Č. 11770.

Samospráva obecní: O revisi obecního hospodářství zem. úřadem, opatřeních, která zem. úřad podle výsledků revise může učinit! a o předpokladech, za kterých lze obci uložiti náhradu nákladu revise.
(Nález ze dne 1. března 1935 č. 12.681/35.)
Věc: Město N. proti zemskému výboru v Brně o revisi obecního hospodářství.
Výrok: Stížnost, pokud se týká náhrady revisních výloh, zamítá se pro bezdůvodnost, jinak se nař. rozhodnutí zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím vzal žal. úřad na vědomí zprávu o přehlídce obecního hospodaření města N., vykonané za léta 1928 až 1931 účetními úředníky zem. úřadu. Současně bylo obci sděleno, že žal. úřad zařídil mimo jiné toto:
O schválení výpůjček, které nejsou dosud dohlédacím úřadem schváleny, nutno, pokud se tak již nestalo, co nejdříve zažádati. Upozorňuje se výslovně, že i zatímní, zálohové a kontokorentní výpůjčky vyžadují schválení dohlédacího úřadu. Při přehlídce obecního hospodaření bylo zjištěno, že obec uhradila v r. 1928, kdy se jí dostalo příspěvku ze zemského vyrovnávacího fondu, řádnými příjmy obecními tyto mimořádné výdaje: 1. dláždění Mlýnské ulice I. část 174.755 Kč, 2. zakoupení reality Tovární 47 50.000 Kč, a kromě toho, že poskytla z řádného hospodaření hospodaření mimořádnému dotaci 1,000.000 Kč, celkem tedy 1,224.755 Kč. Ježto příspěvek z vyrovnávacího fondu byl obci poskytnut výslovně pouze na úhradu řádných vydání a nikoliv též na úhradu vydání mimořádných, jest obec povinna řádnému hospodaření refundovali z vydání mimořádného tyto částky. Na tuto okolnost bude nutno vžiti zřetel při sepisování obecního rozpočtu na rok 1933 v tom smyslu, že uvedený obnos bude zařazen do úhrady řádného rozpočtu a současně do potřeby a úhrady (výpůjčkou) mimořádného rozpočtu. Podobně jest tomu s částkami: 1. Příspěvek k regulaci majetku M.-ova 9.117 Kč, 2. Zřízení světnice v prázdninovém útulku v P. 12.200 Kč, 3. Doplnění zařízení tamtéž 11.700 Kč, úhrnem 33,917 Kč. I tyto mimořádné výdaje, vyplacené roku 1931 z řádných příjmů obecních, nutno podobným způsobem nahraditi řádnému hospodaření, poněvadž se obci i v tomto roce dostalo zemského příspěvku toliko na úhradu řádných výdajů a nikoliv též výdajů mimořádných. Dále se zem. výbor usnesl na základě § 18 fin. novely z celkových komisionálních výloh, vzešlých touto přehlídkou v částce 3.076 Kč 20 h, polovici předepsati k náhradě obci.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss:
Stížnost uplatňuje především, že žal. úřad nemohl obci uložit, aby zažádala za schválení i zatímních, zálohových a kontokorentních výpůjček, nebof rozkaz ten odporuje ustanovení § 23 č. 2 zák. č. 329/21 Sb., podle něhož schválení dohlédacím úřadem není zapotřebí k uzavření obecní zápůjčky, nebude-li tím obec zatížena déle než do konce roku, kteréžto ustanovení prý bylo zachováno zák. č. 169/1930 Sb. v platnosti.
Zkoumaje k této námitce nař. rozhodnutí, shledal nss, že žal. úřad jednak prohlásil, že jest nutno zažádati o schválení výpůjček, které nejsou dosud dohlédacím úřadem schváleny, jednak »upozornil« obec, že i zatímní, zálohové a kontokorentní zápůjčky podléhají schválení. Není takto z nař. rozhodnutí zjevno, zda jde o příkaz, který obec musí splniti, či zda jde o upozornění, kterým se obci pouze doporučuje, aby zažádala za schválení. Rovněž nelze z něho — když neudává blíže jednotlivých zápůjček, které má na mysli — postřehnouti, které konkrétní akty obecního hospodářství mají po názoru žal. úřadu zapotřebí vyššího schválení. Tato nejasnost zakládá podstatnou vadu řízení, pro kterou bylo nař. rozhodnutí v tomto bodě zrušiti.
