Č. 11652.
Samospráva obecní: 1. Poplatník je legitimován uplatňovati, že do obecního rozpočtu nebyla zařazena veřejná plnění příslušející po zákonu obci, nebo platy peněžní zakládající se na vykonatelném titulu. — 2. Rozpočet obecní, vykazující schodek, není sám o sobě neplatný.
(Nález ze dne 10. ledna 1935 č. 20042/34.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 3826/24, 10632/33.
Věc: Dr. Karel S. v T. proti zemskému výboru v Praze o obecní rozpočet města T.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Usnesením zem. výboru v Praze ze 4. března 1931 byl schválen řádný rozpočet města T. na rok 1931, jak se na něm pravoplatně usneslo městské zastupitelstvo ve schůzi dne 29. ledna 1931. Zem. výbor povolil na rok 1931 vybírání 82% obecní přirážky k dani domovní a 300% k ostatním daním podléhajícím přirážkám. Ohledně nekrytého schodku ve výši 396326 Kč vyslovil zem. výbor očekávání, že jej obec uhradí jednak zavedením dalších obecních dávek a poplatků nebo zvýšením sazeb dávek a poplatků již zavedených, jednak úsporami. Proto se městské zastupitelstvo ve schůzi dne 31. března 1931 usneslo na snížení některých položek potřeby celkem o 394150 Kč, čímž konečný schodek byl upraven na 2176 Kč, jež se mají získati úsporami.
Odvolání st-le z usnesení posléze uvedeného bylo okr. výborem v T. odmítnuto jako nepřípustné.
Další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím, při čemž se opřel o tyto důvody: »Stížnost netvrdí, že částky v rozpočtu ponechané na potřeby útulku pro rodičky, plovárny, prázdninové péče a her mládeže nestačí k úhradě nutné potřeby těchto zařízení. Není tedy stížnost v tomto bodě vůbec odůvodněna, a poněvadž usnesení měst. zastupitelstva jest v mezích zák., nemůže se úřad zabývali námitkou odvolání, že škrty v těchto bodech nejsou oprávněny. Pokud odvolání namítá, že snížením nákladů na udržování a čištění komunikací obec porušuje zákon, který jí tyto povinnosti ukládá, nutno poukázati na ustanovení § 28 odst. 1 obec. zříz., podle něhož do působnosti obce tato péče náleží jen potud, pokud může býti opatřena a provedena vlastními silami obce. Rozpočet obce na rok 1931 vykazoval značný nekrytý schodek a bylo tedy povinností obce, aby jej uvedla do rovnováhy. Učinila-li tak mimo jiné též snížením položky na komunikace, neodporuje její postup zákonu. Snížení o 75000 Kč jest v celku nepatrné vzhledem k tomu, že pro tento účel celková potřeba činila podle rozpočtu 899900 Kč (hl. 8. odd. 1). Netřeba se tedy obávati, že by obec nedostála své zákonné povinnosti při udržování komunikací. Pokud odvolání brojí proti preliminované odměně starosty ve výši 36000 Kč a disposičnímu fondu 4000 Kč, odmítá se stížnost jako opožděně podaná. Položky tyto byly usneseny měst. zastupitelstvem ve schůzi dne 29. ledna 1931, v zákonné 14denní lhůtě pak odvolání podáno nebylo. Usnesením z 31. března 1931 nebyly tyto položky vůbec změněny. Tím se mění rozhodnutí okr. výboru v T. z 19. září 1931.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss:
Na sporu jest především otázka, zdali mohlo měst. zastupitelstvo v T. snížiti potřebu na čištění a udržování obecních komunikací. Stížnost uplatňuje v tomto ohledu, že obec nebude s to, aby mohla po provedeném snížení této položky se zbývající preliminovanou částkou dostáti své povinnosti k řádnému udržování a čištění ulic.
Poplatník (volič) jest ovšem legitimován uplatniti, že do obecního rozpočtu nebyla zařazena veřejná plnění obci po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na vykonatelném titulu, neboť obec musí tak učiniti, aby rozpočet vyhovoval ve smyslu 2. odst. § 7 zák. č. 329/21 Sb. ustanovením zákonným. Nedodržení těchto ustanovení zákonných o zdělání rozpočtu a zřejmá neúplnost rozpočtu mohla by v budoucnosti způsobiti zvýšení rozpočtového schodku a tím míti nepříznivý vliv na rozsah povinností poplatníků (voličů) oproti obci (viz Boh. A 10632/33). Nejde-li však o pevné platy, k nimž obec jest podle zák. povinna a jichž výše jest při zdělání rozpočtu již přesně známa, nýbrž o veřejná plnění, obci po zákonu příslušející, jichž výše se teprve podle zvláštních okolností dotčeného správního roku musí zjistiti, jest věcí obecního zastupitelstva, aby při zdělání rozpočtu podle zásady pravděpodobnosti vypočetlo onu částku, které asi v dotyčném rozpočtu obce bude zapotřebí k uhrazení nákladů vzešlých z plnění takovéto zákonné povinnosti. Má-li pak poplatník (volič) pochybnosti o tom, zda částka obcí k tomuto účelu určená stačí k úhradě nákladů s plněním této povinnosti vzešlých, musí uvésti konkrétní okolnosti, z nichž je možno posouditi jednak rozsah zákonné povinnosti obce, jednak výši nákladů, kterých plnění této povinnosti v dotyčném roce podle jeho názoru bude vyžadovati.
