Č. 11841.Stavební právo (Bratislava): Podle stav. statutu z roku 1872 nemůže městský notářský úřad vydati parcelační povolení podle § 64 č. 3, dokud tu není pravoplatného usnesení měst. zastupitelského sboru ve smyslu § 63 č. 1 o regulaci příslušných ulic.(Nález ze dne 10. dubna 1935 č. 13296/33.)Prejudikatura: Boh. A 10864/33.Věc: Karel F. v B. proti zemskému úřadu v Bratislavě o parcelaci pozemků.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Na základě žádosti Bratislavské I. spořivé banky o povolení parcelace pozemků č. . . ., ležících v ulicích Cu. a Ci. v B., konalo se dne 21. ledna 1931 místní jednání. St-l jako soused vznesl při jednání námitku, že proti regulaci oblasti obce, ve které jsou pozemky, jež mají býti rozděleny, podal odvolání. Když pak měst. notářský úřad v Bratislavě výměrem z 15. května 1931 žádanou parcelaci povolil, určil, že regulační a stav. čáry musí odpovídati ustanovením konečných usnesení měst. zastupitelského sboru v Bratislavě č. 567/55047 stav. II 1929 a předepsal na základě těchto usnesení i podmínky pro zastavovací způsob, ve výměru blíže uvedené, podal st-l proti tomuto výměru odvolání, ve kterém navrhoval, aby rozhodnutí měst. notářského úřadu bylo zrušeno, a to mimo jiné z toho důvodu, že usnesení měst. zastupitelského sboru v Bratislavě č. 567/55047/stav. II 1929, jímž bylo usneseno otevříti spojovací cestu mezi ulicí Cu. a Ci., napadl odvoláním, jež není dosud vyřízeno, takže otevření nové ulice není pravoplatné a nemohou tam proto býti určeny stav. parcely. Výměrem zem. úřadu v Bratislavě z 8. února 1933 bylo odvolání st-lovo zamítnuto, při čemž k námitce výše uvedené podotkl zem. úřad v důvodech, že měst. notářský úřad povolil parcelaci pozemků podle § 3 platného stav. statutu města Bratislavy a není možno vytýkati stav. úřadu nezákonnost, jestliže při této příležitosti předepsal určité stavební čáry a jiné zastavovací podmínky, ke kterýmžto opatřením je podle § 8 a dalších stav. statutu nesporně oprávněn. Okolnost, že tyto podmínky byly předepsány v souhlasu s regulační a zastavovací úpravou zastupitelským sborem ustálenou, avšak tehdy ještě neschválenou, označil zem. úřad za úplně irelevantní, když stav. úřad je povinen i při parcelačním povolení dbáti veřejných zájmů, které posouditi je povolána právě jen stav. vrchnost. K tomu je v důvodech rozhodnutí zem. úřadu dodáno, že ostatně odvolání st-lovo do usnesení zastupitelského sboru bylo mezitím pravoplatným výměrem zem. úřadu z 18. června 1931 zamítnuto a příslušná regulační a zastavovací úprava byla také zem. výborem schválena.Stížnost proti tomuto rozhodnutí podaná namítá především, že žal. úřad neprávem vyslovil, že odvolání st-lovo proti usnesení zastupitelského sboru města Bratislavy z 24. června 1929 bylo výměrem zem. úřadu z 18. června 1931 zamítnuto. Podle tvrzení stížnosti nebylo odvolání st-lovo dosud vůbec vyřízeno, neboť výměr zem. úřadu z 18. června 1931 týká se opravného prostředku, podaného st-lem proti usnesení zastupitelského sboru z 15. září 1930, nikoli však odvolání z usnesení z 24. června 1929. Ale stížnost přehlíží, že žal. úřad opřel své rozhodnutí o tento důvod pouze jako o důvod vedlejší, jak vyplývá již z toho, že uvedl jej slovem »ostatně«, položiv plnou váhu na to, že stav. úřad, povolující parcelaci pozemků, je podle § 8 a násl. stav. statutu města Bratislavy oprávněn při této příležitosti předepsati také stav. čáry a jiné zastavovací podmínky, při čemž je irelevantní okolnost, že tyto podmínky jsou v souhlasu s usnesenou, avšak neschválenou regulační a zastavovací úpravou.Proti tomuto odůvodnění nař. rozhodnutí brojí však stížnost další výtkou, že z ustanovení §§ 3 a 8 stav. statutu nelze odvozovat právo stav. vrchnosti, předepsati parcelantovi takové stav. čáry a jiné zastavovací podmínky, které nejsou dosud pravoplatně schváleny, tím méně pak předepsati podmínky, jež byly jedním ze zúčastněných sousedů včas napadeny.Tuto námitku musel nss uznati důvodnou. Jak bylo vysloveno již v nál. Boh. A 10864/33, nemůže měst. notářský úřad vydati parcelační povolení podle § 64 č. 3 stav. statutu pro město Bratislavu, schváleného min. vnitra dne 22. března 1872, dokud tu není pravoplatné usnesení měst. zastupitelského sboru ve smyslu § 63 odst. 1 statutu o regulaci příslušných náměstí, tříd a ulic. Opačný názor žal. úřadu není tudíž ve shodě se stav. statutem, pročež slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.