Čís. 13984.
Jde-li o prozatímní opatření pro nároky jejž jest uplatňovali v nesporném řízení, jest podle obdoby § 391 ex. ř. stanoviti lhůtu k podání příslušného návrhu.
(Rozh. ze dne 29. listopadu 1934, R I 1423/34.)
Návrh společníka veřejné obchodní společností v likvidaci, by odpůrce byl odvolán z likvidatorství firmy, rejstříkový soud zamítl a odkázal navrhovatele na pořad práva. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by dále ve věci jednal a znovu rozhodl. Důvody: Rozhodnutí prvého soudu opírá se o ustanovení § 25 odst. (2) zák. o řízení nesporném, ježto prý rozhodnutí otázky, zda tu jsou důležité důvody ve smyslu ustanovení čl. 134 obch. zák. závisí na zjištění takových sporných otázek, o nichž může býti zjednáno jasno jen řádným průvodním řízením. Avšak tento výklad § 25 odst. (2) zákona je mylný. Podle druhého odstavce téhož paragrafu, závisí-li rozhodnutí o předurčující otázce podle § 1 na zjištění sporné skutkové okolnosti, může soud k návrhu nebo z úřadu účastníky odkázati na řízení sporné. V souzeném případě nejde však při zjišťování sporných skutkových okolností o předurčující otázku, nýbrž sporným jest mezi účastníky přímo to, co jest předmětem rozhodnutí nesporného soudce. Pokud se týče otázky právní, zda jsou tu předpoklady čl. 134 obch. zák., je odkaz na pořad práva vůbec vyloučen. Nebylo proto odůvodněno, by prvý soud navrhovatele odkázal na pořad práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel nijak nevyvrací právní názor rekursního soudu týkající se výkladu ustanovení § 25 odst. (2) zákona čís. 100/1931 sb. z. a n. a zastává jen názor, že jde o ospravedlnění prozatímního opatření, jež se může státi podle § 391, druhý odstavec ex. ř. jen pořadem práva. Stěžovatel jest na omylu. Není účelem § 391 ex. ř., by zvrátil zákonitá ustanovení o příslušnosti soudu a přípustnosti pořadu práva, nýbrž toto ustanovení má jen za účel, by povolení prozatímního opatření bylo časově obmezeno. Mluvě o žalobě, má na mysli pravidelný případ, kde právní nárok, k jehož zajištění bylo povoleno prozatímní opatření, jest uplatňovati pořadem práva. Jde-li však, jako v tomto případě, o nárok,, jejž nutno uplatňovati v nesporném řízení, jest obdobně stanovití lhůtu k podání příslušného návrhu. Z ustanovení § 391 a 394 ex. ř. nelze tudíž vyvozovali, že se ospravedlnění prozatímního opatření musí státi vždy sporem.