Čís. 13768.


Ve věcech řádné správy rozhoduje většina spoluvlastníků již sama o sobě a musí se jí menšina spoluvlastníků podrobiti.
Pronájem bytu ve společném domě a výpověď nájmu uzavřeného na neurčitou dobu, jest věcí řádné správy. Na tom nemění nic okolnost, že nájemníkem jest podílník, který však podle svého podílu jest v menšině.

(Rozh. ze dne 15. září 1934, Rv I 1813/34.) Žalobci byli vlastníky dvou třetin domu op. 32, v němž měl žalovaný od roku 1929 najatý byt. Proti výpovědi z bytu namítl žalovaný mimo jiné, že se stal dne 3. března 1934 spoluvlastníkem jedné šestiny domu čp. 32. Procesní soud prvé stolice výpověď zrušil, odvolací soud ji ponechal v platnosti.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o odvolání znovu rozhodl, a to z důvodů, jež tu nepřicházejí v úvahu. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Nesporné jest, že čtyři žalobci jsou spoluvlastníky každý jedné šestiny domu čp. 32, že později, dne 2. března 1934, koupil žalovaný od Antonína P-a též jednu šestinu téhož domu a že se dne 3. března 1934 stal knihovním vlastníkem této šestiny. Ze spisů vyplývá, že žalobci dali žalovanému výpověď dne 3. března 1934, jež byla žalovanému doručena dne 6. března 1934 (§ 563 c. ř. s.), tedy v době, kdy byl již spoluvlastníkem domu. Podle první věty § 833 obč. zák. přísluší držba a užívání společné věci všem podílníkům dohromady. Pokud jsou v té příčině v souhlasu, pokládají se za jednu osobu, jak praví zákon v první větě § 828 obč. zák. Dojde-li však k rozporům, jest podle §§ 833—835 obč. zák. rozeznávati, zda jde o případ řádné správy (§ 833 obč. zák.), či o důležité změny (§ 834 obč. zák.). V onom případě rozhoduje většina hlasů počítaná podle podílů (o případ rovnosti hlasů v tomto sporu nejde). V takovýchto věcech rozhoduje většina již sama o sobě a musí se jí menšina podrobiti, takže tu není místa pro rozhodování mimosporného soudce podle § 835 obč. zák. (tak i Dr. Svoboda »Fragen aus dem Miteigentumsrecht« str. 14 a str. 20 odst. první, Ehrenzweig — Sachenrecht str. 153 a Mayr — Sachenrecht (1922) str. 381). Nelze o tom pochybovati a jest v té otázce judikatura za jedno, že pronájem bytu ve společném domě a výpověď nájmu uzavřeného na neurčitou dobu jest Věcí řádné správy, kde právě rozhoduje většina již sama o sobě. Na tom nic nemění okolnost, že nájemník jest podílník, který však podle svého podílu jest v menšině. Výpovědí takového podílníka z bytu se nečiní opatření o jeho podílu (druhá věta § 828 a § 829 obč. zák.), nýbrž jen opatření o správě a užívání celku. Jest rozeznávati právo k celku, které přísluší všem podílníkům dohromady, a právo k podílu, kterážto obě práva jsou obsahově rozdílná, neboť, kdo nabude práva k podílu, vstupuje do určitého společenství a jemu se podřizuje (sr. rozh. čís. 4333 sb. n. s.). Podílník takovým správním opatřením nepozbývá ani nároku pa společné užitky (§§ 839 a 840 obč. zák.), ani práva svým podílem volně nakládati (§ 829 obč. zák.). Z uvedených důvodů byla v souzeném případě dvoutřetinová většina oprávněna dáti výpověď žalovanému, jemuž náleží jen jedna šestina, při čemž je lhostejné, že další jedna šestina náleží do pozůstalosti po zemřelé spoluvlastnici Alžbětě P-ové, neboť, i kdyby se tento podíl přičetl k podílu žalovaného, zůstává v menšině. Z vyložených důvodů nelze se přikloniti k názoru hájenému v rozhodnutí č. 12738 sb. n. s., jehož se žalovaný dovolává, při čemž bylo zejména uváženo, že řízení nesporné podle §§ 833 až 838 obč. zák., na něž se tam neshody mezi spoluvlastníky o výpověď z nájmu odkazují, by v souzeném případě, kde jde o věc řádné správy a o většinu podílníků, nebylo ani přípustné a nebylo by lze § 835 obč. zák. použíti.
Citace:
č. 13768. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 87-89.