Č. 11826.

Obecní volby: * Straně, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného člena obecního zastupitelstva kandidovala, nepříslušel před účinností zák. č. 122/33 Sb. nárok domáhati se prohlášení, že členství zvoleného v obecním zastupitelstvu zaniklo z důvodu, že člen, o něhož jde, ze strany vystoupil nebo byl z ní vyloučen.
(Nález ze dne 5. dubna 1935 č. 11331/35.)
Prejudikatura: Boh. A 8018/29.
Věc: Krajské vedení německé křesťansko-sociální strany lidové pro severní Moravu a Slezsko v B. a Karel T. v K. proti ministerstvu vnitra o legitimaci k uplatnění nároku na prohlášení zániku členství v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Stížnost Krajského vedení německé křesťansko-sociální strany lidové pro severní Mor. a Slez. v B. se zamítá pro bezdůvodnost. Ke stížnosti Karla T. zrušuje se nař. rozhodnutí pro vadnost řízení.
Důvody: Rozhodnutím ze 16. prosince 1930 vyslovil zem. úřad v Brně podle ustanovení § 10 posl. odst. řádu volení v obcích, že Dr. Quido W. pozbyl mandátu v měst. zastupitelstvu, radě a komisích v O., poněvadž byl vyloučen ze strany »Deutsche christlichsoziale Volkspartei«, na jejíž jméno zněla volební skupina, která jej při posledních volbách do městského zastupitelstva kandidovala.
K odvolání Dra Quido W. zrušilo min. vnitra nař. rozhodnutím uvedené rozhodnutí zem. úřadu, poněvadž domáhati se výroku o zbavení členství v obecním zastupitelstvu z důvodu vyloučení ze strany po rozumu § 10 vol. řádu do obcí může toliko osoba, která zákonem jest povolána k zastupování volební skupiny, tudíž jen její zmocněnec, po případě jeho náhradník, a v daném případě návrh na zbavení členství nepodal zmocněnec volební skupiny, která Dra W. kandidovala (prof. Karel T.), ani jeho náměstek, nýbrž krajské vedení strany »Deutsche christlichsoziale Volkspartei«. Jestliže tedy zem. úřad zbavil Dra W. členství v měst. zastupitelstvu na návrh osoby, která k jeho podání po zákonu nebyla povolána, místo aby takový návrh odmítl, octl se v rozporu se zákonem.
Do tohoto rozhodnutí jest podána stížnost jednak Krajským vedením německé křesť.-soc. strany lidové pro severní Mor. a Slez. v B., jednak i Karlem T. jako zmocněncem volební skupiny uvedené strany. Nss uvážil o těchto stížnostech:
Předem budiž poznamenáno, že pokud se úvahy nss-u opírají o řád volení v obcích, bylo vycházeti z onoho jeho obsahu, jaký tu byl v době před účinností zák. č. 122/33 Sb. Dále jest uvésti, že nss musil ponechati stranou otázku, nepřísluší-li snad dohlédacímu úřadu právo vysloviti zánik členství v obecním zastupitelstvu podle § 10 řádu volení z moci úřední, neboť předmětem sporu jest jen otázka, kdo se může výroku, jímž se členství v obecním zastupitelstvu prohlašuje za zaniklé, domáhati jako stihatelného nároku. V těchto mezích vycházel nss z těchto úvah:
Podle ustanovení § 10 odst. 5 č. 4 řádu volení v obcích pozbývá se členství v obecním zastupitelstvu, radě a komisích vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla skupina, která zvoleného kandidovala. Ustanovení toto rozlišuje mezi volební skupinou, která zvoleného kandidovala, a mezi stranou, na jejíž jméno volební skupina zněla. Zánik členství v obecním zastupitelstvu jest ovšem podle uvedeného ustanovení připjat jen ke ztrátě členství zvolené osoby v uvedené straně, nikoli ve volební skupině, jež zvoleného kandidovala, leč z toho ještě neplyne, že oné straně přísluší stihatelný nárok na prohlášení, že člen obecního zastupitelstva, rady nebo komise z ní vyloučený nebo vystouplý pozbyl svého členství v uvedených zastupitelských orgánech. Jest tu uvážiti, že volební skupina není alter ego strany, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, nýbrž samostatný, byť organisačně neúplně upravený subjekt, jemuž v řízení volebním přiznává volební řád určitá oprávnění. Pro účely dnešního sporu není třeba vypočítávati všechna oprávnění, jež přísluší volební skupině na rozdíl od strany, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, pro