Č. 11752.

Obecní volby: Vyloučení z volitelnosti z důvodu prováděného vyrovnávacího řízení pomine teprve, když vyrovnávací soud prohlásí řízení to za skončené.
(Nález ze dne 22. února 1935 č. 11.450/35.)
Věc: Majer Z. v I. (adv. Dr. Zdeněk Landes z Prahy) proti zemskému úřadu v Užhorodě o ztrátu členství v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 12. prosince 1931 vyslovil okr. úřad v Iršavě, že přezkoumav podle ustanovení § 53 řádu volení v obcích volitelnost členů obecního zastupitelstva i.-ckého zjistil, že st-l, zvolený dne 27. září 1931, byl podle vyhlášek kraj. soudu v Berehově z 24. července 1931 a ze 13. listopadu 1931 v mimokonkursním vyrovnání, které bylo ukončeno smírem 13. listopadu 1931, následkem čehož nemohl býti zvolen členem obecního zastupitelstva, ježto se na něj vztahuje ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 663/19 Sb. a § 3 odst. 2 ob. řádu vol., pročež jej okr. úřad zbavuje členství v obecním zastupitelstvu v I. podle ustanovení § 10 ob. řádu vol. Současně prohlásil okresní úřad, že na místo st-lovo nastupuje jako náhradník Jakub F. z I.
V odvolání z tohoto rozhodnutí uplatňoval st-l, že podle zák. č. 663/19 Sb. volební právo osoby, jsoucí ve vyrovnávacím řízení, nezaniká, nýbrž jen odpočívá po dobu trvání vyrovnávacího řízení, a obživne opět, bylo-li vyrovnávací řízení skončeno. Výměr okr. úřadu byl vydán 12. prosince 1931, volba byla provedena dne 27. září 1931, mimokonkursní nucené vyrovnání st-lovo bylo pak podle osvědčení kraj. soudu v Berehově skončeno již 25. září 1931, tedy přede dnem volby. Že vyrovnání se stalo pravoplatným teprve 13. listopadu 1931, nemá vliv na volbu, neboť za skončení vyrovnávacího řízení má býti pokládán den 25. září 1931, takže v den volby byl st-l již volitelný.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad podle § 10 posl. odst. voleb. řádu st-lovo odvolání z těchto důvodů: Skutečnosti, zakládající volitelnost, musí býti u každého jednotlivce, při volbě obecního zastupitelstva zvoleného, splněny v den, kdy se volba koná. Nahlédnutím do jednacích spisů bylo zjištěno, že volba obecního zastupitelstva v I. se konala dne 27. září 1931. St-l byl v mimokonkursním vyrovnávacím řízení v době od 24. července 1931 do 13. listopadu 193i. Ježto v době volby dne 27. září 1931 vyrovnávací řízení nebylo ještě skončeno, trvala zde skutečnost, vylučující z volitelnosti ve smyslu bodu 2 § 3 ob. voleb. řádu a byla tedy napadnutým výměrem okr. úřadu právem vyslovena ztráta členství st-lova v obecním zastupitelstvu obce I. O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Podle § 7 ob. řádu vol. mohou býti do obecního zastupitelstva voleni, kdo mají právo volební atd. Z práva voliti jsou pak podle ustanovení § 3 odst. 1 č. 2 vyloučeni, kdo upadli v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené. Z tohoto ustanovení jde, že nemá pravdu stížnost, uplatňuje-li, že z práva volebního jsou vyloučeni jen ti, na jejichž jmění byl uvalen konkurs, nikoli též ti, na jejichž žádost se provádí vyrovnávací řízení. Ti posléze uvedení jsou ovšem vyloučeni z práva voliti a tudíž nemají volitelnosti jen potud, pokud řízení vyrovnávací nebylo prohlášeno za skončené.
Žal. úřad stojí na stanovisku, že řízení vyrovnávací, zahájené k žádosti st-lově, nebylo skončeno přede dnem voleb, a že proto na st-le dopadá cit. ustanovení § 3 odst. 1 č. 2 ob. řádu vol., vylučující jej z volitelnosti. Stížnost má za to, že ono vyrovnávací řízení bylo skončeno přede dnem voleb, neboť již dne 25. září 1931 uzavřel st-l se svými věřiteli smír a není pak již rozhodno, že teprve dne 13. listopadu 1931 byl onen smír vyrovnávacím soudem potvrzen
Stížnosti nebylo možno přisvědčiti.
Podle § 6 vyrovnávacího řádu (II. část zák. z 27. března 1931 č. 64 Sb.) má býti zahájení vyrovnávacího řízení veřejně vyhlášeno a má pak vyhláška obsahovati mimo jiné též místo a čas vyrovnávacího roku. Podle oddílu šestého cit. zák. jedná se na onom vyrovnávacím roku o dlužníkově návrhu na vyrovnání. V § 57 jest pak dále stanoveno, že věřiteli přijaté narovnání jest plátno teprve, potvrdil-li je pravoplatně vyrovnávací soud, k čemuž se v § 59 určuje, že usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno, mohou rekursem odporovati účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, jakož i dlužníkovi spoludlužníci a ručitelé. V § 64 jest konečně obsažen předpis, stanovící, že nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno, prohlásí vyrovnávací soud vyrovnávací řízení za ukončené.
Nahoře uvedený předpis § 3 odst. 1 č. 2 ob. řádu volebního praví, jak již uvedeno, že z práva voliti jsou vyloučeni... ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené. Toto závětí pak přesně dopadá na cit. ustanovení § 64 vyrovnávacího řádu, a trvá proto vyloučení z práva volebního a tudíž i z volitelnosti potud, pokud nebyl vyrovnávacím soudem učiněn výrok podle § 64 vyrovnávacího řádu, jímž se vyrovnávací řízení prohlásí vyrovnávacím soudem za skončené.
Hájí-li proto stížnost názor, že st-lova nevolitelnost pominula již tím, že na vyrovnávacím roku uzavřel se svými věřiteli smír, bez ohledu, kdy toto vyrovnání bylo vyrovnávacím soudem potvrzeno, pokud se týče, kdy bylo vyrovnávacím soudem řízení vyrovnací prohlášeno za skončené, jest tento názor mylný a stížnost pak bezdůvodná.

Citace:

Č. 11752. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 539-540.