Další námitka stížnosti obrací se proti výroku žal. úřadu, že obec jest povinna při sestavování rozpočtu na r. 1933 hleděti k tomu, aby částka 1,224.755 Kč byla zařaděna do úhrady řádného rozpočtu a současně do potřeby a úhrady (výpůjčkou) mimořádného rozpočtu, a že obec se má podobně tak zachovati ohledně položky příspěvku k regulaci majetku M.-ova (9.117 Kč), zřízení světnice v prázdninovém útulku v P. (12.200 Kč) a doplnění zařízení tamtéž (11.000 KčV tedy celkem ohledně položek ve výši 33.017 Kč. Stížnost má za to, že žal. úřad vůbec nebvl oprávněn k tomuto výroku, poněvadž § 18 zák. č. 329/1921 Sb. nedává úřadu dohlédacímu právo, aby nařídil odstranění závad zjištěných při revisi obecního hospodářství. Položka 1,224.755 Kč byla již obsažena v účtech za r. 1928, které byly okr. výboru v N. dne 18. prosince 1929 předloženy ke schválení a nebyly v době 3 měsíců pozastaveny, takže jest je považovati za schválené a nemůže proto žal. úřad u příležitosti revise uložiti obci, aby změnila již pravoplatně schválené účty.
Nss neshledal tuto námitku důvodnou.
Žal. úřad uvedl, že příspěvek z vyrovnávacího fondu byl jím poskytnut výslovně jen na úhradu řádných vydání a nikoliv též na úhradu vydání mimořádných, a že obec z tohoto důvodu je povinna řádnému hospodaření refundovati uvedenou částku. Založil tedv žal. úřad své oprávnění k tomuto příkazu na tom, že obec nepoužila příspěvku jí povoleného k účelům, ke kterým byl povolujícím úřadem určen. Neopřel tedy žal. úřad, jak stížnost míní, svůj výrok o § 18 zák. č. 329/1921 Sb., t. j. o to, že při revisi obecního hospodářství, provedené podle tohoto zákonného ustanovení, byly zjištěny zmíněné závady, nýbrž o ustanovení § 10 zák. č. 77/27 Sb., z něhož vyvodil právo dozírati nad tím, zda obec použije povoleného příspěvku skutečně k účelu, ke kterému byl jím při povolení určen.
Že by zemský výbor jakožto úřad, povolující příspěvek z vyrovnávacího fondu, nemohl dozírati na to, zda obec příspěvku toho použila k účelům, ke kterým byl jím určen, stížnost netvrdí.
Stížnost je rovněž na omylu, má-li za to, že žal. úřad uložil obci, aby zrušila pravoplatně schválené účty, neboť žal. úřad — odvozuje své právo k zákroku z § 10 zák. č. 77/27 Sb. a nařizuje jako úřad, jenž příspěvek povolil, aby obec se postarala v příštím rozpočtu o to, aby byla splněna podmínka, za které příspěvek byl povolen, — nedotkl se vůbec platnosti schválených obecních účtů. Tím padá i námitka, že žal. úřad nemohl již účty pozastaviti, když uplynula lhůta uvedená v odst. 5 § 16 zák. č. 329/21 Sb.
Stížnost nepopírá pak ani, že příspěvek z vyrovnávacího fondu byl k účelům žal. úřadem naznačeným určen, nýbrž tvrdí jedině, že příspěvku bylo k těmto účelům skutečně použito, neboť vyšší výdaje byly kryty vyšším výnosem přirážek a položka 33.017 Kč byla hrazena úsporami u jiných položek. Poněvadž obci nebyla revisní zpráva dána na vědomí, nemohla tuto okolnost vyjasniti a jest proto řízení vadné. Ostatně neodůvodňuje žal. úřad, proč má za to, že příspěvku z vyrovnávacího fondu bylo použito právě k uhrazení uvedených mimořádných výdajů. Nss shledal stížnost v tomto ohledu důvodnou.
