Č. 11678.

Obecní volby:* Podle § 66 lit. b) řádu volení v obcích jest za volební skupinu, k níž patřil náměstek (činovník), jehož místo se uprázdnilo, pokládati nikoli skupinu, která náměstka (činovníka) zvolila, třeba šlo o skupinu stran sdružených, nýbrž volební stranu (skupinu), z jejíž kandidátní listiny se zvolený náměstek (činovník) stal členem obecního zastupitelstva.
(Nález ze dne 18. ledna 1935 č. 1865/33.)
Věc: Leopold H. a spol. v J. proti zemskému úřadu v Brně o doplňovací volbu starostova náměstka.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Po volbě městského zastupitelstva v J., která se konala dne 1. prosince 1929, byla dne 24. května 1930 provedena volba starosty, dvou náměstků a radních. Před volbou prohlásily volební strany: Deutsche christlich-soziale Volkspartei (3 mandáty), Deutsche Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft (4 mandáty), Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei (1 mandát), Deutsche Heimatpartei (4 mandáty) a Deutsche Gewerbepartei (2 mandáty), (celkem 14 mandátů), že se pro volbu prvního náměstka starostova sdružují a že činí, majíce jednu třetinu členů zastupitelstva, ve smyslu § 62 odst. 3 obec. vol. řádu nárok na prvního náměstka. Nárok tento byl tomuto sdružení německých volebních stran přiznán a prvním náměstkem zvolen byl Václav S., uvedený na kandidátní listině Deutsche Heimatpartei. Podáním z 25. května 1932 prohlásil Václav S., že resignuje na úřad prvního náměstka, že si však ponechává členství v obecním zastupitelstvu. Resignaci jeho městské žastupitelstvo v J. v zasedání dne 11. června 1932 schválilo. V téže schůzi byla provedena doplňovací volba prvního starostova náměstka, a to spojenými německými stranami Deutsche Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft (4 členové), Deutsche christlich-soziale Volkspartei (3 členové), Deutsche Gewerbepartei (2 členové) a Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (1 člen). Deutsche Heimatpartei se volby nezúčastnila. Zvolen byl Othmar O. z kandidátní listiny strany Deutsche Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft.
Proti této volbě podal st-l Leopold H. spolu se třemi druhy námitky, v nichž uplatňoval, že doplňovací volbu prvního starostova náměstka měla provésti výhradně a sama volební strana Deutsche Heimatpartei, k níž náležel první náměstek, jehož místo se uprázdnilo. Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad těmto námitkám, poněvadž Václ. S. patřil vzhledem k tomu, že se shora jmenované strany pro volbu prvního náměstka sdružily, podle § 62 odst. 6 vol. řádu této volební skupině. Sdružením povstalý poměr má býti zachován a udržen pro celé volební období a není nikterak úmyslem zákona poměrnost tuto zhroutiti, kdyby za volebního období některý člen obecní rady z jakékoliv příčiny ubyl.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Ustanovení § 66 ob. řádu vol. praví — pokud se dotýká dnešního případu —, že, uprázdní-li se za volebního období místo náměstka, obsadí uprázdněné místo v obcích, v nichž byla provedena volba podle zásady poměrného zastoupení, členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny, k níž patřil činovník, jehož místo se uprázdnilo. Vykládaje toto zákonné místo, považuje žal. úřad za volební skupinu, k níž patřil první náměstek, jehož místo se uprázdnilo, onu skupinu, jež provedla jeho prvotní volbu, a to proto, že ona prvotní volba byla vykonána stranami sdruženými, o nichž stanoví § 62 odst. 6 ob. řádu volebního, že platí za skupinu jednu. Tomuto názoru žal. úřadu nebylo však možno přisvědčiti.
