Čís. 6391.

Okolnost, že soud, dav obžalovaného předvésti z vazby, provedl hlavní přelíčení před dobou v obsílce mu oznámenou, nezakládá zmatek podle § 281, č. 3 tr. ř., byla-li přes to zachována lhůta uvedená v § 221 tr. ř.
Zákon předpisuje v § 221, odst. 1 tr. ř. pod neplatností jen obeslání obžalovaného k hlavnímu přelíčení, nikoliv i jeho obhájce.
(Rozh. ze dne 8. listopadu 1939, Zm II 234/39.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 203 tr. z. a přestupkem zpronevěry podle § 461 tr. z.
Z důvodů:
Napadaje rozsudek zmateční stížnosti ve výroku o vině, uplatňuje obžalovaný jen důvod zmatečnosti podle § 281, č. 3 tr. ř. pro porušeni předpisu § 221 tr. ř. K jeho opodstatněni uvádí: Hlavní přelíčení o obžalobě, podané na obžalovaného a vyřízené napadeným rozsudkem, bylo ustanoveno na 30. srpna 1939 ve 14 hod. O tomto hlavním přelíčení byl sice vyrozuměn obžalovaný, nikoli však i jeho obhájce. Obhájce se o něm dověděl při studiu spisů a dostavil se v ustanovenou dobu k soudu. Neměl však příležitosti k obhajobě obžalovaného, poněvadž bylo hlavní přelíčení provedeno dne 30. srpna 1939 již dopoledne v 9 hod. 5 min. K hlavnímu přelíčení, ustanovenému na tuto hodinu, nedostal obžalovaný obsílku, o přeložení hlavního přelíčení nebyl vyrozuměn včas, a jeho obhájce nebyl vyrozuměn vůbec. Obžalovaný se pro toto hlavní přelíčení — konané v 9 hod. 5 min. — nezřekl třídenní přípravné lhůty, stanovené v § 221 tr. ř., a nevzdal se také účasti svého obhájce. Postupem soudu byl porušen zákon v předpisu § 221 tr. ř. a obžalovaný zkrácen v právech své obhajoby.
Zmateční stížnost není důvodná, neboť uvedené okolnosti nezakládají zmatek podle § 281, č. 3 tr. ř.
Je správné, že hlavní přelíčení, ustanovené původně na 30. srpna 1939 ve 14 hod., bylo započato — a to v přítomnosti obžalovaného a v nepřítomnosti jeho obhájce — téhož dne již v 9 hod. 5 min. Okolnost, že obhájce obžalovaného nebyl o hlavním přelíčení vůbec vyrozuměn, nezakládá dovolávaný zmatek. Zákon nařizuje v § 221, odst. 1 tr. ř. pod neplatností jen obeslání obžalovaného k hlavnímu přelíčení, nikoliv i jeho obhájce, a jen pro obžalovaného je stanovena přípravná lhůta třídenní, pokud se týče osmidenní (viz rozhodnutí č. 729, 1695 a 3404 Sb. n. s.). Podle zpátečního lístku byla obsílka k hlavnímu přelíčení, ustanovenému na 30. srpna 1939 ve 14 hod., doručena obžalovanému dne 24. srpna 1939. Mezi dnem doručení této obsílky a dnem hlavního přelíčení uplynula tedy delší lhůta, nežli třídenní lhůta, předepsaná v § 221 tr. ř. Pro vyhovění předpisu § 221 tr. ř. je bez významu, v kolik hodin bylo hlavní přelíčení dne 30. srpna 1939 skutečně provedeno. Rozhodné jest jen, že měl obžalovaný od doručení obsílky do hlavního přelíčení nejméně třídenní lhůtu k přípravě své obhajoby. Předpis § 221 tr. ř. nebyl proto v hlavním přelíčení porušen nebo zanedbán.
Podle zprávy soudu první stolice, rozhodl se nalézací soud projednati trestní věc obžalovaného, jenž byl ve vyšetřovací vazbě, dne 30. srpna 1939 již dopoledne, aby využil času, uvolněného odpadnutím hlavního přelíčení, ustanoveného na 9 hodin k projednání jiné trestní věci. Toto rozhodnutí soudu bylo obžalovanému, jenž byl předveden z vazby, prohlášeno (§ 77 tr. ř.). Nelze proto důvodně tvrditi, že obžalovaný nebyl k tomuto hlavnímu přelíčení obeslán. Obžalovaný nic nenamítal proti okamžitému projednání věci, a netrval na přítomnosti svého obhájce. Mínil-li obžalovaný, že přeložení hlavního přelíčení a nepřítomnost jeho obhájce může působiti nepříznivě na jeho obhajobu, bylo na něm, aby se vzepřel přeložení hlavního přelíčení, trval na jeho provedení v původně stanovené době a zajistil si tak podklad pro uplatnění neúplnosti řízení podle § 281, č. 4 tr. ř. Toho obžalovaný neučinil.

Citace:

Čís. 6391. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 183-185.