Čís. 13884.

Není závady, by nemanželská matka nebyla v odvolacím řízení vyslechnuta jako svědkyně, třebaže byla v řízení u prvé stolice vyslechnuta jako strana, neodvolala-li se z rozsudku prvého soudu, jímž byl zamítnut její nárok podle § 167 obč. zák.
(Rozh. ze dne 25. října 1934, Rv I 1584/34.)
Žalobu nemanželského dítěte o uznání otcovství a o placení výživného, a nemanželské matky o zaplacení útrat slehnutí atd. procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolalo se jen nemanželské dítě, jehož odvolání odvolací soud nevyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalujícího dítěte a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Dovolání jest ovšem přisvědčiti v tom, že nebylo formální závady, by nemanželská matka nebyla v odvolacím řízení vyslechnuta jako svědkyně, ač byla v řízení prvé stolice vyslechnuta jako strana. Neboť tím, že se nemanželská matka proti rozsudku, pokud jím byl zamítnut i její žalobní nárok podle § 167 obč. zák., neodvolala, stal se rozsudek prvé stolice ohledně ní pravoplatným, nemanželská matka jako společník v rozepři ze sporu vypadla, a nemohla proto, nemajíc v odvolacím řízení již roli strany, býti slyšena jinak než jako svědkyně. Avšak nemanželská matka byla v řízení prvé stolice slyšena, byť i jen jako strana, nižší soudy nevěřily její výpovědi z věcných důvodů a nikoliv proto, že vypovídala jako strana, a neshledal-li odvolací soud, přihlížeje ke všem výsledkům průvodního řízení, důvodů, by důkazy opakoval nebo doplňoval, nelze v tom spatřovati kusost řízení.

Citace:

č. 13884. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 268-268.