Č. 11952.

Obecní poplatky: Všeobecné vodné jest obec oprávněna požadovati od majitele reality jenom tehdy, jestliže mu poskytuje efektivně možnost bráti vodu z obecního vodovodu buďsi tím, že položivši obecní potrubí v ulici, kde realita leží, dává mu na vůli, aby soukromou přípojkou svou realitu k obecnímu vodovodu připojil, neb aspoň tím, že zřídí všeobecně přístupný veřejný výtok (stojan, kašnu) v takové vzdálenosti, že lze ještě podle místních poměrů slušným způsobem obyvatelům reality imputovati, aby k němu pro vodu chodili.
(Nález ze dne 31. května 1935 č. 12761/35.)
Prejudikatura: Boh. A 4669/25.
Věc: Město K. proti okresnímu úřadu v Kežmaroku o vodné.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Dru Adolfu T., majiteli sanatoria v M., předepsáno bylo platebním výměrem starosty města K. všeobecné vodné. Odvolání, v němž strana popírala povinnost platiti tuto dávku, poněvadž osada M. vůbec nemá možnosti vodovodu tak, jak byl zřízen, užívati, a straně bylo připojení sanatoria na vodovod, jí žádané, výslovně odepřeno, měst. zastupitelstvo v K. zamítlo. Dalšímu odvolání žal. úřad vyhověl v podstatě z důvodu, že v osadě M. není pouličního potrubí, které by připouštělo zřízení domovních přípojek, a není tam ani veřejných výtoků obecně přístupných.
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 2 prav. o vybírání vodného v městě K. vybírá se vodné a) jako vodné všeobecné, které třeba platit za možnost brát vodu z veřejného vodovodu, b) jako vodné zvláštní, které se platí za vodu k jakémukoliv účelu skutečně spotřebovanou. V daném případě jedná se o vodné všeobecné ve smyslu § 2 lit. a) prav.
Obecní fin. nov. č. 329/1921 Sb. dovoluje zavésti »vodné« jako poplatek, t. j. tedy principielně jako náhradu za užívání zařízení obcí v zájmu veřejném zřízeného a udržovaného. Nss již v nál. Boh. A 4669/25 dovodil, že není tímto ustanovením vyloučeno postihnouti vodným nejen skutečný odběr vody, nýbrž již pouhou výhodu, kterou obec jednotlivci poskytuje tím, že zřídivši vodovod dává mu možnost, aby tohoto obecního zařízení používal. Ježto však ob. fin. novela vodné uvádí jako poplatek, plyne z toho důsledek, že vodné je myšleno nikoli jako všeobecný příspěvek — třebas i účelově vymezený — k nákladům správy obecní podle principu daňového, nýbrž jako ekvivalent za určité konkrétní výhody, které obec jednotlivci poskytuje. Z této povahy vodného podává se důsledek, že povinnost platiti vodné je podmíněna tím, že obec dává majiteli reality k disposici své vodovodní zařízení k užívání, takže záleží jedině na něm, zdali chce vodu z obecního vodovodu odebírati čili nic. Nemůže tedy obec všeobecné vodné požadovati, když buď právními předpisy dotyčnému majiteli zabránila, aby mohl obecní vodovod užívati, nebo když mu nedala faktickou možnost, aby mohl bráti vodu z veřejného vodovodu. Možnost užívati veřejného vodovodu obec může poskytnouti jednak tím, že dovoluje, aby majitelé realit v obci své reality soukromými přípojkami připojili k potrubí obecnímu, jednak tím, že zřídí obecně přístupné veřejné výtoky (kašny, stojany), z nichž obyvatelstvo má možnost vodu čerpati.
Byly-li v obci zřízeny obecně přístupné veřejné výtoky, mají faktickou možnost užívati obecního vodovodu všichni ti, jichž nemovitosti jsou položeny tak, že vzhledem k vzdálenosti veřejného výtoku a vzhledem k místním poměrům lze od nich slušným způsobem žádati, aby svou potřebu vody kryli z veřejné kašny nebo stojanu. Povoluje-li obec, aby si majitelé realit zavedli vodu přímo na své nemovitosti, pak bude možno požadovati všeobecné vodné jenom z těch realit v obci, které ležíce při komunikacích s položeným obecním vodovodním potrubím mohou k němu přímo býti připojeny soukromou přípojkou, ovšem pak bez rozdílu, zda majitel takové reality možnosti obcí mu poskytnuté použije či nepoužije, třebas jí i z důvodů ležících v jeho osobě použíti ani nemohl, — nikoli však z realit, kterým obec — nepoloživši potrubí v té které ulici — takového přímého připojeni neumožnila.
Žal. úřad zjišťuje, že pro obyvatele osady M. a tím i pro zúčastněnou stranu možnosti bráti vodu z obecního vodovodu města K. není, poněvadž v osadě M. není pouličního potrubí, zřízení domovních přípojek není možno, v osadě není ani uličních stojanů ani studní, a vodovodní síť je tak vybudována, že obyvatelé osady M. mohli by bráti vodu z obecního vodovodu jen tehdy, kdyby se provedly různé technické práce, jako adaptace vodní komory, výstavba vodojemu a zřízení potrubí po veřejných cestách osady. Ze spisů není patrno, odkud žal. úřad své zjištění čerpal. Naproti tomu obec ve své stížnosti namítá, že vodovodní potrubí prochází osadou M. a že jsou tam zřízeny volné výtoky a uliční stojany.
Za tohoto stavu nemá skutková podstata nař. rozhodnutí dostatečné opory, zjištěné řádně za účasti stran, a bylo proto nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss zrušiti.

Citace:

Č. 11952. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, číslo/sešit 1, s. 1066-1067.