Č. 11831.

Obecní volby: * Skutečnost, že úřad uznal určitý postup za vadu řízení volebního, zamítl však námitky jen z důvodu, že v námitkách nebyla uplatněna možnost vlivu na výsledek volby, nevadí nss-u, aby zkoumal, zda postup ten skutečně vadu řízení zakládá.
(Nález ze dne 5. dubna 1935 č. 14063/35.)
Věc: Ladislav St. a spol. v P. proti zemskému úřadu v Bratislavě o volbu obecní rady.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Dne 17. října 1932 konala se v P. volba obecní rady. Při této volbě uplatnila skupina volebních stran č. 2, 6, 9, 10 a 11 nárok na úřad II. starostova náměstka a byl tento nárok volební komisí uznán. Volební komise dala pak provésti volbu starosty a po jejím vykonání volbu I. a II. náměstka. Proti těmto volbám podali st-lé námitky, v nichž vytýkali mimo jiné jako vadu volebního řízení, že byl-li při volbě obecní rady uplatněn a uznán nárok skupiny volebních stran na úřad II. starostova náměstka, neměl býti volen nejdříve starosta a I. náměstek, nýbrž nejdříve II. starostův náměstek a teprve potom druzí uvedení činovníci.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad tuto část námitek a to v podstatě proto, že — ač porušen byl předpis § 62 ob. řádu vol. o pořadí, v němž se měla volba starosty a jeho náměstků předsevzíti — přec vada ta zůstala bez vlivu na výsledek volby.
Stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uplatňují v podstatě, že uznal-li žal. úřad vytýkaný postup při volbě za vadu volebního řízení, měl provedené volby zrušiti, aniž se mu bylo zabývati otázkou, zda byla tu nějaká možnost vlivu na výsledek volby, poněvadž uplatněná vada jest důvodem pro zrušení volby bez ohledu, mohla-li míti vliv na výsledek volby. Ostatně uznal žal. úřad neprávem, že podané námitky nekonkretisovaly dostatečně výtku, že vadný postup mohl míti vliv na výsledek volby.
O stížnostech uvážil nss:
V § 56 řádu volení v obcích jest stanoveno, že zjistí-li úřad rozhodující o námitkách do volby obecního zastupitelstva takové vady volebního řízení, které mohou míti vliv na výsledek volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou jeho část. O tomto ustanovení dovodil nss v četných svých nálezech, tak i zejména v nál. Boh. A 11178/34, že obsahuje zásadu platnou i pro opravné řízení proti volbě obecní rady, a vyvodil pak z ní v cit. nál., že ani v námitkovém řízení proti volbě obecní rady nemůže žádný poklesek proti formám volebního řízení býti již sám o sobě důvodem pro zrušení volby, nýbrž že kterákoli vada, jež se v řízení volebním sběhla, může býti důvodem pro zrušení volby jen za předpokladu, že mohla míti vliv na výsledek volby.
K možnosti vlivu na výsledek volby jako důvodu, jenž může přivoditi zrušení volby, lze však přihlížeti jen tenkráte, jestliže postup, mohoucí působiti na výsledek volby, je skutečně vadou volebního řízení, to jest pokleskem proti formálním předpisům volební řízení upravujícím, kdežto v případech, kde určitá vytýkaná skutečnost vadou volebního řízení vůbec není, odpadá jakákoliv úvaha o možnosti vlivu na výsledek volby.
Z tohoto důvodu bylo nss-u, dříve než by obrátil zřetel k otázce, zda podané námitky konkretisovaly dostatečně výtku, že postup volební komise při volbě starosty a obou jeho náměstků mohl míti vliv na výsledek volby, uvažovati nejprve, zda vytýkaným postupem volební komise byly vůbec porušeny předpisy řádu volení v obcích, třebas i žal. úřad sám pokládal postup ten za vadu volebního řízení.
Předpisy o volbě starosty a jeho náměstků jsou uloženy v ustanoveních §§ 60—62 řádu volení v obcích. Z nich stanoví 3. odst. § 60, že nejdříve se volí obecní starosta, pak první a potom druhý náměstek. K tomu jest stanoveno v 2. odst. § 62, že v obcích, ve kterých byla provedena volba obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení, provede se volba starosty a náměstků takto: Prohlásí-li před volbou obecního starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva, že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové zastupitelstva volí pak obecního starostu a prvního náměstka nadpoloviční většinou. Přihlížeje ke slůvku »pak« v posléze uvedeném předpise, vyslovil nss v nál. ze 14. dubna 1920 č. 2956 právní názor, že jde-li o volbu starosty za podmínek § 62 řádu volení v obcích, jest nutno, aby napřed bylo toto právo vykonáno skupinou, které na její žádost bylo přiznáno právo voliti druhého náměstka.
Tento právní názor podrobil však nss svému přezkoumání v zasedání odborného plena Boh. A CCCCXXXIX/33, načež opíraje se o usnesení tohoto plena opustil zmíněný názor v nál. Boh. A 10539/33, kde vyslovil, že při volbě obecního starosty a náměstků podle § 62 řádu volení v obcích jest zachovati časové pořadí, stanovené v § 60 cit. zák., t. j. dlužno voliti nejdříve starostu, pak prvního a potom druhého náměstka. Na tomto právním názoru trvá nss i v tomto sporu.
Podle toho nebylo ani v dnešním případě vadou volebního řízení, že skupina, která uplatnila nárok na úřad druhého náměstka, provedla jeho volbu až po volbě obecního starosty a prvého náměstka, naopak byl postup ten v souladu s předpisy řádu volení v obcích. Nezrušil-li proto žal. úřad provedenou volbu k námitkám, jež postup ten za vadný pokládaly, nýbrž námitky jako bezdůvodné zamítl, nemůže míti stížnost úspěchu, byť i žal. úřad sám zmíněný postup za vadu volebního řízení pokládal a námitky zamítl jen proto, že je neshledal dostatečně konkretisovanými, aby mohl posouditi možnost vlivu oné vady na výsledek volby.

Citace:

č. 11831. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 737-739.