Č. 11710.

Samospráva obecní: * Jednáním, jemuž člen obecního zastupitelstva podle § 5 zák. č. 76/1919 Sb. podjatý nesmí býti přítomen, rozumí se veškero jednání, které se koná pod tím kterým bodem programu.
(Nález ze dne 1. února 1935 č. 11.029/35.)
Věc: Josef P. ve M. proti zemskému úřadu v Praze o převzetí měšťanského statku a právní povahu podání.
Výrok: Rozhodnutí z 29. března 1932 zrušuje se pro nezákonnost. Stížnost do rozhodnutí z 1. dubna 1932 se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Ve schůzi dne 4. září 1931 usneslo se obecní zastupitelstvo města M. převzíti od »měšťanstva města M.« t. zv. měšťanský statek za podmínek podrobně uvedených. Zem. úřad v Praze výměrem z 29. března 1932 zamítl v postupu instančním odvolání, jež do tohoto usnesení podal Josef P., jak co do námitky, že nebylo šetřeno předpisu § 5 zák. č. 76/1919 Sb., tak i co do námitky neúčelnosti jeho s hlediska finnačně hospodářských zájmů obce.
Žal. úřad zamítl procesní námitku, opřenou o předpis § 5 zák. č. 76/1919 Sb., v podstatě proto, že tři příslušníci měšťanstva města M., přítomní ve schůzi obecního zastupitelstva, neúčastnili se jednáni o převzetí t. zv. měšťanského statku, ježto jednáním ve smyslu § 5 cit. zák. byla teprve věcná a podrobná rozprava, k níž došlo až po odchodu předpojatých členů ze schůze obecního zastupitelstva, kdežto před tím šlo jen o vzájemnou, celkem bezvýznamnou výměnu názorů o odstupném členům měšťanského statku, zkoušení vody pro koupaliště, jež měli tito členové obci odevzdati, a »velkou debatu«, jejíž obsah není sice zaznamenán, ale jež, jak lze se důvodně domnívati, týkala se zkoušení vody a stavby koupaliště.
Stížnost namítá, že žal. úřad neprávem rozděluje jednání obecního zastupitelstva na dva díly, že jednání obecního zastupitelstva o 6. bodu programu: »Výsledek jednání o smír obce s měšťany a rozhodnutí o smíru tom« je jedním celkem, a ježto jednání toho zúčastnili se tři podjatí členové obecního zastupitelstva, že usnesení to je neplatné.
Námitku tu shledal nss důvodnou.
Podle § 5 ob. nov. č. 76/1919 Sb. nesmí býti přítomen, aniž se zúčastniti jednání a usnesení obecního zastupitelstva žádný člen jeho, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého nebo osob tam uvedených. Zákon stanoví, že podjatý člen nesmí býti přítomen, ani zúčastniti se jednání, nerozeznávaje, bylo-li jednání věcnou a podrobnou rozpravou, či jen pouhou vzájemnou výměnou názorů, a nevylučuje jednání posledního druhu ze zákazu § 5. Směrodatným je tu jedině předmět, který pod tím kterým budem programu byl na pořadu jednání obecního zastupitelstva.
Podle spisů správních bylo předmětem jednání a usnášení obecního zastupitelstva jako samostatný 6. bod programu: »Výsledek jednání o smíru obce s měšťany a rozhodnutí o smíru tom«, a byla při tom projednávána od počátku řada otázek s tímto předmětem souvisejících. Jednání o tomto předmětu byli přítomni tři členové podjatí a vzdálili se teprve během jednání. Ale pak, ježto podjatí členové byli přítomni jednání o bodu programu, ohledně něhož byli nesporně podjati, nebyl zachován cit. předpis § 5 zák. č. 76/1919 Sb. Opačný názor žal. úřadu nemá opory v zákoně a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž mohl nss přezkoumati námitky po stránce věcné, neboť o nich mohl by jednati jen tehdy, kdyby usnesení obecního zastupitelstva bylo ve shodě s ustanovením § 5 zák. č. 76/1919 Sb.

Citace:

Č. 11710. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 430-431.