Č. 11742.


Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: Ustanovení § 17 odst. 2 zák. č. 221/1924 Sb. o »prokazatelném« podání nemoc, přihlášky na poštu nevyžaduje podání »doporučené«.
(Nález ze dne 19. února 1935 č. 1179/33.)
Prejudikatura: Boh. A 9472/31.
Věc: Československý stát (ředitelství státních lesů a statků v L.) proti zemskému úřadu v Bratislavě o náhradu podpůrného nákladu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem okr. úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši z 9. června 1931 bylo odvolání ředitelství státních lesů a statků v L., podané z platebního výměru okr. nemoc, pojišťovny v Lipt. Sv. Mikuláši ze 17. února 1931, ukládajícího zaplacení podpůrného nákladu 235 Kč 35 h, zamítnuto z důvodu, že předpoklady náhradní povinnosti podle § 20 odst. 2 zák. č. 221/1924 Sb. ve znění zák. č. 184/1928 Sb. jsou dány tím, že Pavel Š. začal pracovati dne 7. ledna 1931, onemocněl 10. ledna t. r. a přihláška ředitelství státních lesů a statků došla okr. nemoc, pojišťovně až 14. ledna t. r., tedy po šestidenní lhůtě § 17 a po onemocnění. K námitce, že přihláška byla dána na poštu již 12. ledna 1931, tedy včas, podotkl okr. úřad, že § 194 cit. zák. předpokládá, aby byla přihláška ve lhůtě podána prokazatelně na poštu, což značí doporučeně, jinak pošta nedá doručiteli potvrzení o podání na poštu a neručí za dodání zásilky, přihláška Pavla Š. však nebyla podána doporučeně.
Zem. úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím nevyhověl dalšímu odvolání ředitelství státních lesů a statků v L. a potvrdil výměr okr. úřadu z jeho důvodů.
Na toto rozhodnutí si stěžuje ředitelství státních lesů a statků v L., zastoupené finanční prokuraturou, a navrhuje jeho zrušení pro nezákonnost. Trvá stejně jako v řízení na tvrzení, že přihlášku podalo dne 12. ledna 1931 obyčejným dopisem na poštu. Míní, že není vázáno podávati přihlášku na poštu doporučeně, a zastává názor, že stačí podání na poštu obyčejným dopisem, a že platí den, kdy tak učinilo, za den učiněné přihlášky. Odchylný názor úřadu má za nezákonný a spatřuje vadu řízení v tom, že byly opomenuty důkazy, jež nabízelo v řízení o datu odevzdání přihlášky poštovní dopravě.
O stížnosti uvážil nss toto:
Zaměstnavatel jest podle § 17 odst. 1 zák. č. 221/1924 Sb. ve znění zák. č. 184/1928 Sb. povinen přihlásiti osoby u něho zaměstnané, jež podléhají pojistné povinnosti, u příslušné nemoc, pojišťovny nejpozději šestého dne ode dne, kdy pojištěnec počal vykonávati práce nebo služby povinně pojištěné. Podle odstavce 2 téhož paragrafu učinil zaměstnavatel této povinnosti zadost, odevzdal-li přihlášku prokazatelně nej později šestý den poště nebo telegrafu. Citován tu v závorce § 194.
Z předpisu tohoto plyne, že den, kterého přihláška dojde k pojišťovně, platí za den učiněné přihlášky potud, pokud zaměstnavatel neprokáže dřívější její podání na poštu s určením pro pojišťovnu. Slovem »prokazatelně« vyžaduje zákon zajisté důkazu. Ježto však zákon nenařizuje »doporučeně« odevzdati poště, a odevzdání poště se může státí také jiným způsobem, na př. u obyčejných dopisů vložením do listovní schránky nebo odevzdáním u poštovní přepážky, nelze výraz prokazatelně vykládali, jak míní žal. úřad, tak, že průkaz tu žádaný může strana podati jedině stvrzenkou o doporučené zásilce listovní, že by tudíž výraz »prokazatelně« znamenal tolik jako »doporučeně«. Pro nepřípustnost této záměny pojmů mluví nejenom různost významů obou výrazů, ale i okolnost, že zákon sám mezi nimi rozlišuje, používaje na př. v § 7 výrazu »doporučeně« (sr. Boh. A 9472/31).
Pochybil tudíž žal. úřad, když vyřkl, že »prokazatelně« v cit. § 17 znamená tolik jako »doporučeně« a když v důsledku tohoto nesprávného názoru právního se nezabýval tvrzením a průvodním návrhem stěžující si strany, že přihlášku podala na poštu jako obyčejný dopis dne 12. ledna 1931.
Citace:
Č. 11742. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 521-522.