Č. 11761.

Pojištění nemocenské: Jmenovati člena dozorčího výboru nemocenské pojišťovny (zemědělské) a zbaviti jej funkce přísluší úřadu zemskému, z jehož výměru lze se odvolati k ministerstvu.
(Nález ze dne 26. února 1935 č. 12.114/35.)
Věc: František T. v St. proti zemskému úřadu v Brně o členství v dozorčím výboru zemědělské nemocenské pojišťovny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Přihlížeje k návrhu Ústřední sociální pojišťovny v Praze jmenoval zem. úřad v Brně dekretem ze 17. června 1932 st-le na základě ustanovení § 131 zák. č. 184/1928 Sb. pro dobu přechodnou, dokud se neujmou úřadu funkcionáři vyšlí z prvních řádných voleb, členem dozorčího výboru zemědělské nemocenské pojišťovny ve V. Podotčeno při tom, že toto jmenování jest podle ustanovení § 133 cit. zák. odvolatelné.
O stížnosti uvážil nss toto:
Jmenování st-le se stalo podle § 131 zák. č. 184/28 Sb., který stanoví, že je při jmenování tom hleděti jak co do členů, tak náhradníků k ustanovením §§ 59 a 64 zák. č. 221/24 Sb. ve znění novely. To znamená jen, že počet členů a náhradníků jmenovaných má činiti tolik, kolik jich podle cit. ustanovení má býti voleno a že z řad zaměstnanců a z řad zaměstnavatelů má býti jmenováno tolik členů, kolik by jich podle cit. ustanovení bylo voliti. Stížnost cituje mylně zákon, uvádí-li, že se § 131 opírá o ustanovení §§ 59 až 64. Z této mylné citace dovozuje stížnost, že i člena na dobu přechodnou podle § 131 cit. zák. jmenovaného může jen úřad I. stolice zbaviti členství z důvodů prý v §§ 59 až 64 uvedených. Toto stanovisko je ovšem mylné, poněvadž § 131 předpisuje jen, že hleděti je k §§ 59 a 64, kde o zbavení členství vůbec nic není ustanoveno. O tom jedná se v § 61 odst. 2 a § 65 poukazuje na obdobné použití § 61. Paragrafy 131—134, jež jednají o funkcionářích jmenovaných na onu přechodnou dobu, nemají bližšího ustanovení o tom, kdo a kdy může jmenovaného funkcionáře funkce zbaviti. Možnost takového zbavení funkce však zákon připouští, jak je zřejmo z ustanovení § 133, jenž zní: Kdyby v době až do prvních řádných voleb osoby původně, případně později jmenované, odpadly nebo byly zbaveny své funkce, budou jmenovány nové orgány způsobem uvedeným v §§ 131 a 132 zák. č. 184/28 Sb. Připustil-li tedy zákon možnost zbaviti člena podle § 131 jmenovaného funkce a neustanovil-li nijak úřad, který zbavení to má vysloviti, pak nutno míti za to, že je k tomu příslušným ten úřad, který je kompetentní k jmenování. Tím je politický úřad II. stolice, který právem vydal nař. rozhodnutí. Není proto důvodná námitka stížnosti, že příslušným byl nikoli žal. úřad, nýbrž politický úřad I. stolice.
Nss musel si však již vzhledem k ustanovení § 5 zákona o ss položití otázku, zda jde o věc, která byla vyřízena cestou správní, jinými slovy, zda nař. rozhodnutí jest konečné.
Podle čl. 8 zák. č. 125/1927 Sb., pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí okr. úřadu k zem. úřadu a, rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí k příslušnému min. Pro daný případ není opravný prostředek žádným předpisem vyloučen a jest tedy proti nař. rozhodnutí, vydanému zem. úřadem, přípustno další odvolání k příslušnému min. Podle toho nebyla tato záležitost vyřízena cestou správní. Že st-l přímo podal stížnost u nss-u způsobil žal. úřad tím, že neopatřil své rozhodnutí právním poučením o opravných prostředcích, ač § 68 odst. 2, resp. § 71 odst. 1 spr. ř. č. 8/28 Sb. to výslovně předpisuje. Tím vzbudil ve straně pochybnost, zda nejde o rozhodnutí konečné, které opravnému prostředku adm. již nepodléhá. Proto trpí nař. rozhodnutí vadou a to podstatnou (srov. Boh. A 9271/31).

Citace:

Č. 11761. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 559-560.