Ze správních spisů není patrno, že by obci byla revisní zpráva, na které žal. úřad v tomto bodě svůj výrok založil, dána na vědomí. Nebylo tedy obci umožněno, aby mohla seznati skutkový základ žal. úřadem přijatý a řádně se brániti proti tomuto skutkovému zjištění; je proto nař. rozhodnutí, založené na tomto nedostatečně zjištěném skutkovém základě, stiženo podstatnou vadou, pročež je bylo i v tomto bodě zrušiti. Konečně směřuje stížnost proti výroku žal. úřadu, že obec jest povinna hraditi polovici nákladů vzešlých přehlídkou. Stížnost uplatňuje, že zde nešlo o odbornou revisi ve smyslu odst. 2 § 18 zák. č. 329/1921 Sb., jak vyplývá z nař. rozhodnutí, kde se mluví jen o přehlídce. V nař. rozhodnutí se nikde ani netvrdí ani neodůvodňuje blíže, že by byly zjištěny v obecním hospodářství nesprávnosti nebo nepořádky, jimiž lze prý rozuměti pouze takové vady obecního hospodářství, kterými obci vznikla nebo mohla vzniknouti nějaká škoda. Obci nebylo ani sděleno, v čem spočívá náklad; nestačí pouze udati cifru celkového nákladu. V tomto bodu nemohl nss stížnosti přisvědčiti.
Podle odst. 2 § 18 cit. zák. nese náklad spojený s přehlídkou nebo revisí pravidelně vyšší úřad dohlédací, který ji provádí. Obci může býtí uložena náhrada nejvýše polovice nákladu, vzniklého provedením odborné revise, zjistí-li se nesprávnosti nebo nepořádky v hospodářství obecním. Podle tohoto ustanovení může býti obci uložena náhrada nejvýše polovice vzniklého nákladu jen, šlo-li o odbornou revisi obecního hospodářství, nikoli, šlo-li o pouhou přehlídku bez odborného přezkoumání buď celého hospodářství neb některého jeho odvětví (viz odst. 1 § 18).
Žal. úřad sice označuje provedený úřední úkon jako přehlídku obecního hospodářství, leč přesto, že užívá slova »přehlídka«, je patrno, že nešlo o pouhou přehlídku ve smyslu cit. ustanovení, neboť ze zprávy podané zem. účetními úředníky ze 17. června 1932 jde najevo, že v obci bylo těmito odbornými úředníky provedeno podrobné přezkoumání celého obecního hospodaření, tedy odborná revise.
Podmínkou pro uložení náhrady polovice nákladu jest dále podle odst. 2 § 18, že byly zjištěny nesprávnosti nebo nepořádky v hospodářství obecním. Nař. rozhodnutím byly obci činěny různé výtky a sděleny % různé závady zjištěné při revisi obecního hospodářství, z nichž některé nebyly ani touto stížností vzaty v odpor. Není tedy správné tvrzení, že nebyly v obecním hospodářství zjištěny nesprávnosti. Že by nesprávnostmi mohly býti rozuměny pouze takové závady, kterými obci vznikla nebo mohla vzniknouti škoda, nikoli však závady spočívající v nedodržení pořádkových předpisů cit. zák.; nelze vyvoditi (viz též nál. Boh. A 11.735/35).
Úřad sdělil obci, že náklad na revisi spočívá v komisionelních výlohách zem. úředníků, uvedl tedy druh nákladu, který má býti obcí z polovice hrazen. Obec nenamítá, že jí náklady byly započteny nesprávně; aby úřad uvedl jednotlivé položky komisionelních výloh, nebylo třeba. Jsou tedy námitky, směřující proti uložení náhrady polovice nákladu, bezdůvodnými.

Citace:

Č. 11770. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 584-587.