Č. 11724.

Zaměstnanci veřejní: I. I ve službách obecních lze úředníky dosazovati jen na místa, která byla v organismu obce jako úřednická systemisována. — II. Pod pojem systemisace ve smyslu § 212 odst. 6 zák. č. 103/1926 Sb. spadá i takové usnesení obecního zastupitelstva, jímž se určité místo v organismu obce již zřízené povyšuje z nižší platové stupnice do stupnice vyšší.
(Nález ze dne 7. února 1935 č. 11.359/35.)
Prejudikatura: ad I.: Boh. A 11.374/34.
Věc: Dr. Leopold D. v K. proti zemskému výboru v Brně o povýšení.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Odvolávajíc se na usnesení měst. zastupitelstva z 18. prosince 1931 žádala obec K. v podání z 30. prosince 1931 řízeném okr. úřadu ve Fryštátě ve smyslu § 212 plat. zák. za schválení systemisace místa vedoucího konceptního úředníka ve 2. plat. stupnici a jmenování st-le do 2. stupnice platové stupně a) bez nároku na další postup.
Okr. výbor ve Fryštátě ve své schůzi dne 24. března 1932 neschválil podle § 212 plat. zák. usnesení měst. zastupitelstva v K. z 18. prosince 1931 z těchto důvodů: »Navrženou systemisaci místa vedoucího konceptního úředníka města K. ve 2. platové stupnici služební třídy I. b) nelze považovati za přiměřenou, jelikož místa 2. platové stupnice ve státní službě systemisována jsou pouze u zem. úřadů a ministerstev a nelze výkon služby a rozsah agendy i význam služebního místa v městě K. s počtem obyvatel 20.547 (22.331) činiti úměrným služebnímu místu u zem. a centrálních úřadů státních. Služební místa úřednická se systemisují vzhledem k jasnému znění § 5 plat. zák. podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil. Tímto ustanovením nutno se říditi u obecních (městských) úřadů vzhledem na jasné znění § 212 plat. zák., podle něhož služební požitky a právní nároky zaměstnanců obecních nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů. Neschválení jmenování Dra Leopolda D. do 2. plat. stupnice opírá se o ustanovení §§ 6 a 17 cit. zák., poněvadž systemisovaného místa ve 2. platové stupnici u měst. úřadu v K. není.«
Mor.-slez. zem. výbor ve schůzi dne 10. června 1932 odmítl odvolání obce K. a st-le z důvodů nař. usnesení okr. výboru ve Fryštátě z 24. března 1932 a na podkladě této úvahy: »Pokud se odvolání snaží dovoditi, že netvoří se povýšením nové služební místo a že zůstává jedno a totéž místo vedoucího konceptního úředníka obecního pouze ve vyšší platové stupnici a že tedy jde jen o plat a nikoliv o systemisaci, jest tento názor mylný. Město K. samo se usneslo na systemisaci místa vedoucího úředníka konceptního ve 2. platové stupnici kategorie I. b) a pak se usneslo, nevyčkavši schválení okr. výboru, ihned na jmenování (správně povýšení) Dra Leopolda D. na toto systemisované místo. Tím však dalo město samo najevo, že místo v kategorii I. b) 2. plat. stupnice ve službě městské není a že je chce vytvořiti jednak systemisaci, jednak povýšením Dra D., neboť dosavadní jeho místo bylo v I. b), 3. plat. stupnici. Systemisace služebních míst a platů s místy těmi spojených podléhá podle odst. 6 § 212 plat. zák. schválení a právem tedy okr. výbor ve Fryštátě o navržené systemisaci uvažoval, a učinil ji předmětem svého usnesení. Nebýti té okolnosti, že šlo o současné povýšení se systemisováním místa, a tedy kdyby bylo šlo jedině o povýšení Dra D. do 2. plat. stupnice kategorie 1. b), byl by býval nucen okr. úřad ve Fryštátě příslušné usnesení zastaviti jako nezákonné podle §§ 91 a 92 slez. obec. zříz., neboť za platnosti § 212 plat. zák. není možné ustanoviti zaměstnance na nesystemisované místo. Z toho vyplývá, že město samo vidělo se nuceno provésti napřed systemisaci místa, nežli provede povýšení a jest tedy nynější názor st-lů o tom, že povýšením nebylo vytvořeno nové místo ve službě městské, nesprávný.