Čís. 13778.


Doprava železniční.
Ustanovení čl. 54 předpisů pro službu dopravní čís. XIX neplatí pro zařazení vagonu s hořlavými látkami při posunu ve stanici.

(Rozh. ze dne 20. září 1934, Rv I 2232/32.)
Žalobce odevzdal dráze v otevřeném vagoně k přepravě zásilku lisovaného sena, přikrytou úplně zánovními plachtami. Za posunování ve stanici byla zásilka zachvácena požárem a zničena. Žaloba o náhradu škody proti dráze byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jest nesporno, že vůz, jímž zásilka sena byla přepravována, nebyl zachvácen požárem za dopravy vlaku, nýbrž při rozřazování a posunování ve stanici. Při tomto nesporném stavu věci nelze na souzený případ použíti ustanovení čl. 54 předpisů pro službu dopravní čís. XIX, které upravují zařazení vozů naložených hořlavými látkami za dopravy. Žalovaná namítala v žalobní odpovědi, že vůz naložený senem byl zařazen jako čtvrtý za lokomotivou a že pro zařazení vozů naložených hořlavými látkami při posunování ve stanici není v předpisech pro dopravní službu ustanovení. Naproti tomu tvrdil žalobce, že při posunování ve stanici je třeba zachovati touž opatrnost, jako při jízdě na trati, a že platí ustanovení čl. 54 oněch předpisů i pro posunování ve stanici. První soud, zjistiv, že vůz naložený senem byl zařazen jakožto pátý od lokomotivy, posuzoval věc tak, jako by šlo o zařazení vozu a jeho zachvácení požárem za dopravy, kdežto námitkou žalované dráhy, že šlo o zařazení vozu a zachvácení požárem při posunu ve stanici, se nezabýval právě tak, jako soud druhé stolice. Při posouzení této námitky jest uvážiti, že v čl. 40 předpisů pro dopravní službu je upraveno zařazení vozů při posunu ve stanici jen u vozů naložených snadno výbušnými, střelnými a trhacími látkami nebo se snadno výbušným střelivem, kdežto pro zařazení vozů při posunu naložených hořlavými látkami, jako je seno, nebyly dány zvláštní předpisy. Bylo-li tedy v čl. 54 uvedených předpisů upraveno zařazení vozů naložených hořlavými látkami při dopravě a v čl. 40 upraveno zařazení vozů při posunu jen u vozů naložených látkami snadno výbušnými, střelnými nebo trhacími, nikoliv však látkami hořlavými, nelze za to míti, že ustanovení čl. 54 platí i pro zařazení hořlavých látek při posunu ve stanici, jak dovolatel tvrdil a v dovolání dovoditi se snaží, nýbrž jest z toho usoudili, že pro zařazení vagonu s hořlavými látkami při posunu ve stanici nebyl dán úmyslně žádný předpis, a že to bylo přenecháno rozumné úvaze dráhy, poněvadž při posunu, který se děje pomalu, je jiskření a zvýšení jisker proudem vzduchu nepatrné, takže s nebezpečím spojeným za posunu hořlavé látky na otevřeném voze ve stanici musí již dle všeobecného ustanovení čl. 90 ž. př. ř. odesílatel počítati a dráha za škodu při tom povstalou podle uvedeného zákonného ustanovení neručí.
Citace:
č. 13778. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 102-103.