Č. 11757.

Živnostenské právo: Udělil-li živn. úřad družstvu podle zák. z r. 1873 živn. oprávnění v rozsahu přesahujícím statutární oprávnení družstva, může vyšší stolice udělené živn. oprávnění zrušiti podle § 146 odst. 4 živn. ř.
(Nález ze dne 26. února 1935 č. 20.458/33.)
Věc: Západočeské konsumní družstvo, zaps. spol. s r. o. v P. proti ministerstvu obchodu o zrušení živnostenského oprávnění.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 15. července 1920 vzala osp v Plzni na vědomí opověď stěžujícího si družstva, že bude provozovati živnost pekařskou po továrnicku se stanovištěm v P. a vydala mu příslušný živn. list. Rovněž vzala na vědomí oznámení družstva, že za náměstka v této živnosti jest ustanoven Josef B. Dále vzala jmenovaná osp výměrem z 21. července 1921 na vědomí oznámení družstva, že zřídilo v B. vedlejší závod a že za dílovedoucího tohoto závodu ustanovilo Karla V. Výměrem z 27. února 1922 vzala táž osp na vědomí oznámení družstva, že místo Josefa B. ustanovilo dílovedoucím uvedené živnosti Josefa V.
Zem. úřad v Praze výměrem z 21. března 1933 zakročil na základě § 146 odst. 4 živn. ř. z moci úřední a zrušil shora uvedené výměry osp-é pro nezákonnost z těchto důvodů: Západočeské konsumní družstvo v P. jako spolek ve smyslu § 3 odst. 2 živn. ř. bylo by podle tohoto zákonného ustanovení způsobilým provozovati živnost pekařskou toliko v tom případě, bylo-li by podle svých stanov k tomu povoláno, t. j. jestliže by ve stanovách bylo výslovně takové ustanovení, nebo jestliže by z obsahu stanov jinak bylo zřejmo, že družstvo smí vyvíjeti činnost, jež v sobě soustřeďuje znaky živn. podnikání. V daném případě tomu tak není. Podle § 1 stanov družstevních jest předmětem podniku družstva obstarávání potravin, oděvu, domácích potřeb a zboží všeho druhu buď koupí, výrobou nebo zpracováním a prodáváním téhož členům proti hotovému zaplacení, jakož i podporování spořivosti členů přijímáním a zúrokováním úspor. Prodávání zboží nečlenům jest pak úplně vyloučeno. Je tedy stanovami omezena činnost družstva pouze na členy a nemůže býti, jelikož se pohybuje v rámci uzavřeného hospodářského celku, vůbec předmětem živn. podnikání ve smyslu živn. řádu. Byl tedy vydán živn. list, pokud se týče bylo vzato na vědomí oznámení o ustanovení dílovedoucího a o zřízení vedlejšího závodu spolku, který ve smyslu § 3 odst. 2 živn. ř. nemá právní způsobilosti provozovati uvedenou živnost, a bylo proto z tohoto důvodu zakročeno z moci úřední.
Odvolání, které st-lka proti tomuto rozhodnutí podala, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z důvodů uvedených v rozhodnutí zem. úřadu a dále proto, poněvadž podle stanov družstva (§ 1 odst. 2) je veškerá činnost družstva omezena na členy družstva a není proto dána právní způsobilost k provozování živnosti pekařské, tedy k činnosti nikterak neomezené.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Pokud věci samé se týče, je předpokladem pro zákrok vyšší stolice živn. úřadů podle § 146 odst. 4 živn. ř. pouze to, že rozhodnutí stolice nižší, proti němuž zákrok směřuje, trpí nedostatkem nějaké zákonné náležitosti. Předpoklad ten je splněn i tehdy, když právnické osobě uděleno bylo proti předpisu § 3 odst. 2 živn. řádu od stolice nižší živn. oprávnění v rozsahu překročujícím její statutární způsobilost k nabytí živn. oprávnění. Dodržení cit. předpisu, podle něhož spolky smějí provozovati živnost jen potud, pokud podle svých stanov jsou k tomu povolány, není dáno nikterak do vůle stran, ježto jde o předpis iuris cogentis, který za všech okolností má býti zachován, a který, když se tak nestalo, opravňuje úřad vyšší stolice k zákroku podle § 146 odst. 4 živn. řádu.
Okolnost, že úřad se nezabýval otázkou, zda družstvo je podle svých stanov vůbec oprávněno provozovati pekařství, není žádnou vadou, neboť na sporu byla pouze otázka, zda družstvo má způsobilost provozovati pekařství s prodejem zboží nečlenům, a s touto otázkou úřad se vypořádal.
Bezdůvodná je také výtka, že na stěžující si družstvo nevztahuje se předpis § 3 odst. 2 živn. řádu, neboť »spolky« ve smyslu tohoto ustar novení rozuměti jest vůbec veškerá sdružení, jimž přísluší právnická osobnost odlišná od jednotlivých osob toto sdružení tvořících, a spadají sem tedy i konsumní družstva ustavená na základě zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., jenž v § 1 výslovně nazývá společenstva podle tohoto zák. ustavená »spolky«.

Citace:

Č. 11757. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 552-554.