Č. 11938.

Pojištění nemocenské: Příslušnost zaměstnanců lesní pily k nemoc. pojišťovně zemědělské nebo k okr. nemoc. pojišťovně?
(Nález ze dne 25. května 1935 č. 16280/35.)
Prejudikatura: Boh. A 8874/30, 9103/31.
Věc: Zemědělská nemocenská pojišťovna v Opočně proti zemskému úřadu v Praze o pojistnou příslušnost.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: K žádosti stěžující si pojišťovny rozhodl okr. úřad v Novém Městě n. M. podle § 160 a) zák. č. 221/24 Sb. ve znění zák. č. 184/28 Sb., že zaměstnanci pily velkostatku J. B. v P. příslušejí pojištěním k okr. nemoc. pojišťovně v N., kde jsou zaměstnavatelkou přihlášeni, nikoli k stěžující si pojišťovně. V důvodech bylo uvedeno, že podle dopisu ředitelství velkostatku N.-ského pila ta je samostatným výdělečným podnikem protokolovaným, podléhajícím živn. řádu, který v normálních letech kulatinu přikupuje. Ježto tedy tato lesní pila neslouží jen k tomu, aby dříví, získané v lesích jejího majitele při řádném lesním hospodářství, bylo učiněno prodejnějším tím, že se rozřezává, a provoz pily není tedy jen součástí lesního podniku samého, mají zaměstnanci této pily zůstati pojištěni u okr. nemoc, pojišťovny v N.
Nař. rozhodnutím potvrdil zem. úřad v Praze toto rozhodnutí z důvodů v něm uvedených. Na vývody odvolání pák podotkl toto: Jakmile pila, která zpracovává dříví vytěžené z lesů majiteli patřících, zpracovává také dříví z lesů cizích, nejde již o podnik lesní. Přibírání dříví, třeba v malém rozsahu, odnímá pile vlastnost lesního podniku. Zaměstnanci takového podniku jsou příslušní pojištěním k okr. nemoc. pojišťovně, ježto nejde již o zpracování výtěžků pouze vlastního hospodářství podnikatele.
Stížnost, podanou na toto rozhodnutí, neuznal nss důvodnou z těchto úvah:
Vycházeje ze skutkového zjištění, že pila v P. zpracovávala nejen dříví vytěžené z lesů, patřících jejímu majiteli, ale v normálních letech také dříví z lesů cizích, jež přikupuje, vyslovil žal. úřad v nař. rozhodnutí právní názor, že uvedenou pilu není možno považovati za podnik lesní, poněvadž přibírání cizího dříví, třebas v malém rozsahu, odnímá jí povahu lesního podniku. Důsledkem toho nepokládá žal. úřad její zaměstnance za zaměstnance lesní ve smyslu § 25 zák. č. 221/24 Sb., podléhající podle tohoto ustanovení pojištění u stěžující si pojišťovny zemědělské. Stížnost, nepopírajíc správnost řečeného skutkového zjištění žal. úřadu, namítá toliko, že jest nesprávný právní názor žal. úřadu, že přibírání cizího dříví v malém rozsahu odnímá již pile vlastnost lesního podniku. Stížnost poukazuje k tomu, že majitel pily koupil sice v letech 1925 až 1927 pro svou pilu celkem 43 m3 dříví, od roku 1927 do roku 1932 však žádného dříví pro ni již nekoupili, nýbrž zpracovává na pile jen dříví z vlastních lesů. Stížnost tvrdí, že v řízení bylo prokázáno, že šlo o ojedinělý případ před pěti lety, že nejde o trvalé zpracování cizího dříví, takže ojedinělé zpracování dříví cizího nemůže míti na povahu pily jako podniku lesního žádného vlivu.
Námitka tato jest bezdůvodná. Nss vyslovil již v nál. Boh. A 8874/30 právní názor, při němž setrvává i v nynějším sporu, že slouží-li lesní pila jen k tomu, aby dříví získávané v lesích jejího majitele při řádném lesním hospodářství bylo učiněno prodejnějším tím, že se rozřezává na palivové dříví, prkna atd., tedy uvádí je ve stav usnadňující jeho prodej, je provoz její jen součástí lesního podniku samého, zaměstnanci pily takové podléhají pak pojištění u nemoc. pojišťovny zemědělské. Naproti tomu zaměstnanci pracující na pile, která, aby bylo udrženo pravidelné její provozování, přijímá k zpracování i dříví z lesů cizích (podnikateli pily nepatřících a jím nepachtovaných), nejsou zaměstnanci lesními ve smyslu § 25 zák. č. 221/24 Sb., a není k sociálnímu pojištění jich příslušná pojišťovna zemědělská (Boh. A. 9103/31).
Uvedeného předpokladu však v nynějším případě není, neboť podle zjištění žal. úřadu, který měl pro ně náležitou a bezpečnou oporu ve spisovém materiálu, zejména v opětných vyjádřeních ředitelství velkostatku a v relacích četnické stanice, pila v P. neomezuje se jen na zpracování dříví, získaného z vlastních lesů svého majitele, nýbrž v normálních letech nakupuje a zpracovává také dříví z lesů cizích. Byl-li nákup dříví v posledních letech omezen, stalo se to proto, že vývratěmi a živelními pohromami v lesích velkostatku nahromadilo se tolik dříví, že bylo třeba především zpracovati toto vlastní dříví. Vedle toho zpracovává se však na pile i dříví jinde koupené, jehož potřeba bude v příští době ještě stoupati. V těchto výsledcích konaného šetření měl žal. úřad bezpečnou oporu pro své zjištění, z něhož vyplývá bezdůvodnost tvrzení stížnosti, jakoby nákup cizího dříví pro pilu se děl jen ojediněle, neboť tvrzení toto odporuje spisům.
Poněvadž podle toho lesní pila, o kterou jde, nezpracovává jen dříví z lesů svého majitele, nýbrž i nakoupené dříví cizí, nemůže býti uznána ve smyslu právního názoru projeveného v uvedeném nál. za podnik lesní, a její zaměstnanci nemohou tedy býti pokládáni za zaměstnance lesní podle § 25 zák. č. 221/24 Sb., a to ani tehdy, když dříví z lesů cizích se zpracovává v míře jen nepatrné.

Citace:

Č. 11938. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, číslo/sešit 1, s. 1028-1029.