Č. 11842.

Stavební právo (Praha): I. Dosavadní stavebně-právní situace nejsou překážkou úprav přehledného plánu regulačního a zastavovacího. — II. Plán tento působí zásadně jen do budoucnosti. — III. Zamítaje námitky podané proti přehlednému plánu, je úřad povinen, rozhodnutí svoje náležitě odůvodniti.
(Nález ze dne 10. dubna 1935 č. 14404/35.)
Prejudikatura: ad III. srov. Boh. A 8507/30.
Věc: Antonín B. a Dr. Stanislav Š. a spol. v P. (adv. Dr. Antonín Švehla z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací o přehledný plán regulační a zastavovací pro H. a okolí. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly zamítnuty námitky, jimiž dnešní st-lé proti vyloženému přehlednému zastavovacímu a regulačnímu plánu pro část H. jižně od státní dráhy s přilehlým územím D. brojili v té části, pokud jejich pozemky č. kat. . . ., resp. č. kat. . . . v H., ležící vesměs při březích potoka B., byly prohlášeny za nezastavitelné, a plán ten v této disposici potvrzen tak, jak se na něm usnesla státní regulační komise.
Prozkoumav námitky obou stížností do rozhodnutí toho podaných, musil nss především stížnosti ty uznati za bezdůvodné, pokud chtějí viděti právní překážku stanovení nezastavitelnosti předmětných pozemku v tom, že pozemky tyto z části již jsou na základě udělených stav. povolení fakticky zastavěny, z části pak parcelačním povolením rozděleny na místa stavební. Neboť přehledný plán zastavovací a upravovači podle zák. č. 88/20 Sb. stejně jako již plán polohy podle platných stav. řádů nejsou ve své upravovači funkci omezeny na území ještě nezastavěné a neparcelované. Úkolem přehledného plánu jest zaručiti jednotný stavební rozvoj Prahy a okolí ze základu. Úkolu tohoto bude však za okolností možno dosíci jen novou regulací území již zastavěných nebo upravených. V dosavadních stavebně-právních situacích nelze viděti právní překážku, jež by stála v cestě úpravám plánu přehledného. S druhé strany ovšem úpravy plánu přehledného nemají za následek, že by stavby již zřízené musily býti odstraněny, neboť plán přehledný působí v zásadě jen do budoucnosti. Zdali předchozí povolené parcelace bude po potvrzení přehledného plánu možno ve skutek uvésti, není předmětem dnešního sporu.
Ostatní výtky stížností obracejí se v podstatě proti tomu, že námitky st-lů proti sporné úpravě (stanovení nezastavitelnosti určitých pozemků) byly zamítnuty pouhým poukazem na zájmy hygienické a estetické, pokud se týče na svažitost určitých pozemků, a dále že k bližšímu odůvodnění bylo odkázáno na důvodovou zprávu k vyloženému přehlednému plánu.
V těchto bodech musil nss dáti stížnostem plně za pravdu. Pokud se týče odkazu na důvodovou zprávu, stačí poukázati na nál. Boh. A 8507/30, jehož se také stížnost sama dovolává a v němž bylo vysloveno, že povinnosti, námitky podané proti plánu náležitou formou vyříditi, nemohou se orgány rozhodovací v zásadě zhostiti tím způsobem, že odkáží na důvodovou zprávu, kterou regulační komise svůj projekt plánu doprovodila.
Pokud jde o výtku nedostatečného odůvodnění, obsahuje nař. rozhodnutí skutečně jen závěry, nikoli však premisy, z nichž úřad k těmto závěrům dospěl. Za takovouto dostatečnou premisu nelze uznati poukaz na to, že potok B. má podle regulačních proposic zůstati ve svém dnešním přirozeném klikatém toku. Bylo by tomu tak jedině tenkráte, kdyby bylo samozřejmé, že každé zastavění okolí klikatého toku až k jeho břehům — tedy na př. i jednostranné, skupinové, vilové a pod. — nutně má za následek závady hygienické nebo estetické. Nic takového však s apodiktickou jistotou a s všeobecnou platností tvrditi nelze. Bylo by proto bývalo třeba, aby nař. rozhodnutí uvedlo určité důvody, jež právě na tomto místě jakémukoli zastavění brání.
Než i tam, kde úřady plán přehledný vytvářející mluví o svažitosti pozemků, zjišťuje se toliko procento svahu, a to jen u některých částí pozemků, aniž však je přesvědčivě dovozeno, že tento svah nedopouští vůbec a za žádných podmínek zastavění těchto pozemků.
Nss, povolaný v podstatě ke zkoumání otázek právních, není sice povolán přezkoumávati odborné úsudky o tom, čeho veřejné zájmy, jimž přehledný plán má sloužiti, vyžadují a čeho nedopouštějí. Jsou to pak však hlavně tyto úsudky, na nichž tvorba plánu přehledného spočívá. Leč úsudky tyto přece jen neunikají kognici nss-u úplně, neboť, maje v mezích stížnosti zkoumati zákonitost správního rozhodnutí, je nss povinen se přesvědčiti, že odborné úsudky, jež mají ponejvíce povahu úsudků hodnotných, spočívají na potřebných zjištěních skutkových a že úřady na sdělání plánu zúčastněné při svém hodnocení nevybočily z mezí soudného myšlení. Proto musí rozhodnutí o námitkách účastníků býti odůvodněno takovým způsobem, aby bylo možno poznati, zda úřad dospěl cestou logickou k závěrům, na nichž rozhodnutí své založil. Ježto pak strany mají právo brániti se proti úřednímu rozhodnutí i v tomto směru, musí odůvodnění rozhodnutí toho býti tak úplné — a také ovšem skutečnosti k odůvodnění použité musí býti procesně tak nezávadně zjištěny —, aby se důvodnost jeho již z rozhodnutí samého dala posouditi.
Tomuto požadavku ovšem nař. rozhodnutí, obsahujíc, jak již dovoděno, pouze závěry bez potřebných premis, nevyhovuje, a bylo je proto zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 11842. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 761-763.