Č. 11845.

Samospráva obecní: Nárok obecního starosty, který dobrovolně nahradil obci škodu způsobenou jí podle výsledku revise obecního hospodářství, na provedení nové revise?
(Nález ze dne 11. dubna 1935 č. 14449/35.)
Věc: Josef H. v H. proti zemskému úřadu v Brně o revisi obecního hospodářství.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: V roce 1922 byla v obci H. úředníkem zem. výboru v Brně provedena revise za léta 1919 až 1922 a v důsledku revisní zprávy byla od tehdejšího starosty Josefa H., nynějšího st-le, požadována náhrada ve výši 173151 Kč 65 h, kterou st-l dobrovolně zapravil.
Žádost st-lova, aby byla provedena nová revise obecního hospodářství v H., byla okr. úřadem v Šumperku výměrem ze 6. února 1932 zamítnuta. K odvolání st-le vyslovil žal. úřad, že neshledává příčiny, aby ve věci učinil nějaké opatření. Při tom se žal. úřad opřel o tyto důvody: »Revise obecního hospodářství jest ve smyslu § 18 zák. č. 329/1921 Sb. o finančním hospodářství svazků územní samosprávy vyhrazena autonomním orgánům dohlédacím a proto nemá jednotlivec na použití tohoto práva právního nároku. Z toho však plyne, že okr. úřad nijak nezasáhnul do st-lovy právní sféry, jestliže st-lův požadavek o zařízení opětné revise obecního hospodaření za léta jeho starostování odmítl. Jest ovšem možno, že vznik nároku na provedení opětné revise spatřuje st-l v tom, že původní, podle st-lova mínění nesprávně provedenou, revisí byl st-l poškozen, a proto že bylo povinností dohlédacího úřadu, aby nařízením nové revise tuto právní újmu odstranil. Tento názor s ohledem na st-lův sporný případ není správným. Důsledkem revise obecního hospodaření v H., kterou zem. výbor v r. 1922 dal provésti a při které ohledně st-le bylo zjištěno zavinění při obstarávání funkce starostenské, byl by st-l býval povinen nahraditi škodu obci. Tomuto odsouzení vyhnul se st-l tím, že škodu revisí zjištěnou dobrovolně uznal, připustil její zajištění na vlastních pozemcích a nebránil se tomu, když z výtěžku exekučního prodeje byla uhrazena. Tímto dobrovolným uznáním zjištěného zavinění a dobrovolným nahrazením škody obci vzniklé vzdal se st-l však současně mlčky a dobrovolně všech opravných prostředků řádných i mimořádných (obnovy řízení), jež náležejí každému, kdo ve sporné věci dobrovolným uznáním sporného nároku nevyhne se řádnému rozhodnutí, a proto nemá st-l nároku na nové projednání věci. Jen z ohledu na veřejný zájem obce mohl by snad nadřízený dohlédací úřad novou revisi obecního hospodářství naříditi, ale o takový veřejný zájem v tomto případě se nejedná.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss:
St-l se cítí nař. rozhodnutím dotčen ve svých právech proto, že nebylo vyhověno jeho žádání na provedení dodatečné revise obecního hospodářství v H. Vzhledem k ustanovení § 2 zák. o ss je tedy otázkou, přísluší-li st-li právní nárok na to, aby žádaná dodatečná revise byla provedena. Obecní finanční novela č. 329/1921 Sb. upravuje revisi obecního hospodářství v § 18 jako opatření dozorčí, které provádí dohlédací úřad z moci úřední, po případě k žádosti obce. Osobě třetí, byť byla na provedení revise sebe více interesována, zákon nikde nepřiznává nároku na to, aby úřad svého dozorčího práva nad obcí použil a revisi provedl. Nemůže tedy st-l svůj domnělý nárok ze zákona samého vyvoditi.
St-l zakládá svůj nárok na to, aby byla provedena dodatečná revise obecního hospodářství v H., ovšem také na výroku okr. úřadu ze 17. září 1931, kterým prý st-li bylo provedení této revise povoleno. Tato námitka jest bezdůvodnou již proto, že uvedený výměr neobsahuje nic jiného než sdělení, že st-lem žádaná revise nemohla až dosud býti ukončena a že st-l bude o jejím výsledku svého času vyrozuměn. Nebylo tedy tímto výměrem okr. úřadu učiněno proti st-li závazné rozhodnutí, že se za účelem přezkoumání jeho nároku oproti obci zavede nové řízení a za tímto účelem provede dodatečná revise.
St-l odůvodňuje povinnost úřadu povoliti novou revisi posléze tím, že mu byla prý svého času při provádění prvé revise obcí, resp. zemským úředníkem provádějícím revisi přislíbeno, že bude provedena dodatečná revise, a že se st-l zavázal nahraditi obci škodu při první revisi zjištěnou jen s touto výhradou a z donucení a ze strachu, že bude na něj učiněno trestní oznámení. V tomto směru bylo uvážiti:
St-l domáhá se nové revise obecního hospodářství za tím účelem, aby mohl na základě nového šetření domáhati se oproti obci vrácení částek, které jí podle svého mínění neprávem z důvodu náhrady škody zapravil. St-li nebyl na základě výsledku revise vydán nález o náhradě. Nemůže se tudíž zde vůbec jednati o nějakou obnovu správního řízení. St-li jde spíše jen o to, aby novou revisí byl mu poskytnut důkaz, že obci zapravil více nežli po právu byl povinen, a podklad pro to, aby tento přeplatek mohl od obce žádati zpět.
O otázce, zdali st-li přísluší nárok na vrácení nějaké částky, kterou snad obec od něho nesprávně obdržela, mohou však rozhodovati jen řádné soudy, a jedině jim příslušelo by pak řešení otázky, zda ujednání se st-lem o náhradě škody stalo se pod podmínkou, že bude ještě provedena dodatečná revise, resp. zda snad ujednání to jest neplatné z důvodu, že st-l byl k němu donucen. St-li nepřísluší však nárok na to, aby úřad správní nařídil za tímto účelem revisi obecního hospodářství.
Právem odmítl tedy žal. úřad naříditi, aby v obci H. byla provedena dodatečná revise obecního hospodářství. Ježto pak okolnost, zda skutečně st-li bylo při provedení prvé revise přislíbeno provedení dodatečné revise a zda ujednání obce se st-lem se stalo z donucení, nemohla nárok st-lův na povolení odborné revise odůvodniti, jest bezdůvodnou i výtka stížnosti, že úřad o těchto okolnostech nekonal žádného šetření.

Citace:

č. 11845. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 768-769.