« »Systemisace sama jest pak nejen stanovení počtu míst pro jednotlivé služební obory u města K., nýbrž i ustanovením těchto míst v jednotlivých platových stupnicích podle významu služebních úkonů, jich zodpovědnosti a obtížnosti. Jest tedy systemisačním opatřením i přesun v hranicích platových i bez změny počtu vlastních míst. Podle toho i zvýšení platové stupnice u místa vedoucího konceptního úředníka města K. je opatřením systemisačním. Není sporu o tom, že systemisace sama i povyšování úředníků náleží do právní sféry autonomie obecní, avšak §em 212 plat. zák. byla stanovena hranice této autonomní volnosti, a to jednak tím, že každá systemisace podléhá schválení okr. výboru a jest tedy bez jeho schválení neúčinná a jednak tím, že vůbec každé usnesení dotýkající se platových a právních nároků obecních zaměstnanců, pokud neopírají se již o dřívější generální úpravu řádně schválenou, podléhají rovněž podle odst. 4 § 212 plat. zák. schválení okr. výboru. Konečně odst. 1 § 212 plat. zák. určena je ještě další mez autonomní volnosti obecní tím, že služební požitky a právní nároky zaměstnanců obecních nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků státních zaměstnanců stejné neb rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů a že podle § 5 odst. 1 cit. zák. lze služební místa úřednická systemisovati jen podle jejich významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil. Toto ustanovení nesmí žádné obecní ani městské zastupitelstvo svým usnesením překročiti a tato konečná hranice má platnost i pro systenrsaci i povýšení obecních úředníků. Těmito hledisky řídil se okr. výbor ve Fryštátě při úvaze o významu systemisace místa vedoucího úředníka konceptního v I. b), 2. platové stupnici při srovnání s významem a důležitostí služebních míst stejné kategorie ve službě státní. Co platí o systemisaci, platí i o povýšení samotném, pokud se neopírá o schválené již systemisované místo, neboť i tu nabyl by povýšením zaměstnanec vyšších platových a služebních práv, nežli ve státní službě.«
»Odvolání snaží se dále dovoditi, že i § 24 fin. nov. č. 77/1927 Sb. uznává potřebu právnické síly pro 10.000 obyvatelů, a že rozsah služby při 22.000 obyvatelích odůvodňuje 2. plat. stupnici. Zmíněné zákonné ustanovení stanovilo pouze povinnost ustanovení právnické konceptní síly v obecních službách, nikoli však, jak má tato právnická konceptní síla býti ustanovena, zda veřejnoprávně, či soukromoprávně — smluvně. Tím méně pak ustanovilo jejich platy, systemisaci a jiné právní nároky. Nelze také v ustanovení počtu obyvatel spatřovati nic jiného, nežli projevenou potřebu odborné síly právnické a nikoliv nějaké měřítko pro vlastní systemisaci.«
O stížnosti uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutí obsahuje dva výroky. Jednak neschvaluje v pořadu stolic správních systemisaci místa vedoucího úředníka obce K. v 2. platové stupnici plat. systému státních zaměstnanců, jednak neschvaluje »jmenování« st-le do této platové stupnice. Na odůvodnění svého stanoviska převzal žal. úřad jednak důvody 1. stolice, jednak připojil důvody vlastní. Odůvodnil tedy žal. úřad výrok uvedený na místě druhém tím, že není u měst. úřadu v K. systemisovaného místa v 2. platové stupnici, jakož i úvahou, že by i jinak propůjčením místa v 2. platové stupnici nabyl st-l vyšších práv a nároků než rovnocenný úředník státní. Opřel tudíž žal. úřad své zamítavé stanovisko o dva samostatné důvody, z nichž prvý spočívá na názoru, že jmenování úředníka obecního předpokládá platnou systemisaci místa jmenováním propůjčeného. Stížnost naproti tomu namítá, že názor ten je mylný, ježto předpisy §§ 6 a 17 plat. zák., jichž se v tom směru žal. úřad dovolal, nejsou normami, které by platily pro obor úřednického práva zaměstnanců samosprávných korporací územních. Neprávem. Nss vyslovil již v nál. Boh. A 11.374/34, že sice předpisu § 17 plat. zák. na obecní úředníky přímo použiti nelze, že však požadavek, aby v obecních službách byli úředníci dosazováni jen na místa jako úřednická v organismu obce systemisovaná, má právní oporu v předpisech upravujících samosprávu obecní. Na tomto právním názoru setrval nss i v daném případě. Není tedy předeslané stanovisko stížnosti ve shodě s platným právem a nemohlo obstáti.
