Čís. 13754.

Zahájení úpadkového řízení jest překážkou nejen pro výkon, nýbrž i pro povolení exekuce na dlužníkovo jmění.
Správce konkursní podstaty jest oprávněn k rekursu proti povolení exekuce, i když byla navrhována proti úpadci.
(Rozh. ze dne 14. září 1934, R I 805/34.) .
Soud prvé stolice usnesením ze dne 25. října 1933 povolil exekuci proti společnosti, na jejíž jmění byl dne 3. října 1933 vyhlášen konkurs. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Na jmění povinné strany byl usnesením ze dne 3. října 1933 uvalen konkurs a byl téhož dne 3. října 1933 po rozumu § 2 konk. řádu (zákon ze dne 27. března 1931 čís. 64 Sb. z. a n.) konkurs prohlášen. Podle § 11 konk. ř. nemůže býti po prohlášení konkursu proti úpadci nabyto soudcovského práva zástavního na věcech, které náležejí do konkursní podstaty. Povolení navrhované exekuce po prohlášení konkursu odporuje tedy zákonu a na tom se zřetelem k ustanovení prvního odstavce § 2 konk. ř. a z toho plynoucí zásady notoriety konkursní vyhláškou založené nemůže nic změniti skutečnost, že se exekuční návrh o zahájení konkursního řízení nezmiňoval.
Nejvyšší soud nevyhověl do volacímu rekursu.
Důvody:
Stačí poukázati na odůvodnění rekursního soudu, jež odpovídá skutkovému stavu věci a zákonu. K vývodům dovolacího rekursu jest dodati, že nezáleží na tom, zda vymáhající věřitel neb povolující soud nevěděl, že byl vyhlášen konkurs na jmění povinné strany, ano k zahájení konkursu jest přihlížeti z úřadu. Mylným jest názor dovolací rekurentky, že § 11 konk. ř. nebrání povolení, nýbrž jen výkonu exekuce a že tudíž návrh na povolení exekuce neměl býti zamítnut, nýbrž jen výkon exekuce měl býti odmítnut. Neboť soudcovská usnesení o povolení exekuce zavdávají podnět k zakročení výkonného orgánu vlastního soudu a v odeslání usnesení doručnému a exekučnímu oddělení jest podle § 160 jedn. ř. již příkaz a zmocnění k provedení exekučního výkonu, jenž musí býti pravidelně proveden podle § 379 jedn. ř. bez prodlení. Má proto postižený účastník právo zameziti výkonu, jenž podle § 11 konk. ř. jest nepřípustný, a § 11 konk. ř. jest vykládati v souvislosti s § 39 čís. 2 ex. ř., z něhož plyne, že nejen výkon, nýbrž i exekuce sama jest nepřípustná. Správce konkursní podstaty jest oprávněn k rekursu proti povolení exekuce, i když byla navrhována proti úpadci samému, což plyne zřejmě z § 79 konk. ř.

Citace:

č. 13754. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 64-65.