Čís. 14044.

Prozatímní opatření ústředního výboru sdružení odborových organisací proti funkcionářům rozpuštěné odbočky.
Z úřadováni funkcionářů může vzniknouti škoda, odporuje-li vedení odbočky stanovám, což přezkoumati jest věcí valné hromady ústředí a dozorčích úřadů.
(Rozh. ze dne 14. prosince 1934, R I 1395/34.)
Ústřední výbor sdružení odborových organisací navrhl proti funkcionářům rozpuštěné odbočky vydání prozatímního opatření soudní úschovou pokladní knihy, členské matriky, razítek odbočky a známek. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud prozatímní opatření povolil. Důvody: První soud nepovolil žádané prozatímní opatření, odůvodniv své rozhodnutí tím, že navrhující strana sice osvědčila nárok na vydání věcí, naproti tomu však vůbec netvrdila hrozící nenahraditelnou škodu a sama možnost nenahraditelné škody že ještě nestačí. Stěžovatel právem poukazuje k tomu, že ohledně nenahraditelné škody jsou v návrhu dostatečná tvrzení. Tam se totiž uvádí: »Žalovaní však, neuznávajíce pravoplatnost rozpuštění, bezprávně korespondují a jednají jako by odbočka dále existovala, pokladník spolužalovaný za přítomnosti druhých žalovaných vylepuje do členských knížek známky, na základě nichž proplácíme podpory v nezaměstnanosti dle gentského systému, neboť 25% dle známek zaplacených odvádíme do gentského fondu a súčtováváme s ministerstvem sociální péče. Tímto jednáním může nám vzniknouti nenahraditelná škoda.« Navrhující strana nepoužila tu sice slov hrozící škoda, než smysl jejího tvrzení je zřejmě ten, že dalším používáním, vymáhaných předmětů může jí bezprostředně, ne snad teprve v daleké budoucnosti škoda nastati. Že odpůrci užívají dotyčných předmětů způsobem uvedeným v návrhu a že hospodaření odpůrců, pokud se týče odbočky jde na účet navrhovatelů, bylo dostatečně osvědčeno. Navrhovateli škoda tudíž skutečně hrozí. Odpůrci ve vyjádření poukazují sice na to, že nemůže tu jíti o škodu nenahraditelnou, poněvadž by za eventuelní škodu ručili a byli by povinni ji nahraditi, vůbec však netvrdí, že by ji skutečně také zaplatiti byli schopni. Nelze to ostatně ani předpokládati, neboť jinak by zajisté nebyli členy spolku, jehož účelem jsou právě akce směřující k zlepšení hospodářských a sociálních poměrů členů.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pokud stěžovatelé uplatňují, že z jich jednání, uváděného žalující stranou na podporu návrhu na povolení prozatímního opatření, žádná újma jí nehrozí, stačí je odkázati na správné odůvodnění usnesení soudu druhé stolice k čemuž jest dodati jen ještě toto: Rozpuštění odbočky se stalo na základě § 15 lit. a) stanov odbočky, t. j. z důvodu, že vedení odbočky odporuje stanovám a řádům ústředního spolku. Rozpuštěna-li odbočka, přestal důvod, aby funkcionáři vykonávali své funkce, a jest nerozhodnu, že bylo proti rozpuštění podáno odvolání k valné hromadě ústředního spolku, k policejnímu ředitelství a zemskému úřadu v Praze, poněvadž jde v souzeném případě jen o prozatímní opatření a z předložených stanov odbočky neplyne, že by odvolání mělo odkládací účinek v příčině dalšího vykonávání funkce vedoucích funkcionářů odbočky. Z úřadování žalovaných mohla by vzniknouti škoda, kdyby vedení odbočky odporovalo stanovám, což přezkoumati bude věcí,valné hromady ústředí a dozorčích úřadů.

Citace:

č. 14044. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, číslo/sešit 14044, s. 505-506.