Čís. 13852.

Zákon ze dne 24. února 1934, čís. 33 sb. z. a n., o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům.
Ustanovení § 3 lit. g) zákona týká se nejen smluvených úroků, nýbrž i všech jiných úroků z pohledávek.
(Rozh. ze dne 18. října 1934, R II 403/34.)
K návrhu dlužníka povolil soud prvé stolice odklad exekuce k vydobytí peněžitých pohledávek s úroky a útratami. Důvody: K návrhu dlužníka odkládá se výkon exekuce na dobu po 31. prosinci 1934, ježto podle vyjádření obecního úřadu živí se dlužník převážně zemědělstvím a i ostatní podmínky zák. čís. 33/34 sb. z. a n. jsou splněny. Odklad vztahuje se i na úroky a útraty splatné (vzniklé) po 9. květnu 1933, neboť příslušenství sdílí osud hlavního dluhu. Rekursní soud zamítl návrh dlužníka na odklad exekuce, pokud šlo o úroky za dobu od 9. května 1933 a o útraty vyjádření a o útraty stížnosti. Důvody: Doslov zákona ze dne 24. února 1934, čís. 33 sb. z. a n. zanechával jisté pochybnosti o tom, týká-li se ustanovení § 3 g) zák. jen smluvených úroků, či také všech úroků jiných pohledávek Podle zprávy poslanecké sněmovny a ústavně-právního výboru jest za to míti, že neplatí ochrana tohoto zákona jednak pro smluvené splátky nepřesahující ročně 2% původní jistiny, dále pro anuity a úroky, pokud splatnost všech v tomto odstavci uvedených povinností nastala po 9. květnu 1933. Teprve touto zprávou ústavně-právního výboru byly odstraněny nejasnosti, které plynuly z nejasného doslovu zákona. Jsou tudíž podle toho vyňaty z odkladu exekuce úroky od 9. května 1933 splatné. Zemědělcům se ukládá povinnost tyto úroky aspoň zaplatiti, mají-li požívati další ochrany zákona ohledně jiných závazků. Útraty exekučního návrhu nespadají do výjimek § 3 zák., za to bylo přiřknouti útraty vyjádření podle § 6 zák., § 41 c. ř. s. a § 78 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení vyhovuje stavu věci a zákonu, pročež se odkazuje na jeho správné odůvodnění, které nebylo vyvráceno vývody dovolacího rekursu, k nimž se podotýká, že ze zprávy ústavně-právního a národohospodářského výboru tisk 1222 a zprávy zemědělského a ústavně-právního výboru tisk 2500 jasně vyplývá, jak a proč došlo k doslovu ustanovení odst. lit. g) § 3 zákona čís. 33/1934 sb. z. a n., a že bylo v intencích zákonodárce, by se na závazky pod lit. g) uvedené a vzniklé po 9. květnu 1933 odklad exekuce nevztahoval.

Citace:

č. 13852. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 209-210.