Jest ovšem pravda, že ustanovení § 62 odst. 6 ob. řádu vol. praví, že pro volbu obecního starosty a náměstků mohou se jednotlivé skupiny sdružiti a platí pak za skupinu jednu, leč tím je řečeno právě jen tolik, že, sdruží-li.se pro volbu náměstka jednotlivé volební skupiny, jest pro výkon této volby pozírati na ně jako na jednotný celek. Důsledek toho projevuje se pak v tom, že za základ pro určení nároku na úřad náměstka jest vžiti počet členů obecního zastupitelstva všech skupin sdružených a že pak případnou volbu náměstka jest provésti touto skupinou jako jednotným celkem. Tím však není ještě řečeno, že po provedení této volby zůstane skupina stran sdružených existovati dále jako jednotný celek, zejména jako nositel práva na mandát volbou skupiny obsazený, nebo jako zvláštní skupina, k níž by jako takové příslušel činovník jí při volbě náměstka zvolený. Právě naopak pozbude sdružení volebních stran, dovolené zákonem pro volbu náměstka, provedením této volby jakéhokoliv významu, takže za skupinu, k níž zvolený náměstek patří, jest pokládati onu volební stranu nebo skupinu, z jejíž kandidátní listiny se stal členem obecního zastupitelstva. Že jinak tomu býti nemůže, plyne z úvahy, opírající se o ustanovení § 64 odst. 2 ob. řádu vol., normujícího další postup volby členů obecní rady po provedené volbě starosty a náměstka. Praví se zde, že podle zásad poměrného zastoupení určí volební komise počet členů obecní rady připadající každé z volebních skupin, při čemž starosta a náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Ustanovení toto dopadá i na případy, kdy náměstkové byli zvoleni skupinou stran sdružených, a přece se zde praví, že jest je včítati stranám, k nimž náležejí, to jest volebním stranám, z jejichž kandidátní listiny byli zvoleni. Výklad, že i tu jest za stranu, k níž zvolený náleží, pokládati nikoli volební stranu, z jejíž kandidátní listiny se zvolený stal členem obecního zastupitelstva, nýbrž skupinu stran sdružených pro volbu náměstkovu, vedl by k absurdu, jež by po případě vůbec znemožnilo rozvrh mandátů, jak je zde zákonodárce zamýšlel.
Lze tu konstruovati dva případy. Prvý jest onen, kdy tytéž strany, které se sdružily pro volbu náměstka, sdružily se i pro volbu ostatních členů obecní rady. Obtíží by tu nebylo pro prvé stadium, v němž by se měl určiti počet členů obecní rady této skupině sdružených stran připadající. Nejasno však již jest, jak jest provésti rozvrh mandátů skupině přiznaných na jednotlivé strany sdružené, zejména zda onen mandát, připadlý skupině jako takové, přece má při rozvrhu býti včítán straně, z jejíž kandidátní listiny se zvolený stal členem obecního zastupitelstva, ač přece zvolený náměstek podle uvedeného výkladu této straně nenáleží.
Avšak i kdyby tu bylo možno nalézti snad přijatelné východisko tím, že by se k mandátu, připadlému skupině jako takové a nevčítatelnému žádné ze stran sdružených při rozvrhu mandátů na tyto strany vůbec nehledělo, dospěje se při výkladu, že za stranu, k níž zvolený náměstek náleží, jest pokládati skupinu sdružených stran jako jednotný celek, k úplnému absurdu v případě druhém, kde se strany, utvořivší sdružení k volbě náměstka, po této volbě k další volbě členů obecní rady již nesdružily nebo utvořily sdružení jinakého složení než bylo ono, které provedlo volbu náměstka. Zde tedy ona skupina sdružených stran, jež provedla volbu náměstka, přestala býti vůbec faktorem, jenž by mohl konkurovati o příděl mandátů a býti způsobilým subjektem, jemuž by podle 2. odst. § 64 mohl býti náměstkův mandát včítán, ač podle zákona některé straně musí býti vpočítán, poněvadž provedenou volbou jest již obsazen.
Tento postup, jejž zákon nařizuje a který jest jen důsledkem přirozeného stavu, že nemůže býti obsazeno více mandátů, než kolik jich podle zákona jest k disposici, jest pak právě možný jen při výkladu, že stranou, k níž zvolený náměstek náleží, jest rozuměti stranu, z jejíž kandidátní listiny se zvolený náměstek stal členem obecního zastupitelstva.
Ale pak jest i podle § 66 za volební skupinu, k níž patřil náměstek, jehož místo se uprázdnilo, pokládati nikoli skupinu, která náměstka zvolila, třeba šlo o skupinu stran sdružených, nýbrž volební stranu (skupinu), z jejíž kandidátní listiny se zvolený náměstek stal členem obecního zastupitelstva a jíž byl podle § 64 při určení počtu členů obecní rady vpočten. Podle toho neměla býti ve smyslu § 66 doplňovací volba starostova náměstka provedena skupinou stran původně se sdruživších, nýbrž onou volební stranou, z jejíž kandidátní listiny byl resignovavší náměstek zvolen. Opačný názor žal. úřadu není po právu.

Citace:

Č. 11678. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 328-331.