Čís. 13738.

Vlastník věcí, jenž nebyl hostem a jenž věci u hostinského neuložil, není oprávněn uplatňovati proti hostinskému nárok podle §§ 970 a 1316 obč. zák.
(Rozh. ze dne 6. září 1934, Rv II 349/34.)
Žalobce domáhal se na žalovaných majitelích hotelu náhrady škody, ježto hotelovému hostu Sch-ovi byly odcizeny v hotelu žalovaných věci. jichž byl žalobce vlastníkem. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní dále jednal a znovu rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
V projednávaném sporu, v němž se žalobce domáhá na žalovaných náhrady škody podle §§ 970 a 1316 obč. zák., jde především o otázku aktivní legitimace žalobce. Žalovaní ji popřeli, ale nižší soudy ji žalobci přiznaly proto, že žalobce byl, jak je nesporno, vlastníkem věcí, jež byly cestujícímu Jiřímu Sch-ovi v hotelu žalovaných za Sch-ova ubytování se tam odcizeny. Jest přisvědčiti dovolatelům, že z uvedeného důvodu žalobci oprávnění ke sporu přiznati nelze. I když byl žalobce vlastníkem věcí Sch-ovi v hotelu žalovaných ukradených, nebyl hostem u žalovaných a věci u žalovaných neuložil, pročež nebyl k žalovaným v poměru, z něhož by mohl proti nim nárok, podle §§ 970 a 1316 obč. zák. jen »hostům« přiznávaný, uplatňovati (sb. n. s. 1056, 2462). Neobstojí tedy důvod, pro který nižšími soudy bylo oprávnění ke sporu žalobci přiznáno.
Důvodem, pro který byly rozsudky obou předchozích stolic zrušeny, bylo, že se nezabývaly tvrzeným postupem nároků.

Citace:

č. 13738. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 43-44.