylo zároveň vysloveno, že lze odsouzeného dáti pod policejní dohled.