St-l však ani ve svém odvolání k žal. úřadu, ani ve své stížnosti k nss-u vůbec neudává blíže skutečností, z nichž by bylo možno posouditi zmíněné předpoklady, pro spornou otázku významné, nýbrž obmezuje se na všeobecnou výtku, že obec se sníženými položkami nevystačí, a poukazuje pouze k referátu důchodkového úřadu, že snížení se neopírá o zkušenosti posledních roků, nýbrž má svůj důvod ve snaze snížiti výdajové položky. Za tohoto stavu věci nebyl žal. úřad povinen konati šetření o tom, stačí-li snížené položky k plnění zákonné povinnosti obce a jest proto bezdůvodná výtka stížnosti v tomto ohledu učiněná.
Pak není podstatnou vadou řízení ani, že žal. úřad, jak stížnost vytýká, uvádí ve svém rozhodnutí jen celkovou cifru potřebnou na udržování a čištění obecních komunikací a porovnává ji s celkovými škrty, ani že žal. úřad udává snížení částkou 75000 Kč místo 98000 Kč, neboť i kdyby žal. úřad v tomto ohledu byl pochybil, nelze — když stížnost sama neuvádí, které okolnosti měly býti při zjišťování skutečné potřeby rozhodnými — shledati, že by žal. úřad byl spornou věc posoudil na základě nesprávného skutkového stavu.
Jest tudíž stížnost, pokud směřuje proti snížení položky na udržování a čištění obecních komunikací, bezdůvodnou.
Rovněž bezdůvodnou shledal nss stížnost, pokud se obrací proti položce týkající se funkční odměny starosty v částce 36000 Kč a disposičního fondu ve výši 4000 Kč. Stížnost zastává názor, že usnesení měst. zastupitelstva z 29. ledna 1931 nemohlo vůbec nabýti právní moci, poněvadž rozpočet tehdy usnesený vykazoval schodek, a poukazuje v tomto ohledu na analogii předpisu § 10 zák. č. 329/21 Sb.
Jest pravda, že rozpočet podle své podstaty předpokládá a řádné hospodaření v obci vyžaduje, aby veškerá vydání byla kryta a aby tak získána byla rovnováha v rozpočtovém roce. Za nynější doby, kdy výše obecních přirážek je zákonem omezena a kdy obec musí do rozpočtu zařaditi veškeré položky založené na zákonné povinnosti neb na vykonatelném titulu (odst. 2 § 7 zák. č. 329/21 Sb.), není ovšem možno této náležitosti obecního rozpočtu vždy vyhověti. Tím pak, že rozpočet skutečně končí neuhrazeným schodkem, nestává se zmatečným, nýbrž jest věcí poplatníků (voličů), aby opravným prostředkem obraceli se proti rozpočtům končícím neuhrazeným schodkem z důvodu, že jsou tam obsaženy položky, k jichž úhradě obec není povinna, resp. jichž zařazení do rozpočtu není vzhledem k finanční situaci obce účelno. Takovýto rozpočet může býti také předmětem zavedení řízení ve smyslu odst. 3 § 7 cit. zák. za účelem doplnění neb opravy rozpočtu. Není tedy rozpočet vykazující schodek sám o sobě neplatným.
Pokud st-l poukazuje na ustanovení § 10 cit. zák., jest dodati, že ani podle tohoto ustanovení není usnesení obecního zastupitelstva o dodatečném vydání bez současného zabezpečení úhrady absolutně zmatečno, nýbrž nesmí jen býti proveděno (viz Boh. A 3826/24).
In eventum uplatňuje stížnost, že nelze upříti poplatníku neb voliči právo, aby si stěžoval proti změně výdajových položek námitkou, že není v zájmu obce, aby tyto položky byly změněny, kdežto jiné zůstaly nezměněny. Zájem poplatníků jest porušen tím, že obec svou zákonnou povinnost, řádně udržovati a čistiti ulice, špatně plní a na druhé straně stanoví funkční plat starosty v takové výši, ku které není povinna.
Bylo nejdříve konstatovati, že usnesení měst. zastupitelstva z 31. března 1931 mělo za předmět pouze změnu jednotlivých rozpočtových položek, tedy změnu obecního rozpočtu ve smyslu odst. 3 § 7 cit. zák., nikoliv nové usnášení o rozpočtu vůbec. Za tohoto stavu věci bylo právo odvolací poplatníka (voliče) ve smyslu odst. 5 § 6 cit. zák. omezeno jen na tento dodatek, neboť vyloučení položek obsažených v původním rozpočtu z důvodu, že jich zařazení do rozpočtu resp. jich zařazení v určité výši je vzhledem k finanční situaci obce neúčelné, mohl se, jak již shora uvedeno, poplatník (volič) domáhati opravným prostředkem proti tomuto rozpočtu. Jestliže tedy žal. úřad zamítl pro opoždění námitky proti preliminování odměny starosty a disposičního fondu, tedy položek, jež nebyly předmětem dodatečného usnášení obecního zastupitelstva, nelze postup ten shledati nezákonným. Jest tudíž i tato námitka stížnosti bezdůvodná.