Čís. 393 dis.

Na neprodlužitelné lhůtě k ohlášení po případě i k provedení odvolání z nálezu kárné rady, stanovené v § 48 kár. stat., nemůže nic změniti žádost obviněného, aby mu byly zaslány k nahlédnuti spisy a udělena lhůta k provedení odvolání.
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací přezkoumá kárný nález k odvolání byť i jen (včas) ohlášenému.
(Rozh. ze dne 9. prosince 1939, Ds II 26/39.)
Nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie nevyhověl odvolání obviněného advokáta z nálezu kárné rady advokátní komory, jímž byl obviněný uznán vinným kárným přečinem zlehčení cti a vážnosti stavu.
Odůvodnění:
Obviněný ohlásil v neprodlužitelné lhůtě § 48 kárného statutu odvolání, opominul však v této lhůtě uvésti také skutečnosti, které by je mohly opodstatniti; na věci nemění ničeho, že obviněný žádal zároveň o zaslání spisů k nahlédnutí a o udělení lhůty k provedení odvolání. Poněvadž nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie rozhoduje podle § 50, prvý odstavec kárného statutu o odvolání, které podal obviněný z nálezu, uloživšího mu jen peněžitou pokutu, bez ústního přelíčení, nemá obviněný již možnosti, aby toto své opominutí napravil. Leč to nemá pro obviněného nepříznivých následků, poněvadž kárný soud odvolací přezkoumává kárný nález podle obsahu spisů (§ 50, prvý odstavec kárného statutu), jakmile mu byly podle § 48, druhý odstavec kárného statutu po uplynutí lhůty stanovené k provedení odvolání předloženy kárnou radou k rozhodnutí. Přezkoumav napadený nález, vychází kárný soud odvolací ze skutkových zjištění kárné rady, která splnila povinnost uloženou jí v § 38 kárného statutu, nemá příčiny na těchto zjištěních něco měniti a neshledává, že by posouzení kárné rady bylo vadné a neodpovídalo zákonu. Odvolání nemohlo proto býti vyhověno.

Citace:

Čís. 393 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 269-269.