Leč stížnost se mýlí i pokud v dalších svých vývodech má za to, že obec má úplnou volnost ve volbě formy povýšení a že pouhé platové nadlepšení místa již systemisovaného nelze zahrnovati pod pojem systemisace ve smyslu 6. odst. § 212 plat. zák. Není proto podle názoru stížnosti výrok žal. úřadu ve shodě se zákonem, i kdyby byl správným názor jeho, že propůjčiti úřednické místo, které není řádně systemisováno, je právně nepřípustno.
Podle § 212 odst. 6 plat. zák. vyžaduje každé usnesení korporací a ústavů, uvedených v 1. odst. cit. předpisu, a tedy i obci, jsou-li oprávněny, aby se usnášely o systemisaci služebních míst a platech s místy těmi spojených, schválení dozorčího orgánu ve smyslu 4. odst. předpisu toho. Zákon mluví jednak o systemisaci služebních míst, jednak o platech s místy těmi spojených. Má tedy na mysli nejenom usnesení obce, jimiž se provádí organisace personální služby obecní a stanoví generelně počet služebních míst podle jednotlivých oborů služby a úřednických kategorií, nýbrž i taková organisační opatření obce jako služebního pána, jimiž se služební místa již zřízená vybavují při nezměněném jich rozvrstvení na jednotlivé kategorie úřednické jinými požitkovými právy než dosud, ať vybavení to má býti podle vůle obce trvalé či jen přechodné a spojené snad jen s určitou osobou. Spadá proto pod pojem systemisace ve smyslu § 212 odst. 6 plat. zák. i takové usnesení obecního zastupitelstva, jímž se určité místo v organisaci obecní samosprávy již zřízené povyšuje z nižší platové stupnice do stupnice nejblíže vyšší a vyžaduje i tento volní projev obce ke své účinnosti schválení dozorčího orgánu. Důsledně může obec služební místo po stránce požitkové nově vytvořené propůjčiti s právním účinkem jen tehdy, byla-li tato systemisační přeměna schválena dozorčím úřadem. Že má systemisace ve smyslu § 212 odst. 6 plat. zák. i tento obsah, vysvítá z úvahy, že by při opačném názoru účel zákona zaručiti dozorčím orgánům účinnou kontrolu nad personálním hospodářstvím obce v tom směru, aby zachována byla parita mezi úřednictvem obecním a státním, snadno byl obcházen tím, že by obce neprovedly formálně systemisaci a spokojovaly by se jen personálními opatřeními, jimiž by požitkově lépe dotovaly stávající již místa úřednická.
Jak nesporno, usnesla se obec povýšiti místo vedoucího úředníka do 2. plat. stupnice a propůjčila místo toto st-li. Podle toho, co dolíčeno, bylo uvedené usnesení systemisačním aktem a mýlí se stížnost, snaží-li se prokázati, že šlo o pouhé nadlepšení místa již systemisovaného, a že proto usnesení to nevyžadovalo schválení nadřízeného úřadu.
Jak dolíčeno, nepodařilo se stížnosti vyvrátiti správnost názoru žal. úřadu, že nelze schváliti »jmenování« st-le do 2. platové stupnice, ježto u městské obce K. není místo to systemisováno, a obstojí proto nař. rozhodnutí po právu, i kdyby snad druhý z důvodů, pro který žal. úřad schválení odepřel, byl nesprávný. Nebylo proto třeba, aby se nss obíral oněmi vývody stížnosti, jež se snaží dovoditi, že propůjčením místa v 2. plat. stupnici nebyla by porušena parita s rovnocenným úředníkem státním.

Citace:

Č. 11724. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 459-463.