Čís. 13997.

V rozvrhovém řízení jest zásadně předložiti listinný doklad, že zajištěná pohledávka z úvěru (ze zástavní záruky) jest po právu a způsobilá k uspokojení. Nevykázal-li se věřitel takovým listinným dokladem, není exekuční soudce povinen vyhledali listiny, prokazující pohledávku, ve sbírce listin nebo v jiných soudních spisech a není oprávněn opatřiti si po rozvrhovém roku před vydáním rozvrhového usnesení potřebná vysvětlení, by mohl rozhodnouti o oprávněnosti přihlášeného nároku, nýbrž má částku úvěrové hypotéky nevyčerpanou řádně doloženými nároky, není-li úvěrový poměr dosud ukončen, podle § 224 druhý odstavec ex. ř. uložili u soudu na úrok.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1934, R. I. 1353/34.) Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně vydražené nemovitosti přikázal soud prvé stolice zbytek nejvyššího podání Terezii H-ové na částečnou úhradu její knihovně zajištěné kauční pohledávky, zamítnuv odpor knihovní věřitelky firmy K. Rekursní soud nepřikázal nic na úhradu úvěrové pohledávky Terezie H-ové. Důvody: Hypotekární věřitelka Terezie H-ová nepřihlásila pod C pol. 29 regresní pohledávku až do výše 30 000 Kč řádným způsobem, ani ji neosvědčila, jak § 210 ex. ř. předpisuje, ani k dražbě ani k rozvrhovému roku. Soud exekuční nebyl ani oprávněn, ani povinen k odůvodnění zcela neurčitého nároku této věřitelky po rozvrhovém roku, přes to, že následující věřitelé knihovní podali odpor, konati šetření a odvolávati se zejména na kauční listinu ze dne 20. srpna 1931, která při roku předložena nebyla. Následkem toho neměl býti při rozvrhu na tuto kauční pohledávku, která, pokud vyčerpané výše se týče, prokázána nebyla, brán býti zřetel a bylo odporu vyhověti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu s tou změnou, že se částka připadající na úvěrovou pohledávku Terezie H-ové uloží u soudu na úrok.
Důvody:
V rozvrhovém řízení jest zásadně žádati listinný doklad, že zajištěná pohledávka z úvěru, pokud se týče ze zástavní záruky, jest po právu a způsobilá k uspokojení. Stěžovatelka se takovým listinným dokladem nevykázala. Exekuční soudce není povinen v takovém případě vyhledati listiny, prokazující pohledávku ve sbírce listin nebo v jiných soudních spisech (rozhodnutí čís. 4864, 5962 sb. n. s.) a nebyl oprávněn, opatřiti si po rozvrhovém roku před vydáním rozvrhového usnesení potřebná vysvětlení, by mohl rozhodnouti o oprávněnosti přihlášeného nároku (rozhodnutí čís. 5206 sb. n. s.). Stěžovatelka neosvědčila tudíž podle §§ 210, 224 odstavec první ex. ř., že jí v rámci záruční zástavy vznikla pohledávka, kterou by bylo lze přikázati k hotovému zaplacení podle § 224 prvý odstavec ex. ř. Než nelze z tohoto důvodu, jak činí rekursní soud, tuto pohledávku při rozvrhu nejvyššího podání pominouti, nýbrž bylo ohledně ní postupovati podle § 224 odstavec druhý ex. ř., totiž uložiti příslušný peníz u soudu na úrok. O tom, komu připadají úroky z částky na kauční pohledávku Terezie H-ové uložené, jakož i o tom, komu připadne po případě jistina (§ 224 druhý odstavec ex. ř.), jest dodatečně rozhodnouti exekučnímu soudu.

Citace:

č. 13997. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, číslo/sešit 13997, s. 432-433.