účel ten postačí dovolati se toho, že — jak plyne zejména z ustanovení §§ 45 až 50, 57, 58, zvláště pak § 66 odst. 1 lit. b) — jest jedině volební skupina a nikoli strana, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, nositelkou mandátů, jež jednotlivým kandidátním listinám byly přiznány. Je-li však nositelkou mandátu určitého člena zastupitelského sboru jen volební skupina, nikoli strana, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, jest jasno, že stihatelný nárok na prohlášení, že člen ten pozbyl členství zastupitelského sboru, může příslušeti jen volební skupině, která zvoleného kandidovala, nikoli též straně, na jejíž jméno ona volební skupina zněla. Tento nárok volební skupiny není ovšem zcela neomezený, nýbrž jest podle cit. ustanovení § 10 odst. 5 č. 4 podmíněn skutečností, že zvolený vystoupil nebo byl vyloučen ze strany, na jejíž jméno volební skupina zněla. Tvoří proto vystoupení nebo vyloučení z této strany jen předpoklad, za něhož nárok na prohlášení, že zvolený pozbyl členství v zastupitelském sboru, může býti stihatelně uplatňován, tento nárok sám však podle toho, co uvedeno, přísluší jen volební skupině, která zvoleného kandidovala.
Tato volební skupina uplatňujíc práva volebním řádem jí přiznaná, musí ovšem na venek vystupovati určitou osobou fysickou. Osobou takovou, která volební skupinu zastupuje, jest podle výslovného ustanovení § 21 ob. řádu vol. zmocněnec volební skupiny, označený jako takový v kandidátní listině, nebo jeho náhradník takto v kandidátní listině označený, po případě, nemá-li kandidátní listina těchto určení, první a jako náhradník druhý podepsaný volič. Jiného ustanovení o zastupování volební skupiny, jejíž právo jmenovati zmocněnce jest předložením kandidátní listiny konsumováno, volební řád nemá. Mohl se proto výroku, jímž se členství v zastupitelském sboru prohlašuje za zaniklé z důvodu, že člen, o něhož jde, ze strany vystoupil nebo z ní byl vyloučen, domáhati před účinností zák. č. 122/33 Sb. jako stihatelného nároku jen zmocněnec volební skupiny, která zvoleného kandidovala, určený podle § 21 ob. řádu vol.
Nemohla proto stížnost, pokud jest podána Krajským vedením německé křest.-soc. strany lidové a pokud uplatňuje, že uvedené straně jako straně, na jejíž jméno zněla volební skupina, která Dra W. kandidovala, příslušel nárok domáhati se výroku o zániku členství Dra W. v zastupitelských sborech města O., býti shledána důvodnou.
Naproti tomu bylo vyhověti stížnosti, pokud jest podána Karlem T. jako zmocněncem volební skupiny nahoře uvedené strany.
Ve shodě s názory, jež projevil nss v prvé části tohoto nálezu, vychází žal. úřad ze stanoviska, že domáhati se výroku o zániku členství v zastupitelském sboru z důvodu § 10 odst. 5 č. 4 mohl toliko zmocněnec, určený podle § 21 ob. řádu vol. V nař. rozhodnutí konstatuje žal. úřad sám, že tímto zmocněncem byl Karel T., dnešní st-l, a ruší rozhodnutí zem. úřadu z důvodu, že návrh na prohlášení zániku členství Dra W. nepodal tento zmocněnec ani jeho náměstek, nýbrž krajské vedení nahoře uvedené strany. Leč toto tvrzení je v rozporu se spisy. Přisvědčiti jest žal. úřadu, že zmíněný návrh byl podepsán krajským vedením uvedené strany, než kromě signatur této organisace jest návrh pode- psán též Karlem T., a to s výslovným označením zmocněnce volební skupiny německé křesť.-soc. strany lidové. Pro tento rozpor se spisy bylo nař. rozhodnutí ke stížnosti Karla T. zrušiti pro vadné řízení podle § 6 zák. o ss.
Se zřetelem na skutečnost právě uvedenou jeví se bezdůvodnou též námitka odvodního spisu, že Karlu T. se nedostává legitimace ke stížnosti na nss proto, že v řízení správním nevystoupil jako strana. To se stalo — jak řečeno — tím, že i on podal návrh, aby úřad rozhodl o ztrátě mandátu Dra W.; k dalšímu uplatňování práv strany zavdal T.-ovi podnět teprv výrok žal. úřadu, že on jako zmocněnec volební skupiny dotyčný návrh nepodal.

Citace:

č. 11826. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 727-730.