Č. 11889.
Pozemková reforma. — Řízení před nss-em: Jest strana, domáhající se přídělu pozemků přidělených obci, legitimována ke stížnosti na nss do rozhodnutí zem. úřadu, kterým bylo postupem instancí zrušeno usnesení obecního zastupitelstva, jímž se obec přidělených pozemků vzdává a navrhuje jich příděl oné straně?
(Nález ze dne 3. května 1935 č. 15317/35.)
Věc: Josef V. ve St. (adv. Dr. Arn. Harbich z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě (za zúč. strany Viléma K. a spol. ve St. adv. Dr. Jan Bazovský z Bratislavy) o odstoupení obecních pozemků bez náhrady.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: V přídělovém řízení byla v r. 1927 ze zabraných nemovitostí velkostatku L. K. ve St. této obci přidělena řada pozemků. Ve schůzi dne 29. února 1928 usneslo se obecní zastupitelstvo ve St., že tyto pozemky prodá Josefu V., tehdejšímu obecnímu starostovi. Podle spisů (protokol o schůzi obecního zastupitelstva dne 15. září 1928) byly pozemky také skutečně ihned postoupeny V., který jich od té doby užívá a veškerá břemena na nich váznoucí snáší. Schválení tohoto prodeje bylo však v instančním pořadu rozhodnutím zem. výboru v Bratislavě ze 3. prosince 1930 odepřeno v podstatě proto, že není dosud proveden pozemnoknižní převod nemovitostí, o něž jde, na obec, následkem čehož obec není vlastníkem těchto nemovitostí, nemůže je zcizovat a proto ani usnesení jejího obecního zastupitelstva nemůže být předmětem schválení dohlédacího úřadu.
Na to usneslo se obecní zastupitelstvo ve St. ve schůzi dne 26. února 1931, aby byl požádán stpú, aby zmíněné pozemky přidělil Josefu V. a nikoli obci, pro kterou nemají hospodářského významu. V dalším usnesení ze 16. června 1931, učiněném k příkazu okr. úřadu v Bratislavě, byly veškeré dotyčné pozemky uvedeny s označením pare. čísel a výměry. Odvolání, které podali proti usnesení z 26. února 1931 Vilém K. a spol., bylo výměrem okr. úřadu v Bratislavě z 24. června 1931 zamítnuto, nař. rozhodnutím však zem. úřad tento výměr změnil a obě usnesení z 26. února a 16. června 1931 zrušil. V důvodech uvádí zem. úřad v podstatě, že jde o bezplatné zřeknutí se pozemků, jež obci sice nejsou pozemnoknižně připsány, jsou však v jejím držení a representují pro ni hmotnou hodnotu; bezplatné postoupení těchto pozemků příčí se zájmům obce a je nezákonné; toto stanovisko zaujalo i nynější zastupitelstvo obce St., usnesši se ve schůzi dne 26. ledna 1932, že pozemky nemají být jednotlivci odstoupeny, nýbrž v držbě a vlastnictví obce podrženy.
Maje rozhodovati o stížnosti Josefem V. na rozhodnutí toto podané, musel nss nejprve uvážiti, je-li st-l k stížnosti té legitimován.
Usnesení obecního zastupitelstva v podstatě znamená, že obec se chce vzdáti přídělu, kterého se jí dostalo od stpú-u, a požádati tento úřad, aby pozemky obci přidělenými disponoval jinak a to ve prospěch st-le. Takovéto usnesení samo o sobě zajisté není způsobilé založiti pro st-le nějaká subj. práva, která by mohla být porušena tím, že žal. úřad usnesení zrušil. Neboť ani ze vzdání se přídělu a podání uvedené žádosti neplynul by pro st-le nějaký právní nárok, zejména snad na to, aby stpú dotyčné nemovitosti jemu přidělil.
Přes to musel nss uvážiti, zda usnesení obecního zastupitelstva se nestalo za zvláštních konkrétních skutkových poměrů, z nichž by šlo najevo, že obec jednala jako kompaciscent st-lův v úmyslu, aby splnila závazek vůči němu převzatý, a že st-l byl v subj. právní situaci, která by mu dávala legitimaci, aby se bránil proti zrušení onoho usnesení. A tu shledal nss, že v zásadě tomu tak bylo. Jak ze spisů vidno, přenechala obec přidělené jí nemovitosti již dnem 28. února 1928 počínajíc Josefu V., který se uvázal v jich držení, jimi disponoval, a jak stížnost uvádí, i splátky na přídělovou cenu konal. Usnesení z 26. února 1931 směřovalo k tomu, aby tento za souhlasu obou stran trvající faktický stav mohl být přeměněn v řádný stav právní. Žal. úřad ve svém rozhodnuti vyslovil, že postoupení nemovitostí obci přidělených jednotlivci se příčí zák., a tímto výrokem se přímo dotkl i poměru, který mezi obci a Josefem V. fakticky již od 28. února 1928 existoval, a který mohl býti založen a trvati jen za souhlasu obou zúčastněných stran. Poměr takto utvářený pokládá nss za subj. právní situaci, která i Josefu V. dává legitimaci k tomu, aby se bránil proti zásahu správního úřadu namířenému formálně vůči aktům druhého kompaciscenta, spočívajícím na uznání právní situace V.-ovy a majícím za účel jen její transformaci v řádný právní stav, postihujícímu však svými účinky i jeho.
Opětovně bylo tu zdůrazněno, že předpokladem právní situace st-lovy je trvání poměru, který byl založen souhlasně vůlí st-le a obce St. a který také jen se souhlasem těchto kompaciscentů lze udržovati. Leč na straně obce tento souhlas odpadl, když — jak nař. rozhodnutí konstatuje — obecní zastupitelstvo ve St. se dne 26. ledna 1932 usneslo, aby pozemky, o něž jde, nebyly odstupovány jednotlivci, nýbrž zachovány v držbě a vlastnictví obce. Správnost tohoto zjištění stížnost nepopírá. Zmíněným usnesením podlomen byl základ právní situace st-lovy, jak byla svrchu vyložena, a tím padl i jediný důvod, o který mohl st—l opírati svou legitimaci ke stížnosti. Proto jeví se stížnost nepřípustnou a bylo ji odmítnouti.
Citace:
Č. 11889. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 907-909.