Č. 11754.

Jazykové právo: Podléhá povinnosti označení též v jazyce státním ve smyslu čl. 82 odst. 1 jaz. nař. č. 17/1926 Sb. budova, v níž bydlí a částečně úřaduje obecní starosta, třebas obecní úřad je umístěn jinde?
(Nález ze dne 23. února 1935 č. 7762/33.)
Věc: Obec T. proti zemskému úřadu v Brně o jazykovou úpravu zevního označení obecního úřadu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecnímu úřadu v T. bylo výměrem okr. úřadu v Opavě ze 6. září 1932 na základě čl. 82 odst. 1 jaz. nař. uloženo, aby kromě německého nápisu »Gemeindevorstand«, umístěného na obydlí starosty obce, byl tam umístěn též nápis čsl. a to v úpravě a provedení, jak je v cit. ustanovení blíže ustanoveno.
Odvolání — které uplatňovalo v podstatě, že nejde o místnost úřední, nýbrž o soukromý byt starostův, který přijímá zde jen poštu, kdežto vyřizování děje se zapisovatelem ve škole, kde také jsou uloženy obecní spisy — nevyhověl zem. úřad v Brně rozhodnutím z 22. října 1932 s tímto odůvodněním: Především nutno konstatovati, že nápis nezní »byt starostův«, nýbrž »obecní starosta« (Gemeindevorstand). Výraz starosta obce (představený obce) neoznačuje jen osobu obecního starosty, nýbrž sluší výrazem tím vzhledem k předpisům §§ 31, 48, 52 atd. obec. zříz. slez. vyrozumívati soubor orgánů a zařízení, jichž obec ve své působnosti a k provedení úkolů jí uložených používá a jež souhrnně jsou nazývány obecním úřadem, to jest úředním sídlem obecní správy, tedy místem, kde se podávají žádosti starostovi svědčící (§ 3 obec. novely č. 76/1919 Sb.). Tak tomu jest i v tomto případě, neboť tam přijímá starosta došlé úřední spisy.
Stížnost do toho podaná k nss-u vytýká především, že nejde v daném případě o obecní úřad ve smyslu čl. 82 odst. 1 cit. jaz. nař., což dovozuje, jak následuje: V obci není zvláštního obecního úřadu v tom smyslu, aby místnosti obci náležející bylo používáno výhradně ke kancelářským účelům obce. Od r. 1922 k tomu slouží kabinet pro školní pomůcky, kde správce školy jako obecní tajemník koná týdně písemné vyřizování obce, vyslýchají se strany, konají se schůze obecní rady a komise. Tam se také přijímají podání,k obci a jsou uloženy všecky obecní spisy. Proto jest tuto místnost považovati za kancelář obecní a budovu, v níž tato se nachází, ve smyslu cit. čl. 82 odst. 1 jaz. nař. za budovu, v níž se nalézá obecní úřad. Soukromý byt starosty obce nelze pokládati za obecní úřad, i když v něm starosta obce mnohdy úřaduje, na př. přijímá spisy nebo vydá ten nebo onen dobytčí pas, což mu nikdo nemůže zabrániti. Tím nestává se však jeho byt obecním úřadem a jeho obytný dům budovou, v níž se nalézá obecní úřad. Proto nemá prý obec na úpravu řečeného nápisu vlivu. V této souvislosti dále stížnost vytýká vadnost řízení proto, že úřad nevyšetřil, že ve škole na chodbě je skutečně tabulka s označením »obecní úřad — Gemeindeamt«, ježto místnost ve škole se nalézající sloužila a slouží jako obecní úřad.
Stížnosti nelze přisvědčiti.
Žal. úřad opřel své rozhodnutí o právní názor, který také blíže dovodil, že označení »obecní starosta« rozuměti jest jako označení obecního úřadu, to jest úředního sídla obecní správy, kde se podávají žádosti starostovi svědčící (§ 3 obec. novely č. 76/1919 Sb.).
Stížnost proti tomu namítá jen, že v obci není zvláštního úřadu obecního, t. j. místnosti náležející obci a vyhrazené výlučně kancelářským účelům obce, že díl agendy obecní vykonává se ve škole, kde úřaduje správce školy jako obecní tajemník, konají se schůze obecních orgánů a jsou uloženy spisy. Tuto místnost prohlašuje stížnost za obecní úřad. Stížnost je podle toho v podstatě vybudována na stanovisku, že obecní úřad nalézá se ve škole a nikoli v soukromém bytě starostově označeném »Gemeindevorstand«.
Než již opatření budovy nápisem »Gemeindevorstand« samo o sobě znamená pojmově, že v budově té vyřizují se obecní záležitosti. Veřejnost může se již na základě tohoto označení právem domnívati, že se v této budově úřaduje v obecních záležitostech, že je tam tudíž obecní úřad. Stížnost pak sama určité shora uvedené úřední výkony starostovy v této místnosti připouští. Označuje-li dále starosta obce dotčenou budovu nápisem »Gemeindevorstand« a nikoli, jak správně zdůraznil žal. úřad »byt starostův«, nemůže tak činiti jako osoba soukromá, nýbrž činí tak jako veřejný činitel, představený obce, tedy ve své funkci úřední. Jest proto toto označení považovati za projev příslušného činitele obce, což ani stížnost nepopírá.
Za tohoto stavu nelze se přikloniti k názoru stížnosti, že místnost takto označená není obecním úřadem, a namítanou okolnost, že vedle toho se obecní záležitosti vyřizují ještě v jiné místnosti v jiné budově, bylo uznati pro daný případ za právně nezávažnou. Proto je i další výtka stížnosti, že úřad nezjišťoval, že ve škole na chodbě je předepsaná tabulka »obecní úřad«, bezdůvodná.
Uplatňuje-li stížnost v předeslané námitce dále názor, že k pojmu obecní úřad náleží jako podstatný znak, aby dotčená místnost sloužila výlučně účelu úřednímu, nebo že v ní musí se soustřeďovati veškerá činnost tohoto úřadu, odporuje si sama potud, že prohlašuje místnost kabinetu pro učební pomůcky ve škole, kde se obstarává jen díl obecní agendy, za obecní úřad, kdežto byt starostův, jak svědčí zvenčí na domě připevněná tabulka, v první řadě určený pro bezprostřední styk starostův se stranami, za takový neuznává.
Tím padají všecky vývody stížnosti založené na tom, že v daném případě místnost označená »obecní starosta« není obecním úřadem ve smyslu čl. 82 odst. 1 jaz. nař., zvláště také námitka, že obci nepřísluší v této otázce jazykového označení obecního úřadu žádný vliv.

Citace:

Č. 11754. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 542-544.